V České republice studují tisíce žáků s autismem

ČRo Plus
-
Vít PALACKÝ, moderátor
/Výpadek signálu/ ... s autismem. Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání jich bylo v roce 2016 od mateřských až po střední školy 6 480. Jaká je budoucnost lidí s autismem po ukončení vzdělání? Mají šanci najít běžnou práci? A co vlastně autismus je a jak se rozpoznává? Nejen na tyto otázky se pokusíme odpovědět v následujících minutách. Dobrý poslech vám přeje Vít Palacký.
Od narození trpí autismem. Přesto úspěšně studuje. Filip Zápotočný se se svým osudem pere statečně. Ve svých 25 letech chodí do školy už 18 let bez přerušení. Vystudoval 2 obory a letos na střední škole v Havlíčkově Brodě plánuje své vzdělání ukončit.

Filip ZÁPOTOČNÝ, autista
Sachr dort, punčové řezy, dokonce i moka řezy, které jsem se já naučil. Na výuční list si ještě počkám, protože výuční list bude 25. června.

Vít PALACKÝ, moderátor
Spolužáci Filipa popisují jako kamarádského. To potvrzuje i Sára, která ve třídě sedí o lavici před ním.

 Sára, spolužačka Filipa
Je velmi vtipný. A umí jako že krásně malovat. Takže, takže jako je šikovnej a baví se s náma. Každá přestávka je s ním zajímavá.

Vít PALACKÝ, moderátor
Školu pomáhá Filipovi Zápotočnému zvládnout i speciální pedagog Petr Wágner. Ve třídě je s ním už 11 let.

Petr WÁGNER, speciální pedagog
S Filipem pracuju vlastně, jsem začal pracovat 2 roky na základní škole. Teď jsme na třetím oboru střední školy. Jak jsem říkal, začínali jsme na základní škole, kdy jsem s Filipem absolvoval osmou a devátou třídu. Potom jsme absolvovali obor fotograf na Střední škole obchodu a služeb. Potom Filip absolvoval obor kuchař, číšník a teď jsme tady na oboru cukrář.

Vít PALACKÝ, moderátor
Filip Zápotočný musí zvládnout to samé, co zdraví studenti. A podle zástupkyně ředitele havlíčkobrodské obchodní akademie a hotelové školy Marie Mrázové se mu to daří.

Marie MRÁZOVÁ, zástupkyně ředitele Obchodní akademie a Hotelové školy v Havlíčkově Brodě
Filip už ekonomiku absolvoval ve svých 2 předchozích oborech, takže měl na co navazovat. A on v podstatě nemá žádné úlevy. Tady jde jenom o to, abychom mu trošičku přizpůsobili materiály k výuce. To znamená, ve spolupráci s panem asistentem panem Petrem Wágnerem, který je i speciálním pedagogem a velmi se v té věci angažuje, připravujeme třeba specielní písemky.

Vít PALACKÝ, moderátor
I díky tomu nakonec netradiční student Filip Zápotočný popřel všechny 20 let staré prognózy lékařů, podle kterých se nikdy neměl nic naučit. Filipovi rodiče potom, co mu byl v dětství diagnostikovaný autismus, se báli o jeho budoucnost. Proto s rodiči stejně handicapovaných dětí stáli u zrodu specializovaného Integračního centra Sasov v Jihlavě, před kterým nyní stojím společně se sociálním pracovníkem a Filipovým bratrem Adamem Zápotočným.

Adam ZÁPOTOČNÝ, sociální pracovník, bratr Filipa
Integrační centrum Sasov vzniklo v roce 2008, kdy tato budova byla vlastně původně školním statkem. A po rekonstrukci se z toho stalo místní integrační centrum, kde vlastně máme 3 služby. Denní stacionář, sociální rehabilitaci a odbornou poradenskou službu. A nyní vcházíme do našeho integračního centra. Nám nefunguje přístupový systém, takže budu muset zazvonit na zvonek, aby nás někdo pustil dovnitř.

Vít PALACKÝ, moderátor
Přesunuli jsme se do vnitřní haly budovy integračního centra. Můžete nám zařízení přiblížit?

