V Česku přibývá dětí s cukrovkou I. typu

Radiožurnál
-
moderátor
V nedělním Ranním interview Radiožurnálu budeme mluvit o tom, že v Česku přibývá dětí s cukrovkou I. typu. Onemocní jí každé 500. dítě. Z dat České národní dětské diabetické databáze vyplývá, že za posledních 20 let se počet dětí s touto cukrovkou více než ztrojnásobil. Teď jich je 3800. Hladina cukru u dětí kolísá mnohem víc než u dospělých. Pro rodiče je tak mnohdy velmi těžké odhadnout, jakou dávku inzulinu dítěti dát. Pomoc jim má senzor kontinuální monitorace, měří totiž cukr v krvi neustále. Tady je jeden příběh.

Eliška LEXOVÁ
Já jsem Eliška Lexová, je mi 9 let a půl a doktoři mi  na diabetes přišli v 18 měsících a vlastně pak jsem si o měsíc později napíchli mi už senzory a všechno se nám vlastně změnilo, protože mí rodiče věděli, kolik mám glykémii.

Kristýna KŘUPKOVÁ, redaktorka
Senzor má Eliška na pravé paži. Na ruce má pak hodinky, které ji hladinu cukru v krvi ukazují. Její maminka Markéta Lexová říká, že senzor Elišku naučil vnímat své tělo.

Markéta LEXOVÁ
Vidí, co dělá, jaké jídlo, co dělají jablka, jak se chová, když si dá sušenku, jak se chová, když si nepřipíchne, když si nepošle dostatek inzulinu, nebo když si ho pošle moc, tak najednou se samo učíte zodpovědnosti. Začíná pomalu chápat ty zákonitosti.

Kristýna KŘUPKOVÁ, redaktorka
Hodnoty nevidí jen Eliška, ale i její rodiče. Přes sdílené úložiště je vidí i v mobilu a počítači. Mají tak neustále možnost sledovat Eliščin zdravotní stav. Kristýna Křupková, Radiožurnál.

moderátor
Hostem Ranního interview je vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol v Praze Zdeněk Šumník. Dobré ráno.

Zdeněk ŠUMNÍK, vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol v Praze
Dobré ráno vám i posluchačům.

moderátor
Pane doktore, jak si vysvětlit, že počet dětí s cukrovkou I. typu vystoupal v Česku už skoro na 4 tisíce. Čím to je?

Zdeněk ŠUMNÍK, vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol v Praze
Upřímně řečeno víme toho víc, že nevíme, než že bychom věděli přesně, to není tím, že by se změnila genetická struktura populace, ta je stabilní, ale jistě se mění naše prostředí, a to se předpokládá, že zásadním způsobem ovlivňuje vývoj našeho imunitního systému. Jednou takovou z akceptovatelných teorií poslední dobou je takzvaná hygienická hypotéza, která říká, že imunitní systém organismu je potřeba stimulovat v prvních několika měsících až letech život. A v případě, že se to neděje, tak potom může zareagovat patologicky a nedostát svým závazkům. A vytvořit v něm například autoimunity nebo alergie. A je možné, že je to i vidět, že současné děti se nesetkávají s tolika stimuly, s tolika bakteriemi, tolika viry, například i s tolika parazity, jako jejich předchůdci. A to může vývoj imunitního systému narušit. A může docházet ke vzniku těchto imunopatologických stavů.

moderátor
Myslíte si, že medicína v dohledné budoucnosti dospěje k tomu, co přesně způsobuje tuto nemoc?

Zdeněk ŠUMNÍK, vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol v Praze
Ono je to velmi složité, jako vypadá to velmi zvláštně, že pořád ještě nevíme, co spouští ten proces, který nakonec k diabetu I. typu vede, ale je to dáno tím, že my máme, ten pravý začátek předchází tou manifestací diabetu, tedy ty klinické příznaky, o několik let, což znamená, a v té době jsou ti pacienti, kterými ty pacienty nejsou, tak jsou zcela bez příznaků, že to výrazným způsobem komplikuje celé to naše poznání. A v případě, že bychom skutečně chtěli zjistit, co je tím primárním vyvolávajícím faktorem, museli bychom ty děti sledovat od narození po desetiletí a mít nějakou správnou, správnou hypotézu, což je také složité, co vlastně máme sledovat.

moderátor
Existuje vůbec nějaký jednoznačný signál, jak rodič pozná, že jeho dítě může být ohrožené diabetem I. typu?

Zdeněk ŠUMNÍK, vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol v Praze
Pokud jde o to ohrožení, tedy o riziko, tak tam žádný signál takový v současný době neexistuje, který bychom mohli poradit. Na druhou stranu před tou manifestací, tedy před začátkem diabetu, tak tam už jsou ty příznaky jednoznačné, je to takové to typické zvýšené pití, močení, někdy se ty dětí začínají počůrávat, i když dlouho už udržovaly, měly suchý interval. A to většinou přivede rodiče a děti k praktickému lékaři, který celkem jednoduchým způsobem tu cukrovku diagnostikuje.

moderátor
A dá se diabetes I. typu úplně vyléčit nebo je to celoživotní handicap?

Zdeněk ŠUMNÍK, vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol v Praze
Diabetes I. typu je autoimunitní nemoc, kdy v důsledku toho, té stimulace autoimunitního systému dochází k nedostatku inzulinu, protože ten imunitní systém vlastně zničí naši továrnu na inzulin. A z toho důvodu vyplývá, že vlastně bez inzulinu to celý život nejde. A přestože mi ten diabetes umíme léčit čím dál lépe a ty výsledky jsou čím dál lepší a prognóza současných diabetických dětí je neporovnatelně lepší v porovnání třeba i s předchůdci před 10 či 20 lety, takže by bylo možné cukrovku úplně vyléčit v tom smyslu, že bychom nemuseli dodávat žádný inzulin, tak toto světlo na konci tunelu zatím úplně nevidím.

moderátor
Hostem Ranního interview byl Zdeněk Šumník, vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Děkujeme, pane doktore, na slyšenou.

Zdeněk ŠUMNÍK, vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol v Praze
Na slyšenou. Děkuji za pozvání.