Umělá inteligence pomáhá proti zákeřné mrtvici
27.10. 2025 - 08:23
Metro
Lidově se jí říká mrtvice a každý rok postihne až 30 tisíc Čechů. Cévní mozková příhoda může mít fatální následky, každý den jí u nás podlehne téměř 30 pacientů. Doteď také platilo, že i když ji člověk přežije, často končí poškozením mozku. Moderní diagno diagnostika a léčba ale mění situaci a díky využití umělé inteligence zůstává čím dál více pacientů zcela bez následků. Cévní mozkovou příhodu způsobuje náhlá porucha krevního oběhu, jejímž důsledkem je většinou nedostatečné prokrvení mozku, ale někdy naopak krvácení do mozku. Projevuje se nejčastěji prudkou bolestí hlavy, zhoršenou koordinací pohybů, závratěmi, ztrátou rovnováhy, rozostřeným viděním, poruchou porozumění řeči či schopnosti psát, neschopností artikulovat, necitlivostí v tváři či končetinách nebo povislým koutkem úst. Co nejrychlejší lékařská pomoc je v takovém případě extrémně důležitá. O úspěšnosti léčby pak ale rozhoduje také moderní vybavení, které mají záchranáři k dispozici. Primář Neurologického oddělení Nemocnice AGEL OstravaVítkovice Daniel Václavík popisuje nejnovější technologický pokrok v diagnostice. Sám totiž vyvinul revoluční metodu, která zcela zásadně redukuje následky takzvané mrtvice a kterou k rychlé diagnostice už dnes používají záchranáři po celé České republice. Jeho tým také při léčbě využívá systém Brainomix postavený na umělé inteligenci. A právě ve Vítkovicích bylo touto metodou vyšetřeno už 2 500 pacientů, což je nejvíce v celém Česku.
*
Jste autorem FAST plus testu, který dnes používají záchranáři po celé republice. Jak přesně jim pomáhá?
Test pomáhá identifikovat pacienty, kteří jsou kandidáty intervenční léčby těžké ischemické mozkové příhody.
* Jaký vliv má rychlá identifikace pacientů s mrtvicí na jejich prognózu a šanci na plné uzdravení?
V současné době je hlavní metodou léčby uzávěru velké mozkové tepny takzvaná mechanická trombektomie, což je zavedení speciálního katetru přes tepny v třísle až do mozkových tepen a odstranění krevní sraženiny. Úspěšnost tohoto zákroku je až osmdesátiprocentní. Pokud je však proveden pozdě, mozek se nedostatkem krevního přítoku nenávratně poškodí. Pro představu: za jednu minutu přerušení přívodu kyslíku do mozkové tkáně odumírá 1,9 milionu neuronů, zaniká 14 miliard spojů mezi nervovými buňkami a přicházíme o 12 kilometrů nervových vláken. Pokud provedeme zákrok včas, je úspěšnost léčby velmi vysoká. To znamená, že pacient zůstává jen s minimálním nebo vůbec žádným neurologickým postižením. Trombektomie tak patří k nejúspěšnějším léčebným postupům v medicíně vůbec.
* V čem se liší FAST plus test od původního FAST testu a jak zásadně ovlivnil přednemocniční diagnostiku mrtvice?
FAST test diagnostikuje samotnou přítomnost cévní mozkové příhody, ne její tíži. Ve FAST plus testu jsme záchranáře vyškolili, aby uměli rozpoznat těžké ochrnutí končetin, což je známkou uzávěru velké mozkové tepny, určené k rekanalizační léčbě. Senzitivita testu provedeného v terénu pro uzávěr velké tepny je 97 procent.
* Vaše oddělení využívá při diagnostice cévní mozkové příhody umělou inteligenci, na které stojí systém Brainomix. Jak konkrétně lékařům pomáhá a jak mění vaši každodenní praxi?
Jak bylo řečeno, úspěšnost léčby závisí na čase. Donedávna byla hranice pro zahájení terapie maximálně šest hodin od počátku příhody. U řady pacientů, například těch, kteří se s příhodou probudí, mají poruchu řeči, rozumění, jsou v bezvědomí nebo byli nalezeni bez svědků, nevíme, kdy příhoda začala, a tito pacienti dřív bývali z léčby vyloučeni. Systém Brainomix využívá takzvané perfuzní CT, což je metoda, která po podání kontrastní látky dokáže rozlišit mezi tkání, která je již odumřelá a nelze ji zachránit, a tkání, která sice při ischemii přestala fungovat, ale po obnovení krevního průtoku se její funkce může vrátit. Díky tomu můžeme léčit i část těch pacientů, kteří byli dříve z léčby vyloučeni, pokud mají příznivé perfuzní parametry.