Adam ZÁPOTOČNÝ, sociální pracovník, bratr Filipa
Integrační centrum se nachází kousek za městem Jihlava. Nachází se v areálu biofarmy Sasov. A toto zvolení tohoto místa bylo účelové. Bylo to kvůli, nebo díky modelu, irského modelu, kdy v Irsku zařízení podobného typu se umísťují do přírody a na biofarmy, aby vlastně lidé s autismem byli ve spojitosti s přírodou a aby mohli jako pracovat na okolních pozemcích, což znamená starat se o různá zemědělská zvířata, pomoc s údržbou parku, pomoc s údržbou samotného objektu. A vlastně podle tohoto irského modelu paní doktorka Zápotočná nechala vystavět Integrační centrum Sasov právě vedle biofarmy, nebo spíš přímo v areálu biofarmy Sasov.

Vít PALACKÝ, moderátor
Kolik podobných zařízení v České republice je?

Adam ZÁPOTOČNÝ, sociální pracovník, bratr Filipa
Podle mých informací podobných zařízení nejsou žádná v České republice. Je vlastně toto ten unikátní model. A zatím i jediný.

Vít PALACKÝ, moderátor
Přesouváme se s Adamem Zápotočným do prvního patra, kde přicházíme ke dveřím poradenského centra.

Adam ZÁPOTOČNÝ, sociální pracovník, bratr Filipa
Teď se právě nacházíme v kanceláři Jany Sejrkové, která je sociální pracovnicí. A vlastně pracuje ve službě odborné poradenské služby.

Jana SEJRKOVÁ, sociální pracovnice
V našem odborném poradenském zařízení tady vlastně radíme rodičům, kteří mají především děti s poruchou autistického spektra.

Vít PALACKÝ, moderátor
Jak staré děti ve vaší poradně přijímáte?

Jana SEJRKOVÁ, sociální pracovnice
Pracujeme s dětmi od 1 roku. A vlastně ta horní věková hranice je neomezená. Takže dá se říct, že s kýmkoliv můžeme takhle pracovat.

Vít PALACKÝ, moderátor
Mohou za vámi přijít i maminky dětí, které zatím nemají diagnostikovaný autismus?

Jana SEJRKOVÁ, sociální pracovnice
Určitě mohou. My tedy v našem centru neposkytujeme diagnostiku pro děti s touto poruchou, ale jsme schopni je odkázat na odborníky, kteří jim tuto diagnostiku mohou potvrdit nebo i třeba vyvrátit, že nejsou autisté. Ale i přesto, že nemají tu diagnostiku, tak k nám můžou přijít a můžeme jim poradit, jak s těma dětmi pracovat a můžou k nám i přesto ty děti docházet.

Vít PALACKÝ, moderátor
S Janou Sejrkovou nyní přecházíme do terapeutické místnosti. Mě tady zaujaly například kytary. Jakým způsobem zapojujete hudební nástroje do terapie dětí s autismem?

Jana SEJRKOVÁ, sociální pracovnice
Využíváme formu muzikoterapie, kdy s těmi dětmi se učíme, některým se to líbí, že se u té hudby tak zklidní, můžou i různé rytmy si samy zkoušet. I třeba formou bubínku, že se snaží opakovat ty rytmy, aby takhle podporovaly ten sluchový vjem.

Vít PALACKÝ, moderátor
Můžete posluchačům přiblížit další vybavení této velice specializované místnosti?

Jana SEJRKOVÁ, sociální pracovnice
Čím bych začala. Na začátek rozvrh pro každé to dítě, protože pro ty děti s poruchou autistického spektra je důležité, aby měly fakt tu strukturu, aby věděly, co budou dělat přesně, co i v té přestávce mezi jednotlivými úkoly budou dělat. Takže každé dítě má svůj rozvrh, kde má znázorněno, co bude dělat. Od začátku té hodiny až po konec. Máme tady řadu těch strukturovaných úkolů, i jak jsem zmínila, které jsou od nejlehčích pro ty předškoláky až pro náročnější, pro žáky prvního stupně. Můžeme se podívat i na ten komunikační sešit. Pro ty děti, co se učí tu alternativní komunikaci formou toho výměnného obrázkového komunikačního systému. Můžete vidět, že to jsou takové věci, které mají ty děti většinou rádi. Je to proto, aby je to bavilo, aby se jim to líbilo. Když je to baví a líbí se jim to, tak to chtějí rádi dělat. A snáze se naučí, že ten obrázek, co ukážou, tak dostanou tu věc, co mají rádi.

Vít PALACKÝ, moderátor
Společně s Adamem Zápotočným se přesouváme o patro výš v budově Integračního centra Sasov. Nachází se zde rozsáhlá keramická dílna.

Adam ZÁPOTOČNÝ, sociální pracovník, bratr Filipa
Nyní jsme se přesunuli do keramické dílny, kde naše praco..., sociální pracovnice Lenka Preindlová, která je vedoucí služby denní stacionář právě pracuje s hlínou.

