Tricyklisté mají napilno i v zimním období

Jičín – I když jde o sport tělesně a spasticky postižených, tak se světová konkurence stále zlepšuje.

"A proto bych vám, čtenářům, chtěl přiblížit snažení našich tricyklistů v zimních měsících, jak si musejí udržovat formu, aby byli stále konkurenceschopnými světové špičce.Měsíc volna, kterým je zpravidla prosinec, skončil. Někdo nemá volno ani celý měsíc. To záleží na tom, jak jim to jejich reprezentační trenér Luboš Jirka nastaví. Ale je to určitě, co se tréninku týče, nejvolnější měsíc roku. Od ledna jim začíná poctivý trénink. Trénují systémem 4/1 – čtyři dny trénink a jeden den volna. Do toho musí sportovci chodit do posilovny, která je třikrát až čtyřikrát týdně. To záleží na skupině, do které jsou reprezentanti zařazeni. V tricyklech jsou dvě skupiny – T1 a T2.T1 je skupina, kde jsou závodníci nejvíce postiženi. V časovce, která se startuje jednotlivě, potřebují doprovod, aby se na trati neztratili a také si na rozdíl od postižených závodníků, jenž jsou ve skupině T2, na tricyklu nestoupnou do pedálů a podobně. Do této skupiny patří dva kluci z Hořic – Jiří Hindr a Petr Berger. Jirka je náš úspěšný reprezentant, který byl i na paralympiádě v Riu de Janeiru. Kluci mají velkou výhodu, že jsou dva a mohou chodit cvičit spolu. Na jaře, když už se dá vyjíždět ven, je to trochu složitější. Neboť Petr Jirkovi zatím na kole ještě nestačí. A vždy s nimi musí jet na tréninku doprovod. Tento doprovod vetšinou zajišťují rodiče zmíněných kluků, především matka Jirky Hindra.