* Jak přesně systém Brainomix využívá umělou inteligenci?
Perfuzní CT zobrazení je dnes součástí každého CT přístroje. Nevýhodou ale je, že přístroje jsou různě nastavené a používají odlišné výpočetní algoritmy, takže výsledky mezi jednotlivými zařízeními bývají špatně srovnatelné. Systém umělé inteligence Brainomix používá jednotnou metodiku po celém světě, čímž vzniká obrovské množství dat umožňujících „učení“ systému. Díky tomu se AI stále zpřesňuje v rozpoznávání mrtvé tkáně a penumbry, což je právě ta zmíněná tkáň, která při ischemii přestala fungovat, ale podařilo se její funkce vrátit.
* Bylo pro vás těžké přesvědčit lékařský tým, aby začal AI technologii používat? Jak ji přijali kolegové i záchranáři v praxi?
Přesvědčování vůbec těžké nebylo. Všichni jsme to uvítali jako významnou pomoc v léčbě, která přináší prospěch pacientům.
* Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice je jedinou nefakultní nemocnicí v Česku, kde se provádí intervenční léčba CMP. Co to pro vaše pacienty znamená?
Výhodou – nejen v naší nemocnici – je nastavení úzké spolupráce se záchrannou službou. V terénu je pomocí FAST plus testu identifikován správný pacient, který je pak přímo transportován do centra provádějícího trombektomii.
* Proč takových zařízení není víc?
Hlavní důvody jsou v zásadě dva. Centrum musí mít přístroj pro provádění zákroků na mozkových tepnách, takzvanou angiolinku, a především tým, který je schopen zákrok provést a být připraven čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Tým se přitom skládá ze široké palety odborníků, tedy neurologů, radiologů, intervenčních radiologů, angiologů, sester na jednotkách intenzivní péče a neurologických odděleních a řady dalších. Proto je systém v České republice nastaven na přibližně patnáct center, která jsou schopna tuto komplexní péči poskytovat. V současné době se tato síť jeví jako dostatečná a patří k nejlepším na světě.
* Jak náročné bylo vybudovat špičkové centrum pro léčbu mrtvice mimo fakultní prostředí?
Vítkovická nemocnice byla jedním z prvních pracovišť, která v České republice prováděla rekanalizační léčbu, už řadu let před jejím celosvětovým oficiálním nástupem v roce 2015. Náročnost spočívá ve vybudování a udržení zmíněného multidisciplinárního týmu schopného zasáhnout kdykoliv, což by nebylo možné bez trvalé podpory vedení nemocnice. Zároveň jsme měli možnost se přímo účastnit obrovského pokroku v léčbě a zlepšení osudů našich pacientů. A taková práce vždycky přináší radost.
*
Jste autorem FAST plus testu, který dnes používají záchranáři po celé republice. Jak přesně jim pomáhá?
Test pomáhá identifikovat pacienty, kteří jsou kandidáty intervenční léčby těžké ischemické mozkové příhody.
* Jaký vliv má rychlá identifikace pacientů s mrtvicí na jejich prognózu a šanci na plné uzdravení?
V současné době je hlavní metodou léčby uzávěru velké mozkové tepny takzvaná mechanická trombektomie, což je zavedení speciálního katetru přes tepny v třísle až do mozkových tepen a odstranění krevní sraženiny. Úspěšnost tohoto zákroku je až osmdesátiprocentní. Pokud je však proveden pozdě, mozek se nedostatkem krevního přítoku nenávratně poškodí. Pro představu: za jednu minutu přerušení přívodu kyslíku do mozkové tkáně odumírá 1,9 milionu neuronů, zaniká 14 miliard spojů mezi nervovými buňkami a přicházíme o 12 kilometrů nervových vláken. Pokud provedeme zákrok včas, je úspěšnost léčby velmi vysoká. To znamená, že pacient zůstává jen s minimálním nebo vůbec žádným neurologickým postižením. Trombektomie tak patří k nejúspěšnějším léčebným postupům v medicíně vůbec.
