Rozhovor s Martinem Haluzíkem

Radiožurnál
-
Štěpán POKORNÝ, redaktor
Dobré dopoledne. Na srdečně cévní onemocnění umírá více Čechů než rakovinu, úrazy, otravy a nemoci dýchací soustavy dohromady. To je začátek tiskové zprávy ke Světovému dni srdce, který se ve více než 100 zemích světa slaví 29. září, což bylo včera. Hostem Víkendového Radiožurnálu je profesor Martin Haluzík vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu, dobrý den.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Dobrý den.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Pane profesore, my jsme Vám nabídli kávu, Vy jste ji přijal. Nejdete špatným příkladem?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Já myslím, že ne. Káva podle nejnovějších výzkumů je velmi, nebo poměrně zdravý nápoj. Samozřejmě, když jich člověk nepije 10 denně a rozhodně nemá negativní efekt na srdce, zdá se, že snižuje riziko cukrovky druhého typu a riziko rakoviny střev, rakoviny tlustého střeva, navíc mi velmi chutná, takže těžko odolávám.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Ale nesladíte?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
A, tašku sladím, ale ne moc.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Dobře tak snad jsme pár posluchačů teď uklidnili, že káva není škodlivá. Jak jste oslavil světový den srdce?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
No já jsem ho asi oslavil nesprávně, protože jsem ho slavil prací. My jsme měli v Portugalském Portu takové zasedání, kde jsme právě diskutovali o možnostech léčby obézních pacientů s cukrovkou a myslím, že teď je mnoho zajímavých témat, která se tam probírají, protože existuje celá řada nových zajímavých léků.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Diabetolog profesor Martin Haluzík je hostem Víkendového Radiožurnálu a ptát se ho můžete i vy na webu Radiožurnálu, nebo na Facebooku.