Vít PALACKÝ, moderátor
Pro koho tu hlínu a na co připravujete?

Lenka PREINDLOVÁ, sociální pracovnice, vedoucí služby denní stacionář
Hlínu tady připravuju pro jednoho z našich uživatelů, kteří, který se sem za chvíli chystá. A hlína se musí prvně takhle pobouchat a zpracovat, aby byla pěkně měkká a dalo se s ní dobře pracovat. A uživatelé si tady na té práci tříbí jemnou motoriku, je to zároveň forma jakési relaxace, kdy můžou nějakou negativní energii třeba přenést právě do té hlíny. Taky si do ní třeba trochu bouchnout. A není to nic špatného, naopak se tím ta energie přesune vlastně do něčeho hezkého, vznikne z toho potom nějaký pěkný výrobek. A uživatel si to může potom třeba i odnýst domů.

Vít PALACKÝ, moderátor
Klienti a uživatelé Integračního centra Sasov mají jako jedinou náplň práci s hlínou?

Lenka PREINDLOVÁ, sociální pracovnice, vedoucí služby denní stacionář
Ne, to určitě ne. Mají tady pestrý program. Denní stacionář je vlastně tady určen k tomu, aby měli nějak smysluplně vyplněný svůj volný čas. Aby jenom neseděli třeba domů rodičům, když už jsou to dospělí lidi, který mají za sebou nějaký vzdělávání. A nemají možnost jít někam třeba už pracovat, protože mají určitě handicapy, které jim v tom brání. Tak od toho je tady právě náš denní stacionář, který jim ten čas nějak smysluplně vyplňuje.

Vít PALACKÝ, moderátor
Co všechno klienti denního stacionáře Integračního centra Sasov mohou přes den dělat?

Lenka PREINDLOVÁ, sociální pracovnice, vedoucí služby denní stacionář
Máme tady pro ně takový běžný program, kdy se ráno tři čtvrtě hodiny učí, je to zaměřeno hlavně na trivium, čtení, psaní, počítání, aby tyto základní znalosti nezapomínali, protože už se je naučili právě během toho běžného vzdělávání nebo nějakého speciálního. Takže toto s nimi trénujeme, aby si to stále udržovali, nebo i rozvíjeli. A s některými třeba, když mají zájem, tak procvičujeme i nějaké další znalosti. Všeobecný přehled a třeba i nějaké odborné znalosti, když je to jejich zájem.

Vít PALACKÝ, moderátor
Vidím tady na policích řadu keramických výrobků. A hodně košíků. Co se s těmito výrobky, které uživatelé vyrobí, děje?

Lenka PREINDLOVÁ, sociální pracovnice, vedoucí služby denní stacionář
Tyto výrobky si můžou zakoupit buď přímo uživatelé, když třeba už to vyrábí s nějakým záměrem jako dárek pro své blízké nebo přátele. A potom taky pravidelně prodáváme na vánočních trzích v Jihlavě, kde vlastně se do toho zapojí i ty uživatelé, stojí ve stánku a prodávají tyto výrobky. A je to zase šance na nějaký přivýdělek, když třeba nemají možnost chodit do nějakého zaměstnání.

Vít PALACKÝ, moderátor
Se sociálním pracovníkem Adamem Zápotočným procházíme jihlavskou ZOO a směřujeme k pavilonu Matongo, kde právě v tuto chvíli jeden z klientů Integračního centra Sasov vykonává práci. Můžete posluchačům přiblížit projekt zařazení lidí s autismem do běžného pracovního procesu?

Adam ZÁPOTOČNÝ, sociální pracovník, bratr Filipa
Cílem tohoto projektu je, aby si naši klienti vyzkoušeli, jaké to je být v běžném pracovním procesu. Momentálně se nacházíme tedy v ZOO Jihlava, kde náš klient spolu se svojí asistentkou vykonává jednoduchou manuální práci, která spočívá v různém zametání, ošetřování nějakých keřů a tak dále. A do budoucna máme v plánu, že by se role asistentky snižovala, že by třeba do práce doprovodila klienta jenom ráno, nechala ho tam po celou dobu výkonu té praxe samotného a potom ho opět vyzvedla. Nejlepším cílem a nejvyšším cílem naším je, že by se z našeho klienta praktikanta stal běžný zaměstnanec, kupříkladu ZOO Jihlava.