* V čem se liší FAST plus test od původního FAST testu a jak zásadně ovlivnil přednemocniční diagnostiku mrtvice?
FAST test diagnostikuje samotnou přítomnost cévní mozkové příhody, ne její tíži. Ve FAST plus testu jsme záchranáře vyškolili, aby uměli rozpoznat těžké ochrnutí končetin, což je známkou uzávěru velké mozkové tepny, určené k rekanalizační léčbě. Senzitivita testu provedeného v terénu pro uzávěr velké tepny je 97 procent.
* Vaše oddělení využívá při diagnostice cévní mozkové příhody umělou inteligenci, na které stojí systém Brainomix. Jak konkrétně lékařům pomáhá a jak mění vaši každodenní praxi?
Jak bylo řečeno, úspěšnost léčby závisí na čase. Donedávna byla hranice pro zahájení terapie maximálně šest hodin od počátku příhody. U řady pacientů, například těch, kteří se s příhodou probudí, mají poruchu řeči, rozumění, jsou v bezvědomí nebo byli nalezeni bez svědků, nevíme, kdy příhoda začala, a tito pacienti dřív bývali z léčby vyloučeni. Systém Brainomix využívá takzvané perfuzní CT, což je metoda, která po podání kontrastní látky dokáže rozlišit mezi tkání, která je již odumřelá a nelze ji zachránit, a tkání, která sice při ischemii přestala fungovat, ale po obnovení krevního průtoku se její funkce může vrátit. Díky tomu můžeme léčit i část těch pacientů, kteří byli dříve z léčby vyloučeni, pokud mají příznivé perfuzní parametry.
* Jak přesně systém Brainomix využívá umělou inteligenci?
Perfuzní CT zobrazení je dnes součástí každého CT přístroje. Nevýhodou ale je, že přístroje jsou různě nastavené a používají odlišné výpočetní algoritmy, takže výsledky mezi jednotlivými zařízeními bývají špatně srovnatelné. Systém umělé inteligence Brainomix používá jednotnou metodiku po celém světě, čímž vzniká obrovské množství dat umožňujících „učení“ systému. Díky tomu se AI stále zpřesňuje v rozpoznávání mrtvé tkáně a penumbry, což je právě ta zmíněná tkáň, která při ischemii přestala fungovat, ale podařilo se její funkce vrátit.
* Bylo pro vás těžké přesvědčit lékařský tým, aby začal AI technologii používat? Jak ji přijali kolegové i záchranáři v praxi?
Přesvědčování vůbec těžké nebylo. Všichni jsme to uvítali jako významnou pomoc v léčbě, která přináší prospěch pacientům.
* Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice je jedinou nefakultní nemocnicí v Česku, kde se provádí intervenční léčba CMP. Co to pro vaše pacienty znamená?
Výhodou – nejen v naší nemocnici – je nastavení úzké spolupráce se záchrannou službou. V terénu je pomocí FAST plus testu identifikován správný pacient, který je pak přímo transportován do centra provádějícího trombektomii.
* Proč takových zařízení není víc?
Hlavní důvody jsou v zásadě dva. Centrum musí mít přístroj pro provádění zákroků na mozkových tepnách, takzvanou angiolinku, a především tým, který je schopen zákrok provést a být připraven čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Tým se přitom skládá ze široké palety odborníků, tedy neurologů, radiologů, intervenčních radiologů, angiologů, sester na jednotkách intenzivní péče a neurologických odděleních a řady dalších. Proto je systém v České republice nastaven na přibližně patnáct center, která jsou schopna tuto komplexní péči poskytovat. V současné době se tato síť jeví jako dostatečná a patří k nejlepším na světě.
* Jak náročné bylo vybudovat špičkové centrum pro léčbu mrtvice mimo fakultní prostředí?
Vítkovická nemocnice byla jedním z prvních pracovišť, která v České republice prováděla rekanalizační léčbu, už řadu let před jejím celosvětovým oficiálním nástupem v roce 2015. Náročnost spočívá ve vybudování a udržení zmíněného multidisciplinárního týmu schopného zasáhnout kdykoliv, což by nebylo možné bez trvalé podpory vedení nemocnice. Zároveň jsme měli možnost se přímo účastnit obrovského pokroku v léčbě a zlepšení osudů našich pacientů. A taková práce vždycky přináší radost.
Klíčová slova: