"To ti závidím, že seš doma." Někdy se lidi netrefí a s pečující osobou by měnili. Ale jen něco

Taky jste jako pečující osoby slyšeli od vašich známých, jak se máte, že nemusíte do práce a co víc, ještě za to dostáváte peníze? Jak by s vámi hned měnili? Tak dobře, zkusíme si to.
Závist je tak nějak spojena s naším životem. Občas závidíme někomu postavu, hodného manžela, dobrou práci, pěkné auto… anebo bychom měnili s kamarádkou, která je doma s postiženým dítětem. Tedy, to, že je doma s postiženým dítětem, to už tak důležité pro ně není. Tak co by takoví lidé výměnou svého života za náš získali?  
Taková pohádka…  
Nemusíme do práce, ráno nás nebudí budík, nezdržuje nás zaměstnání, nestresují nás termíny, normy, klienti, šéf. Nikdo nás nebuzeruje. Máme celý den jen pro sebe, jen se občas postaráme o dítě (budeme se bavit o pečujících rodičích, kteří jsou doma s dítětem, to je mi totiž momentálně nejblíže). Máme čas kdykoli si jít nakoupit, nemusíme řešit dovolenou, nemoci, nemusíme řešit docházku do práce a že nám chybí tři hodiny v kanclu. A jako bonus k tomuhle skvělému životnímu stylu ještě dostáváme peníze. Za nic. No, neberte to!  
Tak pojďte, na měsíc si to vyměníme!  ...