Vít PALACKÝ, moderátor
Jihlavské Integrační centrum Sasov je ve službách pro lidi s autismem specifické. Přesto v současné době nabízí obdobné programy řada zařízení po celé České republice. Jako například pražský Nautis nebo Apla jižní Morava. Už za chvíli si promluvíme s psychologem nejen o tom, jak autismus rozpoznat a kam se se svým podezřením obrátit.
S psychologem z dětského oddělení Psychiatrické léčebny Šternberk Davidem Havelkou si nyní promluvíme o tom, co to autismus vlastně je, jak se pozná a kam zajít, pokud máte odezření, že vaše dítě je autistické.

David HAVELKA, psycholog, dětské oddělení Psychiatrické léčebny Šternberk
Kdybych měl začít trošičku víc zeširoka, tak autismus je jedno z nejrozšířenějších a nejzávažnějších duševních postižení dětského věku. Vyskytuje se přibližně u jednoho ze 150 dětí. A je to postižení, se kterým se už narodíme, nemůžeme ho získat v průběhu života. Například výzkumy neprokázaly, že by autismus byl získaný očkováním. Jako takové hlavní příčiny autismu moderní výzkumy ukazují genetiku, případně infekci v těhotenství nebo některé neurochemické procesy v mozku. Poruchy autistického spektra se projevují v takových třech hlavních oblastech. Tou první z nich je komunikace, další sociální chování a třetí je představivost. Komunikace je vlastně velmi složitá věc, která má mnoho vrstev, má úroveň mluvení, takovou tu verbální úroveň mimiky, gestiky, takovou tu neverbální. A úroveň kontextuální, takového toho, v jaké situaci o čem mluvíme. A pro nás jako pro zdravé lidi není moc náročné všechny tyhle ty úrovně dát dohromady. Kdežto pro lidi s autismem, kterým funguje mozek na trochu jiném principu, je právě velmi obtížné tyto všechny dimenze propojit. Tak, aby mohli pochopit všechny aspekty toho rozhovoru, což často působí zmatení, někdy sociální nepochopení, odmítnutí a dál to rozvíjí ty problémy. U dětí můžeme právě problémy v komunikaci pozorovat v tom smyslu, že řeč se vyvíjí později, nebo řeč má neobvyklé rysy, například děti mluví moc strojeně, nebo mluví jenom v heslech. Nebo často opakují některé věty. Nebo o sobě mluví ve třetí osobě a tak dále. To jsou, to jsou jedny z těch varovných znamení v oblasti komunikace. Další tou oblastí té autistické triády, to znamená takových těch třech hlavních bodů, ve kterých můžeme pozorovat u lidí s autismem odlišnosti, je problémy v sociálním chováním. Děti a lidi s poruchou autistického spektra jsou sociálně neobratní, v mezilidských vztazích těžkopádnější, je obtížné pro ně orientovat se v odlišných sociálních situacích, někdy na nás mohou působit jako sobecké nebo nevšímavé. Nebo někdy mohou působit i dojmem, že se druhým lidem vyhýbají, nebo že s nimi nechtějí mít kontakt. Ale to je vlastně interpretace nás zdravých lidí. Důležité je vždy si uvědomit, že jde o trochu odlišné fungování mozku. A interpretovat to spíš na základě toho, že pro toho člověka je obtížné nějakým způsobem se v tom světě většinovém zdravých pohybovat. A třetí oblastí jsou problémy v oblasti představivosti. Pro děti s autismem je často těžká nějaká změna. Abychom mohli něco změnit, abychom se mohli vypořádat s nějakou neobvyklou situací, tak si musíme umět představit jiné scénáře, jiné situace. A právě to je, to je problém u lidí s poruchou autistického spektra. Protože pro změnu potřebujeme velkou představivost. Představivost se taky projevuje v tom, co všechno zvládneme v životě dělat. Jak široké spektrum zájmu máme a tak dále. Takže u některých lidí s poruchami autistického spektra můžeme pozorovat to, že mají úzce vyhraněné zájmy, zaujme je některá věc, o které velice rádi mluví. Často u ní zůstávají, ulpívají. A často jsou to zájmy, které pro nás zdravé lidi mohou být hůře pochopitelné nebo neobvyklé.

Vít PALACKÝ, moderátor
Jsou nějaké rozdíly mezi jednotlivými autisty?

David HAVELKA, psycholog, dětské oddělení Psychiatrické léčebny Šternberk
Autismus se také jinak říká porucha autistického spektra. A právě to slovo spektrum má zdůraznit to, že lidí s autismem je celá široká škála. Prakticky neexistují dva lidi s poruchou autistického spektra, kteří by měli stejné projevy, nebo kteří by byli stejní. Já vždycky říkám takovou metaforu, když si představíme třeba modrou barvu, tak modré je milion odstínů. A vždycky poznáme, že je to modrá. Ale kdybychom měli porovnat třeba azurovou modrou s indigovou modří, tak to jsou dvě opravdu velmi, velmi odlišné barvy. A někdy nás napadá, že ani nejsou stejné. A podobné to může být právě u lidí s poruchami autistického spektra. Někteří lidi s poruchou autistického spektra mohou komunikovat jenom velmi omezeně, nemusí se u nich rozvinout řeč. Nedovedou samostatně fungovat, jejich sebeobsluha je ve spoustě věcech výrazně omezená a potřebují celoživotní podporu. A naopak jiní lidé s poruchou autistického spektra zvládají fungovat s mírnou podporou poměrně dobře. Zvládnou vystudovat vysokou školu, mít dobré zaměstnání. A často se o nich to, že mají některé autistické rysy, zjistí třeba až v dospělosti.

Vít PALACKÝ, moderátor
Jak se samotný autismus diagnostikuje?

David HAVELKA, psycholog, dětské oddělení Psychiatrické léčebny Šternberk
Takovou velmi důležitou informací je, že poruchy autistického spektra jsou onemocněním, a proto by je měli diagnostikovat pouze zdravotníci. To znamená, klinický psycholog nebo psychiatr. Nikoli psycholog poradenský nebo školní. Samotný proces psychologické diagnostiky potom trvá několik hodin. A pracujeme v ní nejenom s dítětem samotným, ale i s jeho rodiči, zprávami od lékařů, zprávami od učitelů. A informacemi od dalších důležitých lidí, kteří se v okolí dítěte pohybují. V procesu té diagnostiky zjišťujeme nejenom mentální úroveň dítěte, a pracujeme se zevrubným pozorováním chování, ale pomocí specializovaných škál, dotazníků a strukturovaných rozhovorů zjišťujeme právě odchylky v chování, nebo nějaké vývojové zvláštnosti, rodinnou anamnézu, zdravotní informace o dítěti. A na základě toho se potom určuje přesná podoba obtíží dítěte. A pokud psycholog uzná, že, nebo psychiatr, že dané problémy spadají do poruch autistického spektra, tak dalším krokem je, že doporučí somatická vyšetření, která určí, zda tyto problémy nějakým způsobem souvisí s nějakou somatickou nemocí, nebo třeba s genetickou anomálií. A psycholog nebo psychiatr potom také rodičům vysvětlí základní charakteristiky problému dítěte, prognózu dítěte a stanoví s nimi plán péče o dítě.

Vít PALACKÝ, moderátor
Například v filmu Rain Man byl popsán Dustin Hoffman jako geniální autista. Je běžné, že takto postižení lidé mají sklony k nějakému typu geniality?

David HAVELKA, psycholog, dětské oddělení Psychiatrické léčebny Šternberk
Tato domněnka je bohužel jedním z rozšířených mýtů o poruchách autistického spektra. Přibližně dvě třetiny lidí s poruchou autistického spektra trpí mentálním postižením. Ale to nevylučuje, že by se u některých nemohla vyskytovat právě nějaké mimořádné nadání. Ale je to opravdu jenom u velmi, velmi vzácných a ojedinělých případů. Nicméně lidé s poruchou autistického spektra mohou být přínosem společnosti. Což můžu prezentovat například na příkladu Temple Grandinové, to je americká profesorka, která v raném dětství trpěla silnými obtížemi v komunikaci, i přes velmi intenzivní terapii začala užívat první slova až ve 4 letech. Měla silné ritualizované chování, velmi špatně byla sociálně začleněná. A opravdu ty projevy z těch oblastí poruch autistického spektra byly silné. Nicméně právě díky intenzivní podpoře a dobré práci odborníků vystudovala všechny stupně vysoké školy, získala několik čestných doktorátů a zas, za své vynálezy a příspěvky společnosti získala i řadu prestižních ocenění. A mimo jiné o ní byl natočený film a napsaná kniha.

Vít PALACKÝ, moderátor
A rozhovorem s psychologem z dětského oddělení Psychiatrické léčebny Šternberk Davidem Havelkou končí také dnešní pořad Zaostřeno o možnostech lidí s autismem. Hezký den při poslechu Českého rozhlasu Plus přeje Vít Palacký.