Rozhovor s Jitkou Barlovou (vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči)

Radiožurnál
 -

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Je 7 minut po 9 hodině a se mnou ve studiu je vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči Jitka Barlová, tak vás tady vítám, dobrý den.

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Dobrý den.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
My tady teď společně zahajujeme Týden rané péče, je to tak?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Přesně.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
No tak to chce nějakou slavnostní větu na úvod, ale tu nechám na vás.

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Týden rané péče je vlastně osvětová kampaň všech raných péčí, poskytovatelů rané péče v České republice, snažíme se letos už po jedenácté, abychom dali vědět, že tady tato sociální služba existuje, pro koho je, čím se zabýváme.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
K tomu se ještě dostaneme, mě zaskočilo, že se raná péče u nás stále dostane k jedné třetině rodin, které by na ní měli nárok, ale nevím, kde je ta překážka, jestli je třeba v místě bydliště, že přece jenom je všechno koncentrováno v těch velkých městech a nebo je tam ještě nějaký jiný zádrhel?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Ne, ne, raná péče dojíždí ke klientům domů a jsou vlastně ve všech regionech, lidé najdou poskytovatele rané péče, takže v tomto by neměl být problém, problém přeci jenom je ještě v informovanosti, přesto, že se snažíme a také v provázanosti rezortů, protože když se narodí do rodiny dítě s postižením, tak prochází jak zdravotnictvím, tak později školstvím nebo předškolním vzděláváním, je to o spolupráci navzájem.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jitka Barlová je dnes Hostem Radiožurnálu, jestli vás zajímá raná péče, můžete se ptát jako vždycky na našem webu a nebo použijte adresu dotazy@rozhlas.cz.

/ Písnička /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jitka Barlová je dnes Hostem Radiožurnálu, bavíme se spolu o Týdnu rané péče, protože Jitka řídí pražskou pobočku Společnosti pro ranou péči, raná péče se poskytuje od narození do 7 let věku, jakých všech handicapů se vlastně týká?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Tak ty handicapy jsou opravdu různorodé, můžou to být handicapy nebo dítě, které se narodí již třeba s Downovým syndromem a hned od začátku se ví, že tedy ve vývoji je něco jinak, mohou to být i děti, které získaly postižení určitým třeba úrazem, ale raná péče je preventivní sociální služba a je poskytována všem rodinám, kde je dítě s ohrožením na své vývoji, to znamená, že tam nemusí být diagnóza, nemusí tam být stanoveno postižení, může tam jít o riziko.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jakým způsobem pomáháte rodičům, aby dokázali, vy jste mluvila třeba o tom Downově syndromu, přijmout třeba rovnou v porodnice ten fakt, že to bude takhle, jak se to díte narodilo?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
My bychom velmi rádi, aby se raná péče dostávala k rodinám co nejdříve, takže jak říkáte, nejlépe ještě třeba v porodnici, když už je to jasné a dané, někdy se to daří. Proces přijetí je dlouhodobý, takže ta rodina potřebuje podporu, odborné informace, ale i psychosociální naslouchání a provázení té rodiny celým tím životním obdobím, takže to určitě není jednorázové, ale vrací se to a raná péče je přesně v rodinách proto, aby mohla poskytnout tu podporu tam, kde je potřeba.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Já jsem četla příběhy na vašich webových stránkách a tam je příběh právě jedné maminky, které se narodila holčička s Downovým syndromem a ona vlastně tam ze začátku píše, že měla pocit, že to nezvládne, kolik rodičů, které máte, nebo kteří přicházejí s žádostí o pomoct do Společnosti pro ranou péči je třeba ještě nerozhodnutých, jestli nedají své dítě do nějakého ústavu?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Stává se to, stává se, že při úvodním jednání s rodinou maminka nebo maminka s tatínkem vyjádří určitou nejistotu, že neví, jak celou situaci zvládnout, nicméně, že se rodina nakonec opravdu rozhodne pro ústavní péči je naprosto minimální ani ne procento těch rodin, my nejsme od toho, abychom říkali, co je pro rodinu nejlepší, rozhodující slovo má vždy rodina a prostě někdy je to tak v pořádku, ale jsme rádi, že přesně naše služba působí tak, jak má a to je preventivně, protože naprostá většina rodin, pokud je jim poskytnutá odborná pomoc a poradenství, tak tu situaci jsou schopní zvládnout, velmi rychle se v situaci zorientují a vlastně cílem je, aby ta rodina byla samostatná a na konci tu sociální službu nepotřebovala.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jaký je váš příběh osobní, úplně první v oblasti rané péče?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Úplně první osobní příběh, kdy jsem pracovala jako poradkyně rané péče, tak to byl chlapeček se získaným postižením až 3 měsíce po porodu, kdy se objevilo zauzlení střev a vlastně tomu chlapečkovi bylo odebráno vlastně většina toho střeva, zbyl jenom malý kousek a to samozřejmě ovlivňuje celý jeho vývoj, navíc ještě došlo k nedostatku kyslíku v průběhu celé té krizové situace, takže se tam vyvinula dětská mozková obrna, tudíž se jednalo o chlapečka s kombinovaným závažným postižením. Rodina situace zvládla naprosto skvěle, velmi se angažovala babička, která potom sehrála velkou roli v podpoře maminky i tatínka, podařilo se to, že chlapeček ve 4 letech nastoupil do předškolního zařízení, krásně se tam adaptoval a vlastně největší radostí té rodiny je vidět, že ten chlapec funguje v kolektivu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jitka Barlová je dnes Hostem Radiožurnálu, mluvíme o rané péči.

/ Písnička /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jitka Barlová je ze Společnosti pro ranou péči, mluvíme o tom, že začal Týden rané péče. Kolik se u nás ročně narodí dětí, který takovou péči nebo pomoc potřebují?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Tak tohle to není dané, nikdo nevede statistiky, také těžko říct, kdy se už jedná o postižení, kdy je to vývojová vada. Něco sledují samozřejmě zdravotníci, my můžeme hovořit o dětech v rané péči, kterých je okolo 2 tisíc.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
My jsme se bavily o tom, že někdy to není lehké pro rodinu přijmout to, že se narodila postižené dítě, nebo dítě s kombinovaným postižením, prochází ta rodina nějakým fázemi, nějakým vývojem, než se ustálí a nebo to má každý individuálně?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Určitě je to individuální, nicméně učebnice psychologie by nám popsaly určité fáze, která většina těch rodin prochází, nicméně my se setkáváme, rodiny mají každé jiné zázemí, proto to přijetí, vyrovnání se probíhá opravdu velmi individuálně, určitě je to šok, na narození dítěte s postižením se nedá připravit, ta fáze šoku může být různě dlouhá, platí to, že většinou rodina se s dostatkem informací dobře vyrovnává s tou situací, pak přijde období, kdy dítě má jít třeba do školky a znovu se řeší velký problém, potom později s nástupem do školy, takže ta trajektorie je určitě různorodá, má tam určité krizové body, kdy ta podpora je třeba více potřeba, rodiny například mají fázi, kdy hledají veškerou podporu, všechny možné dostupné prostředky, zkouší různé terapie, zkouší i určitě pseudoterapie jako třena delfínově terapie bez delfínů, kterou jsem zažila v jedné rodině v Rakousku v zahraničí, kde jsem působila, takže my se vždycky snažíme v rané péči rodině poskytnout dostatek informací proto, aby se mohli rozhodovat, co je pro ně nejlepší a oni jsou ti, kteří vědí, co jejich dítě nejvíce potřebuje.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Vy jste působila 8 let v Rakousku v rané péči, jsou tam v něčem lepší, než my, nebo je jim co závidět v některých okamžicích?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Není, raná péče v Čechách je opravdu špičková, je na evropský úrovni a zajímavé toto srovnání je, že problémy rodin jsou všude na světě stejné, když se vám narodí dítě s postižením, prostě vyrovnáváte se s tím,  protože se vám zhroutil veškerý svět vašich představ, to jak jednotlivé státy jsou schopní zajistit podporu a pomoc se může lišit, ale ty problémy jsou pořád stejné, Česká republika je v tomhle opravdu vysoce výjimečná, to paradigma, ten styl, ta filozofie té podpory v rodinách je úplně stejná, jako je v Německu, v Rakousku, v Francii, v jiných prostě vyspělých evropských státech a tady opravdu nezůstáváme v něčem pozadu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Já jsem si četla příběh Marečka na vašich webových stránkách a překvapilo mě, když maminka píše "V okruhu Společnosti rané péče se cítíme v bezpečí, mimo jiné někdy nepříjemné pozorování zdravých.", to znamená, my ještě pořád se neumíme dívat na handicapované lidi normálně?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Ještě pořád ne a pociťují to především rodiče na svou kůži, měli jsme maminku, která dva roky vlastně odmítala nebo bylo pro ní velmi těžké vyjít s kočárkem ven na malém městě, kde ji každý znal, v této rodině se rychleji adoptoval tatínek, ten tu situaci zvládal s takovým jako chlapským nadhledem, maminka postupně s podporou prostě přijala tu situaci a po 2 letech byla třeba schopná vyjet s námi na týdenní psychorehabilitační pobyt, který pořádáme každý rok, setkat se s ostatními, přijmout ten fakt,že mé dítě je jiné, ale není to konec světa, můžu pro něj spoustu věcí udělat a mé dítě se může uplatnit ve společnosti a po té celý proces jakoby rozkvetl, se nastartoval a začalo to fungovat.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Hodně to rozbije ty rodiny, když se narodí postižené dítě?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Zase je to hodně individuální, ale představme si, že téma postižení dítěte není zrovna častým tématem, kdy třeba i páry před miminkem o tom spolu hovoří doma, takže situace je potom nečekaná a každý z těch rodičů si přináší ze svého života jiné zkušenosti, jiné nadhledy, jiné postoje ze své vlastní rodiny a ty můžou být úplně jiné v téhle té otázce, k tomu přidejte babičky, které vyrůstaly za naprosto jiné generace a přístup k postižení jako faktu, pro ně znamená úplně něco jiného, takže občas v těch rodinách je z toho takový velký myšmaš pocitů, postojů, reakcí, takže občas je to složité.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Občas je asi složité i za ranou péči v tom nějakým způsobem udělat pořádek. Jitka Barlová je dneska Hostem Radiožurnálu, ptát se jí nejen na ranou péči můžete na našem webu a nebo na adrese dotazy@rozhlas.cz.

