Už nikdy nepovedete normální život, řekli mu po šesti temných letech v léčebnách. Teď má byt, práci a malého syna

Naději na běžný život nedával Vladimíru Conkovi v psychiatrických léčebnách nikdo. Za zdi ústavů se s diagnózou schizofrenie vracel opakovaně, zažil zatýkání policií, izolace, kurtování i obávané injekce. Přesto se mu nakonec podařilo dostat z beznadějného kruhu ven. Dnes žije pětašedesátiletý muž v bytě, na který si našetřil, podílí se na vedení kavárny, má čtyřletého syna a třináct let už nebyl hospitalizovaný.
Nedávno se Vladimír Conk vrátil se synem z dovolené v Egyptě, teď už je zpět v práci a dohlíží na chod kavárny Resslovka v Ústí nad Labem, kde pracuje jako zástupce vedoucího provozu.
Večer se vrací do svého pečlivě uklizeného bytu na okraji města a usedá na gauč se dvěma kočkami. Manželka vedle u stolu píše na počítači. Pro velkou část lidí běžná a možná i nudná denní rutina, pro Conka bez přehánění zázrak, který si s každým dnem...