Rodiče žádají úhradu rehabilitace

ČT 1
-
Tomáš VZOREK, moderátor:
Nejen tato témata nabídnou Události v regionech, která právě, které právě začínají. Dobrý podvečer.
V Sanatoriích Klimkovice začaly rehabilitovat první 2 děti, které budou součástí více než roční srovnávací studie. Ta má ukázat, jaký je rozdíl mezi současnou lázeňskou rehabilitací, kterou pojišťovny platí, a rehabilitací intenzivní, ta zatím hrazena není. Rodiče dětí s neurologickým
onemocněním se teď snaží na problém upozornit i petiční akcí. Zatím je podpořilo více než 10 tisíc lidí. A stále přibývají ti, kteří se na léčení snaží sehnat peníze třeba sběrem plastových víček.

Martina ŠTĚPÁNIKOVÁ, :
Fanoušku, dáme takové ty druhé botičky.

Iva PISKALOVÁ, redaktorka:
2,5letý František vážil po předčasném narození necelé kilo. Brzy se ukázalo, že jej postihla mozková obrna. První intenzivní měsíční neurorehabilitaci absolvoval letos v únoru.

Martina ŠTĚPÁNIKOVÁ, :
Největší pokrok tady v tom..., v té chůzi. Dokáže si postavit už komínek z kostiček.

Iva PISKALOVÁ, redaktorka:
František by měl na podzim léčení zopakovat. Stojí ale 50 tisíc a ty maminka nemá. Pomoc jí teď nabídli lidé z Hlučína a okolí.

Ivana STAŇOVÁ, ředitelka, ZŠ M. Tyrše, Hlučín:
Sbírali jsme pro Adélku, nyní sbíráme pro Františka. Jakmile děti naše nasbírají tady celý ten kontejner, tak to sypeme, sypeme to do pytlů.

Iva PISKALOVÁ, redaktorka:
Za čtvrt roku se hlučínské základce podařilo nasbírat přes 300 kilo víček. Aby mohli zaplatit Františkovu léčbu, musí dát dohromady 15 tun.

Nikola STANOVÁ, žákyně, 8. třída M. Tyrše, Hlučín:
My, když ve škole dopijeme nějakou flašku, tak hned bereme víčko a házíme to do našich košů, které máme na okně.

Iva PISKALOVÁ, redaktorka:
Asociace rodičů dětí s dětskou mozkovou obrnou je ale přesvědčena, že intenzivní léčení by mělo jít ze zdravotního pojištění.

Miloš SVOBODA, předseda Asociace rodičů dětí s DMO:
Dneska je to nastavené tak, že vlastně takové dítě má nárok na proplacení půlhodiny rehabilitace, ale to je naprosto úplně nedostačující.

Iva PISKALOVÁ, redaktorka:
Výzvu asociace nazvala Držíme spolu. Podpisem už ji podpořilo více než 10 tisíc lidí z celé republiky. I rodiče 15 dětí, které měly štěstí a dostaly se do srovnávací studie. Bude v ní i dalších 15 dětí s méně intenzivní terapií, kterou pojišťovny platí. Studii zaplatil Moravskoslezský kraj a sponzoři. A prvním dítětem, které v rámci této studie podstoupí intenzivní terapii, poprvé ve svém životě, je 4letý Tomáš.

osoba:
Otočíme se a jdeme ke schodečkům, ano? Jedna nožka...

Libor VODĚRADSKÝ, dědeček Tomáše:
On je takové sluníčko, on má věčně dobrou náladu, takových lidí kdyby bylo.

Ladislav FRIDRICH, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven /29. 2. 2016/:
Podle toho, jaké budou výsledky, jak ta studie dopadne, tak potom by byla na místě diskuse o tom, jakým způsobem zahrnout tuto terapii do seznamu zdravotních výkonů.

Iva PISKALOVÁ, redaktorka:
Srovnávací studie, která má ukázat rozdíl mezi současnou a intenzivní rehabilitací v klimkovických sanatoriích, bude trvat rok a půl. Iva Piskalová, Česká televize.

Tomáš VZOREK, moderátor:
Asociace dětí s dětskou mozkovou obrnou připravila i putovní výstavu fotografií Josefa Streita. 16 snímků dětí s handicapem je ode dneška vystaveno v Thomayerově nemocnici v Praze. S doktorem Zdeňkem Machálkem, který je odborným garantem
srovnávací studie, mluvil krátce před vernisáží kolega Oldřich Borůvka.

