Tančím, abych s radostí žila, říká žena upoutaná na invalidní vozík

Osmnáct let je Jaroslava Panská ze Žatce na vozíku. Nohy ji definitivně přestaly poslouchat v důsledku degenerativního míšního onemocnění v třiatřiceti letech. To jí ale nebrání tančit a dokonce i učit otočky jiné vozíčkáře.

"S nemocí a svým stavem jsem se velmi těžko srovnávala, měla jsem deprese a dva roky jsem byla v domácím vězení. Tanec mě naučil opět se radovat ze života," říká lektorka a zakladatelka spolku Roztančená kolečka.

Jeho cílem je výuka tance se zdravým partnerem pro vozíčkáře s alespoň jednou zdravou rukou.

Jarka Panská ze Žatce.

Roztančená kolečka fungují osm let a za tu dobu taneční kurz absolvovalo 78 vozíčkářů.

"Učíme tančit lidi po úrazu páteře nebo po onemocnění, například po dětské obrně, ale i seniory na vozíku. Nejmladší tanečnicí byla tříletá holčička, nejstarší devětaosmdesátiletá paní," vypráví Panská.