Slepý muž, který neviděl Titanic
NEVIDÍ, JE NA VOZÍKU, ALE ZAMILOVAL SE. A CHTĚL BY SE SE WDÁLENOU ŽENOU SETKAT...
Poněkud zvláštní název finského snímku přesně označuje jeho ústřední postavu. Jaakko skutečně nevidí, což se ale netýkalo jeho minulosti.
Cameronův Titanic vidět mohl, ale příčilo se mu to, raději má jeho předchozí akční tvorbu. Slavný velkofilm už bohužel neuvidí, i kdyby si to rozmyslel.
Jaakko totiž trpí roztroušenou sklerózou a ta ho nejen připravila o zrak, ale přivedla ho i na invalidní vozík.
Nějaké spojení se světem má. Pravidelně mu volá otec, avšak je zřejmé, že jsou to jen hovory z povinnosti a snaha zjistit, zda syn ještě žije.
Dochází na ním pečovatelka a když vyjede na balkón, slýchá o sobě nepěkné řeči od hloupých sousedů. Jaakko ovšem má v životě velmi světlý bod, dá se říct maják. Tím jsou hovory s ženou, kterou sice nezná osobně, ale má k ní hodně blízko.
Dotyčná se jmenuje Sirpa a je pro Jaakka v nedostupné vzdálenosti, vzhledem k jeho handicapu. Sirpu si může představovat jakkoliv, miluje její hlas a ví, že je také vážně nemocná. Jednoho dne se rozhodne stůj co stůj se za ní vypravit. Chce to zvládnout sám a v podstatě mu k tomu chybí jen pomoc pěti lidí na cestě - někdo, kdo by mu pomohl do taxíku a do vlaku. Jenže svět venku nesestává jen z ochotných dobráků...
Film režiséra Teemu Nikkiho je poměrně krátký a velmi komorní. V první polovině přináší zvláštní a dojemnou hlasovou love story, pak ale dojde k dějovému zvratu, který snímek posunuje do jiného žánm.
Vzhledem ke stavu hlavního hrdiny sice neztrácí na působivosti, ale emocionálně přehazuje výhybku někam, odkud se ji pak už nedaří vrátit do původního směru. Oslabuje to i závěrečné vyznění filmu.
Tím, čím je Slepý muž, který neviděl Titanic nejzajímavější a proč stojí náročnějšímu divákovi za zhlédnutí, jsou forma vyprávění a hlavní představitel. Abychom se dokázali vcítit do toho, co Jaakko prožívá, režisér se zaměřuje v podstatě jen na jeho vnímání. Vše ostatní kolem je většinou rozostřeno, důraz je kladen na smysl, který je pro handicapovaného hrdinu nejpodstatnější, tedy sluch. A co se týká hlavního představitele, pak Petři Poikolainen je sedmačtyřicetiletým mužem, který má přesně tytéž problémy jako postava, kterou vlastně nemusí příliš hrát. Také on bojuje s roztroušenou sklerózou, nevidí a je upoutaný na vozík.
Finský snímek je částečně dojemným a společensky určitě užitečným dílem, dovolujícím divákovi sdílet pocity s někým, kdo neměl v životě takové štěstí jako on. O to větší škoda je, že střet Jaakka s reálným a nemilosrdným světem mimo bezpečí jeho bytu je podán sice autenticky a působivě, ale rušivě.
SOKEA MIES, JOKA El HALUNNUT NAHDA TITANICIA Finsko, 2022,82 min. > Režie: Teemu Nikki > Scénář:Teemu Nikki > Kamera: Sari Aaltonen > Hrají: Petři Poikolainen, Marjaana Maijala, Hannamaija Nikander, Samuli Jaskio, Rami Rusinen