Zdeněk MACHÁLEK, garant projektu:
V roce 92, když začínaly pojišťovny, tak se nastavil systém úhrad. V podstatě se nastavilo to, aby bylo placeno léčení,
stravování a ubytování. To léčení bylo definováno tak, že budou v lázních poskytovány 3 procedury, bez ohledu na jaké onemocnění, na jaký typ, jestli je to dechové, pohybové, neurologické onemocnění, prostě 3 procedury. A ten systém jede dál. A je to nějaký balík peněz, který samozřejmě u těžce postižených lidí, jako je dětská mozková obrna, je relativně, ne relativně, ale je nedostatečný. Takže nové poznatky v rehabilitaci říkají, že u dětské mozkové obrny musí být intenzivní opakovaná rehabilitace v délce nějakých časových úseků, které se nemůžou do tý platby nemůžou vejít. Když vezmu jenom příklad, že dneska hodina fyzioterapie v soukromých sanatoriích Koláře a tak dále stojí 1000 korun a pojišťovny hradí za léčení okolo 700 korun na den pacienta, tak z toho si musíte udělat obrázek, že je to nedostatečné, když to dítě má poskytováno, má být poskytováno léčení v řádech, já nevím, nebo mělo by být mezi 3 až 4 hodinama denně podle nových poznatků medicínských.

Oldřich BORŮVKA, redaktor:
Na základě jakého počtu dětí se budete snažit dokázat právě to, že intenzivní péče je vhodnější právě pro děti s tímto onemocněním a tudíž i výsledky jsou podstatně, řekněme, pozitivnější, než u té standardní péče?

Zdeněk MACHÁLEK, garant projektu:
My máme již vysledováno u pacientů, kteří si hradí tuto péči intenzivní ze svého, takže ty výsledky jsou daleko, daleko, daleko, prostě to nejde vytipovat, ty jsou několikanásobně lepší. Ale nemůžeme to porovnat proti nějaké skupině, kterou jsme sledovali.

Oldřich BORŮVKA, redaktor:
I právě na základě toho vašeho, řekněme, předběžného výzkumu, jaké očekáváte výsledky v souvislosti s tím zlepšením zdravotního stavu. Dokážete říct nějaký příklad, co konkrétně by se mělo zlepšit, byť je jasné, že ty případy toho onemocnění jsou extrémně individuální.

Zdeněk MACHÁLEK, garant projektu:
Ty rozdíly se těžko dají říct, ale v podstatě u pacienta, dejme tomu, středně těžkého s postižením, dejme tomu, poloviny těla, kde má paratonické, jsou tam nějaké /nesrozumitelné/ záležitosti, mentálně je tak napůl, nemůžeme to definovat, když budeme poskytovat tuto intenzivní léčebnou rehabilitaci, tak ten pacient, pokud se zlepší, jako že předpokládáme, že se zlepší, zase není to u všech, to nemůžeme..., nebo je úplně jiné, než normální onemocnění, tak když se zlepší, tak je to otázka vytížení rodiny, jeho ošetřovatelská péče, pak je to otázka dávek. Když ten člověk bude soběstačný, uvolní rodině ruce, bude-li zlepšen mentálně, může se zařadit podle svého postižení do pracovního procesu, ať už dělá cokoliv, na počítači, nějaký drobnosti rukama, bude něco..., buď..., je to daňová výnosnost, úspora finančních prostředků ze sociálních dávek a tak dále, a o tom bychom mohli mluvit, spíš po stránce sociální, než medicínské.

Oldřich BORŮVKA, redaktor:
Pojďme být právě trošku konkrétnější, kdybychom měli zmínit přesné příklady toho, co by právě tato intenzivní péče přinesla rodině, ale i státu, pokud by jí i v tomto případě tedy stát platil?

Zdeněk MACHÁLEK, garant projektu:
Ale na to jsem obecně odpověděl, nicméně, když pacienta zlepšíte, tak uvolníte ruce rodině. Ten člověk, který se o toho pacienta stará, může jít do pracovního procesu. Máte to další uvolnění. Snížení
sociálních dávek pro toho pacienta, pokud se dostane do pracovního procesu. Snížení potřeby pomůcek zdravotních, snížení zdravotní péče a tak dále, čili nejde to specifikovat, ale jsou to velké částky, když to takhle napočítáte po malých.