/ Písnička /

/ Reklama /

/ Zprávy /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jitka Barlové z pražské pobočky Společnosti pro ranou péči se ptáte právě na věci, které s ranou péči souvisejí, píše Radek, jehož rodině se stalo, že během těhotenství sdělili, že se jim narodí postižené dítě, které se nakonec nenarodilo postižené a ptá se proč se lékaři tak necitlivě chovají, i na to bude odpovídat Jitka Barlová v následující půl hodině rozhovoru, otázky píšete na web Radiožurnálu a nebo na adresu dotazy@rozhlas.cz.

/ Písnička /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jitka Barlová je ze Společnosti pro ranou péči, bavíme se o tom, že děti, které se narodí s nějakou vadou, potřebují pomoc, potřebují pomoci zejména i jejich rodiče, jak odpovídáte na otázku lidí, kteří úplně třeba neznají obsah vaší práce, jak to můžeš dělat?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Odpovídám, že je to radost, je radost pracovat s rodinami, které se někam posunují, kteří vás nejdříve na začátku potřebují, potřebují informace, potřebují informace, potřebují podporu a když třebas s rodinou vytváříme první individuální plán jejich podpory a rodina vlastně neví, co od nás může chtít, v čem chtějí pomoci, nebo poradit, tak je to úplně něco jiného, když například po roce po dvou děláme opět individuální plán a rodina říká a tohle to nám tam napište a tohle už nechceme, tohle už zvládáme, tak to je strašně krásný pocit vidět, že ta rodina se někam posunula, že rodiče si více věří, že jsou schopní za své dítě bojovat a vědí, kam mají jít, kde se dožádají pomoci a jaká práva jim náleží.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Musí být také hrozně hezký pocit, když se podaří něco nového, já vím, že v květnu jste otevírali v centru Prahy speciální stimulační místnost pro děti s poruchami a omezením zraky, co se tam děje?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Speciální místnost je bílá místnost, která je velmi vhodná pro stimulaci zraku, neruší tam dítě žádné jiné podněty, naše paní instruktorka stimulaci zraku nebo poradce rané péče je schopný připravit prostředí tak, jednak aby dítě mohlo být vyšetřeno, například funkčním vyšetřením zraku zjistíme, jak konkrétně dítě vidí, v jakých kontrastech, v jaké vzdálenosti a nebo se tam provádí program stimulace zraku, kdy přesně na míru dítěti jsou připraveny pomůcky, hračky tak, aby se zaktivizovalo vidění, aby tam probíhala ta stimulace, vlastně ta péče o ten zrak.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
A zrovna u toho zraku u těch malých dětí se ještě hodně dá vylepšit a zachránit.