/ Písnička /

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Diabetolog profesor Martin Haluzík je hostem Víkendového Radiožurnálu v neděli. V čem je vlastně důležité slavit Den srdce? Je to proto, že ta rizika stále společnost podceňuje? Těch nemocí samozřejmě.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Ono, já bych snad ani neřekl slavit, ale je důležité si připomínat, že se o své srdce musíme trošku starat, protože jak jste zmiňoval na začátku. Na onemocnění srdce a cév v České republice, to je vlastně nejčastější příčina úmrtí, takže je potřeba, abychom si uvědomili, že existuje celá řada špatných věcí, které bychom tomu svému srdci neměli dělat a právě tento Den srdce je takovým připomenutím a možná pro někoho i takovým startem k nějaké změně ke zlepšení toho jak se tedy ke svému zdraví chová.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Vy jste říkal, že jste ten Světový den srdce strávil v Portu na konferenci.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Ano.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Tak jak moc byla zajímavá ta konference a přišli jste na něco nového? Nebo něco nového v oblasti diabetu?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
A, byla velmi zajímavá. My jsme se tam spíše domlouvali o tom, jaké by mělo být správné pořadí léčby, jak by měli být nasazovány léky u diabetiků a tam je právě velká novinka v tom, že existuje několik léků, které dokáží to riziko těch srdečních onemocnění u diabetiků snížit a ty by se měli určitě postupně dostat na řekněme dočasný stálý léčby diabetu, což zatím ještě neplatí, takže tam jsem se právě snažili dohodnout na tom, jak by to bylo nejlepší a kdy přesně by ty léky měli být vlastně nasazeny.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
A kolik těch moudrých hlav tam je na takové konferenci?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Tohle to byla spíš menší schůzka, nevím jestli moudrých hlav, ale účastníků nás tam tedy bylo 10.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Stačí v té první fázi té nemoci upravit řekněme životosprávu, nebo hned nezbytně nastupuje ta léčba?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Pokud má člověk opravdu cukrovku a ta diagnóza je jednoduchá ta se prostě stanoví z krve podle hladiny cukru v krvi, tak by měl být v podstatě okamžitě léčen také léky, ale kromě toho samozřejmě je naprosto zásadně důležité a teď mluvím o takové té cukrovce druhého typu, která se vyskytuje u starších pacientů a je spojená s obezitou. Je zásadně důležité, aby pacient také změnil životní styl, bez tohoto opravdu nikdy úplně stoprocentně nebude fungovat.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Které ty faktory vlastně prokazatelně spouštějí diabetes a nakolik tu hraje roli například třeba genetika?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Genetika je důležitá podobně jako u jiných nemocí řekněme klidně nějakých 30, 40, 50 procent můžeme svést na genetiku. Má-li někdo rodiče s cukrovkou druhého typu, tak má jistě vyšší pravděpodobnost, ale hodně se to dá ovlivnit životním stylem. Obezita je významný rizikový faktor. Nedostatek fyzické aktivity a stres. Stres máme asi do jisté míry všichni, ale myslím si, že s tou obezitou a s tou fyzickou aktivitou se vždycky dá něco dělat.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Je možné například v číslech vyjádřit o kolik je tedy u diabetiků vyšší riziko infarktu, nebo srdečně cévních onemocnění obecně?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
To riziko je zvýšené velmi významně, takže pokud mluvíme o infarktu je to zhruba trojnásobně vyšší riziko. Podobně u cévních mozkových příhod, kde dokonce až čtyřnásobně a řekl bych, že vůbec nejhorší kombinace a to jsem tady ještě nezmínil je s kouřením. Kouření je obrovský rizikový faktor pro ta cévní onemocnění a ve chvíli, kdy se to kombinuje s cukrovkou, která ještě navíc tedy není dostatečně dobře kompenzována, dostatečně dobře léčena, tak je to obrovské riziko.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
A když bych se zastavil u toho kouření. Jsou silní kuřáci a méně silní, tak mají to riziko stejné, nebo ta dávka toho nikotinu a všech těch škodlivých látek rozhoduje?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
A, no já, já bych řekl paní profesorka Králíková, což je velká expertka na kouření, říká kdo kouří je kuřák, to znamená jestli jedna cigareta, nebo 20 to tedy pro ní nehraje roli. Samozřejmě, když někdo kouří více, tak se tím toxickým efektům vystavuje více, ale takové to, že mi pacienti občas říkají, že už z těch 20 to snížili na 5, to si myslím, že nestačí, je potřeba přestat.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Ale Vy nekouříte?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Ne.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Nikdy jste nekouřil?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Kouřil jsem, ono před takovými 20 lety, nebo v době kdy jsem studoval tak bych řekl, že i společensky to kouření bylo podstatně více akceptovatelné, což je samozřejmě hloupá výmluva, ale přestal jsem včas díky své manželce.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
A kouřil jste třeba i z toho důvodu, že jste neměl takové podvědomí o tom diabetu a o těch všech rizicích, které kouření přich, a přináší?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
To zcela jistě ono člověk řekl bych těch, kolem těch 20 let skutečně takto nepřemýšlí a ani já jsem takto nepřemýšlel.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
To riziko srdečně cévních onemocnění není pro všechny stejné určitě, tak kdo se má být nejvíc? Vy už jste narazil na obezitu, tak ty další rizikové faktory třeba, nebo ta obezita to je ten nejvyšší rizikový faktor?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Obezita je velký rizikový faktor, já bych řekl na pozoru by se měli mít v podstatě všichni ve středních letech, kdo hodně pracují málo odpočívají mají ten stres, málo se pohybují a mužské pohlaví je mimo jiné taky riziko. Muži mají vyšší riziko než ženy. Ženy do jisté míry chrání tedy ty ženské hormony před menopauzou. Po menopauze už se pak to riziko poměrně vyrovnává. Takže v podstatě všichni bychom si měli dávat tak trošku pozor, kdo jsme ve středním věku a zejména pokud máme třeba v rodině někoho, kdo měl nějakou takovou cévní příhodu, nebo srdeční příhodu v relativně mladém věku, pak samozřejmě jsme ještě ve zvýšeném riziku.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Tam jsou ty genetické předpoklady a podobně a co ta doba ve které žijeme? Ta tomu všemu určitě nepomáhá?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Doba tomu nepomáhá, protože opravdu všichni stále spěcháme. Já teď jsem si v tom Portu uvědomil, že ty Portugalci to dělají všechno dělají tak nějak víc v pohodě a pomaleji, ale řekl bych, že když se prostě projdete Prahou, tak vidíte, že všichni někam strašně spěchají a to samozřejmě srdci neprospívá.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Taky jste říkal, že tento čas kdy jste ve studiu Radiožurnálu byl jeden z těch volných, který jste měl a my jsme to využili, abychom Vás pozvali. Diabetolog profesor Marin Haluzík je hostem Víkendového Radiožurnálu. Připomínám, že se můžete pana profesora ptát i vy na webu Radiožurnálu, nebo na Facebooku.

/ Písnička /

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Diabetolog profesor Martin Haluzík přišel do studia Radiožurnálu jako náš víkendový host. Co by měli diabetici dělat, aby se infarktu a mrtvici bránili? To co ostatní?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
No možná i trošku víc než ostatní. Měli by poslouchat rady svého diabetologa, který jim určitě radí, aby se více pohybovali, měli nějakou fyzickou aktivitu, tady stačí chůze, není potřeba vymýšlet nějaké složitosti, zdravě se stravovali a jedli tak, aby se jim hmotnost nezvyšovala, spíše pokud možno, aby se snižovala, protože většina diabetiků druhého typu tedy má nadváhu, nebo obezitu. No a v neposlední řadě je potřeba správně vybrat léky pochopitelně také, což není jistě, což je úkolem spíše diabetologů než těch pacientů pochopitelně.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
A, může být diabetikem člověk, který čtyřikrát týdně sportuje, drží ten zdravý životní styl opravdu nehřeší, nekouří, může se mu to stát?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Může se to stát, je to samozřejmě podstatně méně pravděpodobné, ale my víme, že pokud má někdo třeba tu smůlu, že oba dva rodiče jsou diabetiky druhého typu, tak právě ta genetická složka, ta vrozená je tam poměrně vysoká, ale pokud ten člověk žije zdravě a snaží se tak minimálně oddálí vznik té cukrovky, což je důležité, aby nevznikla prostě v 50, ale vznikla třeba až v 60, v 65. Protože my víme, že čím dříve vznikne, tím větší je pak riziko těch komplikací potenciálně.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
A teď to otočím. Je něco co diabetici z oblasti zdravého životního stylu nesmí?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
No samozřejmě je tam řada omezení pokud jde o dietu, ta cukrovka je vlastně, principem cukrovky je to, že když ten pacient sní nějakou potravinu s vysokým obsahem volných cukrů, tak se prostě ta hladina cukru v krvi rychle zvýší, takže oni by měli vynechat tyto potraviny, nebo omezit, né úplně vynechat a samozřejmě sladké nápoje, čili taková ta dietní omezení tam jsou. Neměli by kouřit, to je naprosto zásadní věc.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
My jsme na začátku říkali, že si lidé možná ani neuvědomují to riziko toho diabetu, tak jakou s tím máte zkušenost v roce 2018? Je ta zkušenost lepší a stále se zlepšuje?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
No já jsem někdy trošku překvapen, že přesto, že se o cukrovce v médiích nemluví úplně málo, tak stále ještě to povědomí není takové jaké by mělo být. My víme, že v České republice máme kolem 9, 10 procent populace jsou diabetici. Z čehož většina jsou diabetici druhého typu, ale předpokládáme, že další 2 až 3 procenta jsou také diabetici u kterých to ještě, to onemocnění ještě nikdo nediagnostikoval a ono vlastně důvodem je to, že lidé nechodí dostatečně na preventivní prohlídky, protože v počátečních stádiích nejsou úplně jasné příznaky a je prostě potřeba nabrat krev a změřit cukr v krvi.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Ono to nebolí?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Nebolí, ze začátku určitě ne.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Kolik je vlastně v České republice diabetiků? O kolika lidech se bavíme? Zůstaneme samozřejmě v České republice.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
No bavíme se zhruba o nějakém jednom milionu lidí, čili o desetině, desetině populace těch diagnostikovaných a k tomu ještě musíme přidat nějakých 200, 300 tisíc těch, kterých mají cukrovku a zatím o ní nevědí, protože ji nikdo ještě nevyšetřil.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Teď trochu, trocha černého humoru. O práci tedy nepřijdete asi to vypadá?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
