Stáří v bídě

 
ČT 1

21:45 168 hodin

 
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka

Osamělí senioři bez střechy nad hlavou. Některým důchod nevystačí ani na pronájem malého bytu. Na 5000 seniorů ročně se dokonce na úřadech dozví, že na důchod vůbec nemají nárok. Sociálního bydlení je málo, a tak babičky a dědečkové končí v azylových domech nebo na ubytovnách. Řešení našla Armáda Spásy v Ostravě. Sama si pronajímá byty a v nich pak seniory po dvojicích ubytovává. Ti se složí nejen na nájem, ale podělí se i o domácí práce. S jistou střechou nad hlavou jde vše líp. Natáčela Jana Gerlová.
Jiří URBAN, senior, 71 let
Já jsem měl vyměřenej invalidní důchod, z kterýho jsem šel do starobního 8,5 tisíce a on mi zvedl nájem až na 17 000. Tak z čeho jsem to měl platit?
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Pan Jiří bydlel ve čtyřpokojovém bytě v Praze. Dům se ale prodal a nový majitel zvedl nájem. Dluhy skončily exekucí. Jiří kvůli infekci navíc přišel o nohu a strávil rok v nemocnici. Teď bydlí v azylovém domě v pražských Záběhlicích.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Jak snášíte to bydlení tady?
Jiří URBAN, senior, 71 let
No dost problematicky. Jsou tady lidi, s kterejma se nedá vyjít a s kterejma se nedá žít.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Jiří by rád bydlel sám. Od pražského magistrátu má přislíbený sociální byt. Ten je ale v rekonstrukci. Čeká na něj už více než 7 měsíců.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Co kdybyste tu možnost tam bydlet nedostal?
Jiří URBAN, senior, 71 let
Bych zřejmě šel do jinýho azylového domu, pak zase do jinýho, já nevím. Nedovedu si to představit, protože vozíčkáři tolik možností nemaj.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Bezbariérových azylových domů pro seniory, jako je ten v Záběhlicích, je málo.
Lukáš NOVOTNÝ, vedoucí azylového domu Naděje, Praha-Záběhlice
Náš azylový dům má kapacitu 30 lůžek a minimálně stejný počet zájemců vedeme v pořadníku. Z dlouhodobého hlediska je tím, jak populace stárne, tak o zařízení typu našeho azylového domu je čím dál větší zájem.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Populace stárne a zatímco výše důchodů je stále nízká, nájemné bytů se zvyšuje. Zhruba 120 000 dědečků a babiček dostane na měsíc méně než 10 000 Kč. Každý rok se navíc 5000 seniorů dozví, že na důchod nemají nárok. Třeba, že neodpracovali potřebné roky.
František HORÁK, vedoucí linky pro seniory a poradenského centra, Život 90
Senioři vlastně musí platit stále víc peněz za stejný důchod. My víme, že průměrný důchod je kolem zhruba 14 – 15 000, ale ve skutečnosti se na nás obrací senioři, kteří mají důchod kolem 9000. Takže tím pádem potom, když nájem za garsonku je v Praze kolem 9000 – 10 000, tak samozřejmě jim nezbyde na živobytí.
Kateřina BOHATÁ, vedoucí seniorské linky, Elipida
Na naší linku seniorů se s tématem existenční bytové tísně obrací měsíčně zhruba 60-70 volajících. Lze tam pozorovat nějaký narůstající trend v této oblasti, kdy se obrací víc a víc seniorů v situaci, kdy si nemohou finančně dovolit zajistit si důstojné bydlení na stáří.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Můžou žádat o příspěvek na bydlení a další dávky. Často ale vůbec nevědí, že na ně mají nárok.
pracovnice Linky seniorů
Linka seniorů, dobrý den. Máte teda potíže s bydlením, rozumím tomu dobře?
František HORÁK, vedoucí linky pro seniory a poradenského centra, Život 90
Nevědí vlastně vůbec, o co požádat, a někdy je to pro ně tak složité, že to raději vzdají. To znamená, oni se neorientují, kde vyzvednout ten formulář, jak ho vyplnit, jak ho doručit, jak dlouho to bude trvat, neznají podmínky pro to, aby tu sociální dávku jaksi dostali.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Sociálních bytů s nízkým nájmem je málo. Osamělí senioři často končí právě v azylových domech nebo na ubytovnách.
Kateřina BOHATÁ, vedoucí seniorské linky, Elipida
Možnost bydlení na ubytovnách je pro seniory velmi dehonestující, nedůstojné a taky nepřiměřené jejich přirozeným potřebám. Na těch ubytovnách bývá často veliký hluk, není tam možné zajistit si třeba vaření jídla, takže zajistit si adekvátní výživu i třeba s ohledem na dietní omezení, které seniory mají, je na ubytovně zcela nemožné.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Svoje řešení našla ostravská pobočka Armády spásy. Sama si pronajímá malé byty a v nich ubytovává osamělé seniory. Ti v nich bydlí po dvojicích nebo trojicích a na nájem se skládají. Armáda spásy před pronajímateli vystupuje jako jejich garant.
Marcela STRYJOVÁ, ředitelka Prevence bezdomovectví, Armáda spásy, Ostrava
Převážná část seniorů, kteří bydlí v rámci komunitního bydlení, je z azylového domu, ale taky samozřejmě jsou to lidé, na které jsme dostali doporučení ze sociálních odborů obvodů města Ostravy.
Judita KACHLOVÁ, vedoucí sociální služby, Armáda spásy Ostrava
My jako sociální služba s nimi spolupracujeme, pravidelně k nim docházíme, oni navštěvují nás, takže kromě toho, že mají svoje bydlení, tak mají ještě někoho, na koho se kdykoliv můžou obrátit.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Díky projektu mají vlastní pokoj. Se spolubydlícím společnou kuchyň a koupelnu. V jednom z bytů bydlí i paní Růžena.
Růžena KUČEROVÁ, seniorka, 71 let
Tady bydlím já, Růžena Kučerová, no. Tady mám televizi, která někdy jde, někdy nejde, tady mám knížky, tady mám rádio, které večer poslouchám.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Kvůli neodpracovaným létům má důchod jen 5,5 tisíce. Nemá nikoho, kdo by se o ní postaral. Skončila na ulici. Několik let žila v azylových domech.
Růžena KUČEROVÁ, seniorka, 71 let
No a tam jsem jako zůstala 2 roky, 3 skoro, a tam si mě vzali sem. Jako že to je experimentální byt. Takže třetí rok jsem tady.
Růžena KUČEROVÁ, seniorka, 71 let
Tady je koupelna, tady je vana se sprchou a tady je záchod.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
A to máte společný?
Růžena KUČEROVÁ, seniorka, 71 let
Ano.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Možnost komunitního bydlení jí doslova změnila život.
Růžena KUČEROVÁ, seniorka, 71 let
Já teda, já jsem spokojena.
Judita KACHLOVÁ, vedoucí sociální služby, Armáda spásy Ostrava
Vnímáme u těch uživatelů z komunitního bydlení, že se to výrazně podepisuje i třeba na jejich psychice. Protože jednak ta stabilizace se podepisuje na tom, že se cítíte lépe, cítíte se jistě, a to se samozřejmě promítá do vašeho chování. To, že jste spokojenější, že jste radostnější.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Ostravská Armáda spásy pronajímá teď už 15 dvoupokojových nebo třípokojových bytů pro seniory. Střechu nad hlavou tak získalo 31 lidí.
Marcela STRYJOVÁ, ředitelka Prevence bezdomovectví, Armáda spásy, Ostrava
Samozřejmě naším cílem je poskytnout tento typ ubytování více lidem, protože pro nás není vhodným ubytováním, pro někoho třeba azylový dům. Je to na přechodnou dobu. Azylový dům je na přechodnou dobu, kdy se má ustabilizovat a potom má někam pokračovat. Nevidím ani dobré, aby kdokoliv bydlel na ubytovně, natož senior.
Jana GERLEOVÁ, redaktorka
Co vám to celý dalo tady?
Růžena KUČEROVÁ, seniorka, 71 let
No, pocit jistoty. Pocit jistoty, že tady budu bydlet a že tady nikdy už nebudu jako venku. Chápete to? Že už nikdy nebudu venku.

Klíčová slova: