Vyčerpaná matka autistů věří, že v Liberci vznikne speciální škola

Staršímu Damienovi je deset let, mladšímu Samienovi je pět. Na první pohled vypadají jako normální, zdravé děti. Do okamžiku, než je něco rozhodí. Zdánlivá "prkotina" u nich spustí záchvat, který končí mlácením hlavou o čelo postele nebo o podlahu, nebo rozkousáváním prstů do krve.

Oba chlapci žijí s diagnózou dětský autismus a hyperaktivita. U staršího je nemoc zkombinovaná ještě s ADHD, jednoduše řečeno s poruchou pozornosti.

Jak rozsáhlé je postižení u mladšího bratra, jejich maminka Nikola Haringová zatím netuší. Všechna vyšetření ještě nejsou hotová. "Dostat se v Liberci k dětskému neurologovi, to je velký problém," říká. Stále je to špatné, ale pokaždé jinak

Mladá žena žije s chlapci sama v panelovém bytě v Zeleném údolí v Liberci. O staršího syna nejevil jeho otec zájem hned od začátku, tatínek toho mladšího pak nemoc chlapců nezvládal a od rodiny odešel.

"Chtěl mít svůj klid," podotýká Nikola Haringová. Že je něco s prvním synem v nepořádku, zjistila zhruba na třech letech. Už dříve si ale všimla, že se chová divně. "Vůbec neměl snahu mluvit, spíše vydával jen skřeky, díval se mimo, když jsem na něj mluvila, tak mi přišlo, že mi nerozumí. Třeba jsem mu řekla, ať nesahá na plotýnku, že se...