V tomhle tom ohledu musím říct, že jsem si vybral dobře ten obor, ale obecně bych řekl, že lékaři celkem s prací nemají problém v České republice.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Když si v ordinaci s diabetikem povídáte a zjistíte, že má tedy vyšší riziko, co potom můžete udělat?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
A, samozřejmě musím tomu pacientovi dobře vysvětlit co on má udělat, ale z mého hlediska já mu mohu pomoci správným výběrem léků. My máme dneska k dispozici vlastně dvě lékové skupiny o kterých víme, že dokáží snížit to riziko těch kardiovaskulárních komplikací. Jedno z toho jsou GLP jedna agonisté, to je takový těžký název pro posluchače, ale diabetologové jistě vědí o čem mluvím a ty léky mají velkou výhodu v tom, že kromě toho, že zlepšují kompenzaci cukrovky, tak snižují riziko těch kardiovaskulárních komplikací a také snižují hmotnost. Což si myslím, že je zajímavé prakticky pro každého z nás.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Mají motivaci k tomu, aby dodržovali co jim poradíte? Jsou ti lidé zodpovědní?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Je to složité, ono když se vžijeme do jejich kůže tak to v podstatě znamená celoživotně se zdravě stravovat a tedy pohybovat se, to není úplně jednoduché, když se zamyslím třeba nad sebou i s ohledem na čas a na to, že člověku se prostě někdy nechce, tak mají to těžké, takže těch co všechno stoprocentně dodržují je samozřejmě málo, ale ocenit člověk musí i tu snahu a to bych řekl, že aspoň nějakou snahu většina pacientů má.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Co těhotenská cukrovka? Ta mě tak napadá.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Ano těhotenská cukrovka je dneska také častější než bývala a vlastně. Je to protože jsou ty rodičky starší, zvyšuje se tedy průměrný věk doby porodu a také jsou trošku obéznější, nebo ten body mass index stoupá. Ona ta těhotenská cukrovka totiž vlastně v budoucnosti zvyšuje riziko cukrovky druhého typu oni jsou si dost podobné, takže to jste trefil přímo hřebík na hlavičku.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Jak jsme na tom v porovnání se světem? Opustíme Českou republiku, hodně cestujete samozřejmě po konferencích a bavíte se, se svými zahraničními kolegy.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
V porovnání s Evropou jsme na tom řekl bych průměrně, možná lehce nadprůměrně, spíš těch diabetiků máme o něco více, ale ne, ne v žádným směrem tedy vysloveně nevyčuhujeme, když to řeknu takhle nespisovně. Ve světě je nejvyšší výskyt cukrovky jednak ve Spojených státech a pak tedy v zemích Blízkého východu v takových těch bohatých zemích tipů Spojených arabských emirátů, kde prostě je velikánský výskyt obezity a minimální fyzická aktivita, což tedy člověk do jisté míry chápe, když vidí jaké tam je počasí, ale tam jsou třeba, tam je třeba 30 procent populace má cukrovku. Takže to je pořád ještě úplně jinde než u nás.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Když Vás tak poslouchám a bavíme se o té prevenci a vlastně o všem co s diabetem souvisí, tak jak velký jste pedant ve své rodině?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
No, to bych řekl, my se snažíme hodně sportovat, celá rodina jsme máme rádi různé sporty a fyzickou aktivitu, ale pokud jde o tu dietní stránku věci, tak to tam bych řekl, že máme určité rezervy.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Říká diabetolog, profesor Martin Haluzík, který je hostem Víkendového Radiožurnálu a povídat si znovu po zprávách. Je 10 hodin 26 minut, přeji vám pěkné dopoledne s Radiožurnálem. Ještě si poslechněte Eda Sheerana.

/ Písnička /

/ Reklama /

/ Zprávy /

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Hostem dopoledního Radiožurnálu je profesor Martin Haluzík vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu a dotazy chodí od posluchačů, pan profesor na ně odpoví v další půlhodině. Hezký poslech.

/ Písnička /

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Hostem Víkendového Radiožurnálu je diabetolog, profesor Martin Haluzík. Pane profesore poznáte svým odborným okem, když jdete po ulici, že třeba s tímto pánem, nebo s touto paní není něco v pořádku?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
To je zajímavá otázka, já musím říct, že někdy je, když se podívám na své spoluobčany tak si říkám, tady by mě zajímalo jakou máte glik, nebo neříkám to těm lidem, říkám s to v duchu, takže ano poznáte určitě i podle toho co lidé nakupují a podle toho jak vypadají, tak dost často dokážete říct předem, že něco v pořádku nebude.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
A neměla by být vaše povinnost jim to sdělit?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Já si nejsem úplně jistý jestli by to bylo vždycky dobře akceptováno, ale.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Tak, aby jste chodil po obchodech a říkal tohle si nekupujte, to se nemá.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Já, já si myslím, že ono je opravdu potřeba, aby, aby všichni se snažili trošičku vzdělat v oblasti svého zdraví, aby o tom něco málo věděli. Já si tady dovolím přihřát polívčičku a říct, že jsme vytvořili webovou stránku wwwnebudkardiakcz, případně i facebookovou, kde se mohou právě pacienti potenciální tady dočíst o tom co by měli dělat a řekl bych, že to je druhá věc, kterou bych velmi doporučil všem je prostě chodit na preventivní prohlídky, protože tam se dá díky tomu odběru krve včas zjistit cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, další věci, které mohou pak ten zdravotní stav dlouhodobě velmi výrazně ovlivnit.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
A jak dál vlastně šíříte osvětu? Jakými dalšími akcemi?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
My se snažíme samozřejmě i v rámci Ikemu pokud máme, pokud je něco nového, pokud je nějaký nový lék, nebo něco o čem by měla veřejnost vědět, tak se to snažíme popularizovat, to znamená i formou řekněme rozhovorů, formou článků tedy v běžném tisku, nejenom v odborném a občas pochopitelně, když máme třeba nějakou zajímavou studii s novým lékem tak se snažíme také pacientům dát vědět, že něco takového existuje, aby za námi mohli přijít a zúčastnit se tedy aktivně takových věcí.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Ruku v ruce jde obezita s cukrovkou, diabetes jsme probrali a ještě na něj přijde řada protože posluchači se ptají samozřejmě, ale teď ještě k té obezitě. Kdy už je člověk obézní? Ona je to taková otázka, kterou slýcháte poměrně často asi.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Ono, obezita se definuje podle toho body mass indexu, který se vlastně vypočítává z hmotnosti a z druhé mocniny tedy tělesné výšky a od toho body mass indexu 30, podle té základní definice začíná obezita. Nic méně ono to neznamená, že když má někdo body mass pod 30, že nutně není obézní, protože tam taky záleží na tom jak je rozložený ten tuk a takové to pivní břicho, které v České republice máme poměrně dost často ho vidíme, tak to je právě ten takzvaný vyscerální, neboli nitro břišní tuk a tohle to hromadění tuku je právě velmi významným rizikovým faktorem i těch kardiovaskulárních komplikací a také cukrovky.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Kouření to jsme řešili, že je tím největším hříchem, teď se můžeme zastavit u toho piva, protože Češi pijí pivo samozřejmě. Jak moc velký je to problém?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
No pro diabetika to problém být může, protože pivo má v sobě poměrně vysoký obsah cukru a vysoký obsah energie, takže pokud si dá někdo 5 dvanáctek, tak v podstatě vyčerpá, nebo pokryje energetickou potřebu, už by nemusel jíst teoreticky vůbec.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Tak když se předtím nenají.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Když se předtím nenají, tak to tak akorát odpovídá.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Samozřejmě z žertu.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Ale jinak si myslím, že samozřejmě pokud sportujeme tak dát si prostě pivo po nějakém sportovním výkonu, nebo když to vykompenzujeme tou fyzickou aktivitou, tak to problém není. Jenom specificky právě pro toho diabetika je problém, že v tom pivu je cukr, který mu samozřejmě může pak tu hladinu cukru trošku zvýšit.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Dá se obezita léčit prášky? A pokud řeknete ano, není to, to co nechcete vlastně?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
A, dá se léčit do jisté míry teď také je k dispozici zase nový lék, který je injekční, tedy shodou okolností není to prášek, ale vždycky je to jenom taková berlička, která trošku pomůže tomu pacientovi. Obezita se vždycky musí léčit snížením příjmu energetického, tedy určitými omezeními v dietě a pokud to jde také zvýšením fyzické aktivity a u těch, kdo mají opravdu těžkou obezitu, tak je možnost je léčit operačně, tomu se říká bariatrická chirurgie, kdy se nějakým způsobem udělá výkon buď na žaludku, nebo na jiných částech trávicího systému a v podstatě díky tomu se pak ta hmotnost také snižuje výrazně.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
A Vy třeba i těm svým pacientům doporučujete co jíst? Jaký by si měli složit jídelníček? Je to tak, že k Vám třeba přijdou a řeknete jim, ráno si dejte tohle, kde svačině tohle a tak dále.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Ano, tak ono v podstatě spíše tohle podrobněji s pacientem rozebírají nutriční terapeutky, což jsou vlastně specialistky, které se přímo tomuto věnují , ale já dost často také po pacientech chci, aby mi přinesli jídelníček. Ne, že bych měl tolik času to s nimi rozebírat úplně podrobně, ale dá to člověku myslím docela dobrou informaci o tom, jaké jsou zvyky, jaké jsou zlozvyky a mnohdy i nějaké ne úplně třeba zásadní změny v dlouhodobém horizontu mohou pomoct.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
To si musíte, ale dávat pozor co v ordinaci máte na stole, aby jste tam neměl dva chlebíčky.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Já to vždycky schovávám.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Diabetolog, profesor Martin Haluzík je hostem Víkendového Radiožurnálu a ptejte se na webu Radiožurnálu.

/ Písnička /

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Petr Fiala, Měsíc ve vysílání Radiožurnálu. Stále si povídáme s diabetologem, profesorem Martinem Haluzíkem. Já jsem četl v přípravě na rozhovor s Vámi, že u lidí s nižším vzděláním procento obezity roste, zatímco u těch s vyšším se situace naopak lepší. Je to opravdu tak?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Ano je to tak, obezita je hodně vázána na řekněme vzdělání a sociální stav toho pacienta, protože samozřejmě ty vzdělanější víc vědí, že pochopitelně kdyby nebyli zdravý, kdyby k nim došlo, kdyby u nich došlo k rozvoji nějakých nemocí, tak ztratí tu práci, více si to uvědomují, více se o sebe starají a důležité také je, že více vydělávají. Tím pádem si mohou opravdu dovolit třeba v té dietě se chovat tak jak mají, zatím co někdo kdo těžko vyjde s penězi tak pochopitelně tam mu nemůžete doporučovat, nebo je to pro něj složitější prostě dodržet ta dietní doporučení, která mu třeba říkáme.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
A vidíte jako velký problém, že právě ta finanční stránka rozhoduje i u těchto věcí, protože když si projdu nevím třeba pražské Vinohrady, tak tam jsou samé bio obchody a podobně, drahé potraviny, naopak v supermarketech si koupíte i nekvalitní těstoviny a tak. Takže to musíte s tím bojovat hodně.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Určitě je to, je to naprosto zásadní, navíc bych řekl, že Praha vůbec není reprezentativní pro zbytek republiky, protože když já pocházím ze severní Moravy z Ostravy a přeci jenom i ta situace sociální se trochu liší, takže je to velký problém a řada pacientů mi to i říká, že když, když jim tak jako hezky poradíme, že by si měli kupovat tu zeleninu celý rok, tak prostě jsou období, kdy na to nemají dostatek peněz, bohužel.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Je i sklon k nadváze dědičný? A dá se vůbec dědičnost překonat? Podotázka.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Ano, odpověď je ano na obě otázky. Sklon k nadváze je také dědičný a ono překonat se dá kde co, když člověk je tedy dostatečně úporný, tak i když má hodně špatné geny tak s nimi může velmi dobře bojovat a mám i mezi svými pacienty řadu takových, kteří třeba i díky tomu, že s tím bojovali tak prostě tu cukrovku dostali v poměrně pozdním věku a mají stále velmi dobře kompenzovanou.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Vy jste byl v zahraničí, na zahraniční stáži v USA, pardon. Porovnejte prosím ty stravovací návyky Američanů a Čechů, přibližujeme se Američanům?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Přibližujeme, ale zaplať pán bůh ještě stále tam zůstává poměrně velká mezera. Američané, tam jsou všechny porce větší a pohybuje je tam nesrovnatelně méně, oni bohužel všude jezdí autem. Já myslím, že u nás je to pořád ještě relativně dobré, ale ten trend není správný. Tedy trend toho, že se vyrazí do nákupního centra, tam se stráví celé odpoledne, včetně nějakého velikánského Big Mac menu, nebo něčeho podobného tak to samozřejmě určitě není něco co bychom měli podporovat.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Už se blíží ten čas na dotazy od posluchačů, tak s nimi začneme. "Jaký máte prosím názor na očkování proti chřipce? Podle řady recentních studií má významnou roli v prevenci akutního infarktu myokardu, díky za reakci". Ptá se posluchačka.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Očkování proti chřipce považuji za důležité a zejména u pacientů, kteří jsou už tedy nějakým jiným způsobem nemocný, to znamená zrovna ti kardiaci, diabetici, také se mě na to často ptají. Pacienti by se měli nechat raději očkovat, protože ta plně rozvinutá chřipka u pacientů, kde ta celková rezerva toho organizmu je menší může být tedy velmi důležité, aby právě ta chřipka neproběhla v té plné síle. Neřekl bych, že přímá spojitost mezi prevencí srdečního infarktu a chřipky, ale zcela jistě pokud je ten člověk kardiak, má problémy se srdcem, nechá se očkovat a tu chřipku tedy do jisté míry utlumí, tak je to zcela jistě výhodné. Takže já to svým pacientům doporučuji.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Odpovídá diabetolog, profesor Martina Haluzík, který je hostem Víkendového Radiožurnálu a na další dotazy bude odpovídat po Sunrise Avenue.

/ Písnička /

Štěpán POKORNÝ, redaktor
10 hodin 51 minut, diabetolog, profesor Martin Haluzík je stále hostem Víkendového Radiožurnálu. Další dotaz. "Mám stent na jedné cévě u srdce a od té doby rok 2013 užívám statiny". Nejdříve co je ten stent pane profesore?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Ano stend je v podstatě taková trubice, která se zasune, nebo flexibilní trubice, která se zasune do té tepny a udržuje ji otevřenou, protože důvod proč vlastně ten k tomu zákroku došlo bylo ucpání, nebo minimálně zúžení průtoku tepny, která zásobuje srdce.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Pokračuju v dotazu. "Postupně se mě zvedá hladina cukru v krvi, teď mám 5,3, může vést užívání statinu k rozvoji cukrovky?".