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Určitě, zrak je skvělý v tom, že je schopný se vylepšovat, jak říkáte zachránit spoustu věcí, dá se pracovat s tím, že každý podnět, který oko vidí, tak je pro něj vlastně touto prací se jeho funkce upevňují nebo vylepšují.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jitka Barlová je dnes Hostem Radiožurnálu, za okamžik přidám vaše otázky právě na společnost pro ranou péči.

/ Písnička /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jitka Barlová je ze Společnosti pro ranou péči, ptáte se jí na různé věci, třeba Radek popisuje, jak lékař jejich rodině během těhotenství u ultrazvuku sdělil, že se narodí postižené dítě, píše "Stres, který partnerka prožila, jsem musel několikrát řešit s gynekoložkou jako mužský pacient, abych ji znormalizoval, proč se lékaři tak necitlivě chovají?"

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Určitě je to téma sdělování diagnózy, sdělování rizika, ne vždy se to podaří, myslím si, že obecně se dá říct, že i v tomto se opravdu lékařství posunuje, nicméně jako pan Radek, setkáváme s těmi příběhy i rané péči opakovaně. My pořádáme například semináře pro lékaře i ohledně sdělování diagnózy, není to vždycky jednoduché, kdo by chtěl přicházet se smutnými, závažnými zprávami, každopádně se to musí umět.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Já to teď nechci zobecňovat, ale kdo někdy byl v nemocnici, tak ví, že na některé věci není čas a teď si představím, že to ten rodič dostane velmi komplikovanou diagnózu, lékařskou zprávu, s kterou má si to svoje dítě s handicapem odnést z nemocnice a vůbec neví co a potřeboval by vysvětlit a nějakým způsobem udělat rozcestník, k tomu mu raná péče může pomoci?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Přesně tak, my samozřejmě bychom byli rádi, kdyby tato rodina odcházela z nemocnice i třeba s letáčkem nějakého svého poskytovatele rané péče v kraji, když tomu tak není, tak jsme rádi, když třeba pediatr předá informaci a ve chvíli, kdy se rodina dostává k nám, tak je dostatek času na to, když má zájem probrat zprávu, zjistit, přeložit do lidštiny, co se například v té zprávě píše, rodinám nabízíme doprovod, to znamená, když jdou za nějakým jiným odborníkem a cítí se jistěji, když jde poradce rané péče s nimi, tak.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jako že se ten poradce lépe a důkladněji vyptá na některé věci, které vás v tom zmatku nenapadnou?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Přesně tak, ono také občas funguje to, když říká maminka, že dítě se přetáčí a ono zrovna se u paní doktorky neotočí, když to řekne ta poradkyně, tak tam probíhá nějaká profesní výměna a občas to funguje paradoxně lépe.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Je tady další otázka, píše Eva "Dobrý den, můžete prosím vysvětlit veřejnosti, člověk s postižením a postižený člověk, je to zásadní rozdíl a veřejnost to nevnímá.".

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Je to zásadní rozdíl v tom, že naše společnost ještě pořád není nastavená na to, že je naprosto běžná věc potkávat lidé v tramvaji, lidi na vozíku, že mají dítě, chodí do třídy s dítětem se zrakovým postižením, proto tato, na jednu stranu to může vypadat jako hyperkorektnost člověk s postižením a ne postižený člověk, že to je marginální záležitost, ale není, nejprve je člověk a to postižení jako takové je přidružená záležitost a nelimituje toho člověka v jeho lidskosti bych tak řekla, proto se snažíme vyjadřovat korektně.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
A jsou na to ti lidé nějakým způsobem háklivý nebo ne?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Tak největší vtipy dělají lidé, nejčernější humor mají lidé s postižením sami mezi sebou a člověk by se až divil, nicméně nejdůležitější je to myšlení těch lidí, když bude naše společnosti fungovat tak, že postižení samo o sobě je jenom jedním faktorem, s kterým se můžeme setkávat, tak ať to potom nazýváme jakýmkoliv jménem chceme.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
My tady společně zahajujeme Týden rané péče, co všechno v rámci Týdne rané péče proběhne a kde se to stane?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Týden rané péče je kampaň, která probíhá po celé republice, ve všech krajích, od Karlových Varů až po Zlín, přihlášení poskytovatelé je jich letos 27, připravili pro veřejnost, ať už laickou nebo odbornou spoustu aktivit, jako jsou semináře, dny otevřených dveří, zkušenostní zážitkové kavárny, kde si například vyzkoušíte, jaké je to nevidět a přitom dát si kafe.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
To znám, my to umíme tady.

