Vědci spravili míchu, myši chodí

 

5plus2 - Jihočeský kraj
 

Mimořádný úspěch oznámili čeští odborníci. Obnovili citlivost končetin při poranění míchy. V laboratořích
vrátili pohyb ochrnutým potkanům.
ČR / Nejzávažnější komplikaci při úrazu páteře představuje poranění míchy. K tomu nejčastěji dojde při autonehodách, pádech z výšky, skocích do mělké vody nebo při úrazech na lyžích, kolech a podobně. A také při nádorových, degenerativních nebo cévních onemocněních. Důsledky pro pacienta bývají vážné – od ztráty hybnosti přes ochrnutí, život na vozíku nebo dokonce upoutání na lůžko s neustálou péčí, což obrátí naruby život celé rodině.
Opravit či vyléčit poraněnou míchu je dodnes v mnoha případech nemožné.
Čeští vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR se to ale snaží změnit. Posledních šest let se pokoušeli s pomocí genové terapie naučit nervové buňky, aby se samy opravily. Konkrétně se zaměřili na axony čili výběžky nervových vláken, které byly následkem poranění přerušeny, přestaly odvádět nervové signály, což vedlo ke ztrátě citlivosti svalů či ochrnutí.
Laboratorní pokusy na potkanech jsou velmi slibné. "Potkanům se touto metodou vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním," vysvětluje vedoucí výzkumného projektu Pavla Jendelová.
Nervy povyrostly až o pět centimetrů
Jak vědecký tým postupoval? Hlavním úspěchem je využití genové terapie. Vědci přímo do poraněných neuronů vložili geny, o kterých vědí, že umožňují komunikaci neuronů s mezibuněčnou hmotou. Tato hmota byla dosud považována za pouhou výplň mezi nervovými buňkami, ale vědci zjistili, že má určitou funkci při růstu nervového systému. Vložení genů tedy nastartovalo obnovu a růst axonů. "U zvířat, která měla míšní poranění v hrudní oblasti, axony urazily vzdálenost čtyři až pět centimetrů. Čtvrtina ze všech axonů se kromě toho dostala do prodloužené míchy," popisuje Pavla Jendelová s tím, že takový výsledek obnovy a růstu nervových buněk je v porovnání s dosud publikovanými výsledky mimořádný úspěch.

Vědci zároveň objevili, jak u hlodavců s poraněnou míchou zvýšit tzv. neuroplasticitu, tedy schopnost mozku se vyvíjet, přizpůsobovat se učení a přijímání informací. Testovali různé látky, včetně léčiva, které se běžně používá při léčbě žlučníkových potíží. "Z našich testů vyplývá, že když se potkanům orálně podává uvedené léčivo, zvětší se počet nových nervových vláken v okolí poškozené tkáně. Potkanům se rovněž zlepšila motorika chůze po žebříku," vysvětluje Pavla Jendelová účinky slibného preparátu. "Než se léčivá látka dostane za dveře našich laboratoří, bude potřeba důkladně vyzkoušet správné dávkování a sledovat její možné vedlejší účinky," uzavřela vědkyně.
 
Klíčová slova: