Stáří, bolest, osamělost a smutek... Nejhorší ale je, jak vám odchází mozek a vy to vidíte, ale nejde s tím nic dělat
10.06. 2018 - 09:34
FOTOGALERIE REPORTÁŽ Když se řekne nemoc a stáří, vybaví se většině lidí ležící či špatně se pohybující stařenky a dědečkové, pokoje plné smutku a beznaděje a dlouhé šedé chodby, kde se nikdo nesměje. Jsou ale místa, která se této zažité představě radikálně vymykají. Místa, kde se lidé i v podzimu svého života dobře baví, vzdělávají a předávají svá životní moudra mladší generaci. Jedním z takových míst je právě denní stacionář při Domu s pečovatelskou službou v Táboře. Byli jsme se podívat, jak zde klienti tráví svůj den.
U vchodu do denního stacionáře nás vítá jeho vedoucí, paní Renata Kainráthová. Nabízí kávu a začíná vyprávět o radostech a strastech svých zaměstnanců i klientů. "Svých pečovatelek si ohromně moc vážím, dělají záslužnou a ne vždy doceněnou práci. O finanční odměně ani nemluvě. Vůbec největší zátěží trpí psychika. Vezměte si, jak často vám umře někdo známý nebo z rodiny? Našim děvčatům odchází známý a blízký člověk na druhý břeh někdy i...
Celý článek:
Klíčová slova: