V Česku chybí komplexní péče pro pacienty s poškozením mozku

PRIMA Family
-
Gabriela LAŠKOVÁ, moderátorka:
Na jednu stranu zázrak a obrovské štěstí, na stranu druhou veliké břemeno a pocit bezmoci. To jsou životní mantinely rodiny osmadvacetiletého Josefa Procházky ze středních Čech. Po vážné autonehodě zůstal mladý muž v kómatu přesto, že mu lékaři žádné šance nedávali, se po dvou měsících probral. Jeho rodiče teď už čtyři roky bojují, aby mu zajistili odpovídající následnou péči. Jenže jak zjistil reportér Libor Tampier, stát na tyto případy nijak systematicky nemyslí.

Ivana PIROCHTOVÁ, fyzioterapeutka:
Drž, drž, drž, drž, dej tu bradu dopředu.

Libor TAMPIER, redaktor:
Pepa se snaží, co to dá. Má za sebou tři týdny intenzivní terapie. Každý den několik hodin masáží a různých druhů cvičení.

Ivana PIROCHTOVÁ, fyzioterapeutka:
Ta dolní končetina se probudila, nyní je propojená funkce od dolní končetiny až do mozku.

Věra BLAŽKOVÁ, matka Pepy:
Pokroky jsou znatelný a jsou obrovský a mě neustále překvapuje každým pohybem a tou silou, kterou do toho dává.

Libor TAMPIER, redaktor:
Jak se tady cítíš, jak ti to cvičení jde?

osoba:
Dobře, dobře.

Libor TAMPIER, redaktor:
Dobře.

osoba:
Jo.

Libor TAMPIER, redaktor:
Jenže takhle intenzivní terapii pojišťovny nehradí. Pepa má nárok na třikrát pětačtyřicet minut cvičení týdně a jednou za rok na lázeňský pobyt.

Jiří BLAŽEK, otec Pepy:
Nebejt těch nadací, jo, a těch sponzorů, tak vlastně ten kluk by zůstal tam, kde je, protože my už vlastně na to nemáme. Už prostě nemáme, abysme to prostě jak fyzicky, tak psychicky, abysme to zvládali.

Libor TAMPIER, redaktor:
Když Pepa skončil po autonehodě v nemocnici v kómatu, slyšeli jeho rodiče to nejhorší.

Věra BLAŽKOVÁ, matka Pepy:
Prvotní, co jsem slyšela od lékařů, bylo, že syn nemá absolutní šanci na přežití. My jsme za ním dojížděli každý den, každý den jsme s ním pracovali na formě bazální stimulace, a prostě jsme se nevzdali a bojovali jsme, až jsme ho z toho dostali.

Libor TAMPIER, redaktor:
Po několika měsících si Pepu vzali domů. Prodali byt v paneláku, zadlužili se a přestěhovali se do domku. Jeho matka se vzdala práce a stala se z ní pečovatelka na čtyřiadvacet hodin denně.

Věra BLAŽKOVÁ, matka Pepy:
Pepu jsme si vzali 14. října do domácí péče, to už je čtyři roky, v podstatě nám nebylo nabídnuto absolutně nic, museli jsme všechno sami.

Libor TAMPIER, redaktor:
Na to, že v Česku zatím chybí ucelená rehabilitační péče pro pacienty s poškozením mozku po úrazech, upozorňují i experti.

Olga ŠVESTKOVÁ, přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN v Praze:
My dáváme miliardy do akutní medicíny, opravdu máme špičkovou akutní medicínu, takovou, jaká je ve světě. A pak nic. Tak proč zachraňujeme životy lidí, když nemají tu rehabilitaci? A ta rehabilitace už není tak drahá.

Libor TAMPIER, redaktor:
Podle vyjádření ministerstva zdravotnictví koncepce komplexní péče o pacienty, jako je Pepa, už existuje. Zatím ale pouze na papíře. Záleží prý na tom, jaké priority si zvolí nové vedení ministerstva po volbách. My se na to budeme určitě ptát. Libor Tampier, Prima FTV.