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Užívání statinu lehce zvyšuje riziko cukrovky asi o nějakých 10 až 15 procent, ale na druhou stranu ty přínosy statinu, to znamená to jak významně snižují riziko dalších příhod srdečních rozhodně převažují tady tenhle ten drobný nedostatek, takže přesto, že tam mírné zvýšení rizika je, tak bych jednoznačně u pacienta, který tedy už je právě po nějaké kardiovaskulární příhodě, tak prostě ty statiny jsou jednoznačně potřeba. Takže i přes toto mírně zvýšené riziko bych v nich rozhodně pokračoval.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
"Jsem diabetička a je mi 40 let". Píše Petra. "Otec měl ve 64 letech infarkt a vím, že jako diabetik mám větší šanci, že ho budu mít taky, mám to probrat s diabetologem a může něco udělat? To co mi říká se snažím dodržovat".

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Určitě, já jsem trošku naznačoval, že některé ty léky například ty GLP1 mohou to riziko významně snížit, mohou také pomoci se snížením hmotnosti. Některé z nich tedy pojišťovna hradí v omezené míře musejí něco doplácet pacienti. Já myslím, že když zdůrazníte diabetologovi, že máte i z hlediska rodinné anamnézy zvýšené riziko, tak si myslím, že možná dojdete k tomu, že může být třeba nějaká léčba cukrovky, která je vhodnější než jiná z hlediska těch komplikací.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Další posluchač si přečetl článek v novinách, včera asi ke Světovému dni srdce, kde psali o léčbě pro diabetiky, která má snížit riziko, že budu mít infarkt. "Můžete mi říct něco víc?". Tak povídejte něco víc.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Ano, to jsou v podstatě tedy právě ty zmiňované GLP1 agonisté, to jsou injekční léky, které se podávají buď jedno denně, nebo jednou týdně a kromě zlepšení cukrovky tedy snižují riziko infarktu, cévních mozkových příhod a snižují hmotnost, pak je ještě druhá skupina, to jsou tabletky, které se jmenují gliflozíny, ty mají také do jisté míry podobné účinky, ale přece jenom ty injekční léky jsou o něco účinnější, jak ve zlepšení cukrovky, tak i v těch dalších efektech.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Pane profesore, co stres? Protože životosprávu, životní styl to jsme probrali, ale ten stres patří i k člověku, který dodržuje všechny zásady, aby se vyvaroval všech těch onemocnění o kterých se tady bavíme.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Stres je samozřejmě velká příčina mnoha nemocí, včetně těch kardiovaskulárních komplikacích, ale je potřeba ho nějak kompenzovat. Já si myslím, že taková procházka rychlou chůzí někde v klidném místě, nejlépe v lese, prostě je potřeba mít také nějaké koníčky, odpočívat a vykompenzovat to, že třeba pracujeme hodně intenzivně celý den, umět odpočívat no.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Vy jedete do Ostravy dnes?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Do Berlína tedy.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Pardon do Ostravy, chtěl jsem navázat na to, že jste z Ostravy, do Berlína, pardon. Co tam budete dělat?

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
My máme každý rok Evropský diabetologický kongres, kde právě také přednáším nějaké nové výsledky s novými léky na cukrovku, takže hlavně se , ale těším, že se dozvím něco nového, protože to jsou vždycky, to je taková akce, kde opravdu ty nejdůležitější věci, které se za ten rok stali, tak si je člověk dozví co je nového v léčbě cukrovky. Jeden z mých nejoblíbenějších kongresů.

Štěpán POKORNÝ, redaktor
Pane profesore díky, že jste přišel do studia Radiožurnálu. Profesor Martin Haluzík diabetolog byl dnešní naším hostem. Ať se Vám daří a na slyšenou.

Martin HALUZÍK, profesor, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v Ikemu
Děkuji mnohokrát za pozvání, hezkou neděli.