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Fušujeme trošku Světlušce do řemesla, každopádně na webových stránkách www.tydenranépéče.cz je ke skouknutí program, kde každý posluchač ve svém regionu najde aktivity, které ho můžou zaujmout a může navštívit.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Mě by zajímalo, jestli tam právě chodí i lidé, kterých se to netýká?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Chodí a my se většinou snažíme ještě dělat ty aktivity na veřejných místech, tudíž nemusíte se ani rozhodnout, že chcete být účastník Týdne rané péče, jdete do kavárny si dát kafe s kamarádkou a dozvíte se například, jaké je to nevidět.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jitka Barlová je dnes hostem Radiožurnálu.

/ Písnička /

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jitka Barlové se ptáte v dopoledním Radiožurnálu na ranou péči, třeba na to, jestli dokáží rodiče skloubit svoje zaměstnání se staráním o handicapované dítě a nebo jestli se většina z nich musí své práce vzdát?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Určitě lze skloubit, mezi našimi klienty jsou maminky právničky, například lékařky, které dokázaly skloubit právě péči o dítě s postižením se svojí kariérou, neznamená to, že to, že dítě zůstává v celodenní péči rodiny, že na to ta rodina musí být sama, vždycky říkáme i rodičům, kteří například říkají, nebo zvažují i ústavní péči, že existuje mezi stupně spoustu variant, takže kariéra určitě se ukončovat nemusí, určitě to znamená najít cesty nevídané, neobjevené, ale lze to.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Karolína "Paní Barlová, mluvíte o zrakovém postižení, ale když mi lékař sdělí, že má dítě autismus nebo neslyší, mám také nárok na ranou péči, je někde přehled jakému typu postižení se raná péče věnuje?".

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Určitě máte nárok na ranou péči, existují poskytovatelé rané péče, která se vždycky specializuje na určitý druh postižení, protože je expertní, chceme, aby rodina dostala opravdu vysoce odborné poradenství, tudíž na postižení sluchové existuje raná péče Tamtam, která působí celorepublikově na autismus, určitě najdete další rané péče po různých krajích, existuje takzvaný iregistr pod ministerstvem práce a sociálních věcí, který ovšem je takový jako velmi obtížně hledatelný, existují přehled nové stránky, které poskytuje nadace Enros, ale ve chvíli, kdy budete googlit, najdete jakéhokoliv poskytovatele rané péče, obrátí se na něj, my se všichni známe a jsme schopní rodiny nasměrovat tam, kam patří a kde se jim dostane nejlepší pomoci.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
"Dobrý den," píše Marie "zajímalo by mě, kdo v rané péči pracuje a jak se člověk může stát poradcem rané péče?"

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
V rané péči pracují, ta pozice se jmenuje poradce rané péče, jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé, buď v oblasti speciální pedagogiky nebo sociální práce, takže pokud by někdo chtěl mířit cestou takovéto kariéry, tak určitě budeme rádi, protože skvělí lidé vždycky najdou pracovní místo.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Já vnímám celou dobu Jitko váš úsměv a také si říkám, pokud někdo bude chtít mířit cestou takovéhle kariéry, tak asi nikdy nebude úplně bohatý, tak kde je ta odměna za tu práci?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Odměna je naplnění, ta práce je vysoce smysluplná. Určitě to není na tom, aby jste rychle zbohatli jako poradce rané péče, ale jako poradce rané péče jste součástí mnoha životů a můžete spolupobýt, než tu rodinu zase vypustíte dál a myslím si, že naše poradkyně rané péče nejvíce oceňují ten vzájemný vztah, který se mezi rodinami a jimi postupně buduje ta důvěra a vzájemnost, to si z každé práce neodnesete.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Když vás tak poslouchám, říkám si, kolik rodin za tu dobu vašeho působení v Rakousku a v Česku máte, kromě své vlastní?

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Já jsem je ještě nespočítala, doufám, že nejsou poslední i když se teď už více věnuji administrativě vedení a všemu, tak přesto si nechávám určité rodiny, protože je to naplňující.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Začal Týden pro ranou péči a mluvila jsem o něm s ním Jitkou Barlovou, tak děkuji za to, děkuji za vaši práci a ať se vám daří.

Jitka BARLOVÁ, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Děkuji moc.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Lucie Výborná přeje hezký den, ať se daří i vám.