Výstava v Technickém muzeu v Brně

ČRo Plus
-

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Louis Breil, francouzský vynálezce a učitel přišel jako malý chlapec nešťastnou náhodou při hře o zrak. Když mu bylo dvanáct, ukázal mu jeden voják tajnou vojenskou abecedu určenou ke čtení za tmy. Ta ho inspirovala k vytvoření vlastního písma, které dnes zná celý svět jako Breilovo písmo pro nevidomé. Právě dnes otevřeli v Technickém muzeu v Brně výstavu, která tento vynález připomíná. Mým hostem je Klára Šikulová, projektová manažerka a mluvčí muzea. Vítejte, dobrý den. Mimo jiné vystavujete i přístroj, pomocí kterého se může člověk Breilovo písmo sám naučit. O co jde?

Klára ŠIKULOVÁ, projektová manažerka, mluvčí Technického muzea v Brně
Dobrý večer. Vystavujeme dva přístroje, tím prvním z nich, který jste zmínila, je takzvaný tubble, což je v podstatě přístroj, který pomocí zvuku a zvukových nahrávek pomáhá těm nevidomým a slabozrakým, aby se naučili to Breilovo písmo vést pomocí lektora, takže můžeme říct, že je to taková jakási obdoba elektronického slabikáře Breilova písma.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Jak těžké podle vás je Breilovo písmo zvládnout?

Klára ŠIKULOVÁ, projektová manažerka, mluvčí Technického muzea v Brně
Samozřejmě pro nevidomé a slabozraké je to stejně těžké jako pro lidi, kteří běžně vidí, ovšem ta motivace bývá daleko silnější. Tím pádem se nevidomí a slabozrací naučí to písmo rychleji. Mají také daleko lépe vyvinutý cit v těch konečcích prstů, ale co se týká toho systému, tak řekněme, že se dá zvládnout za několik týdnů v základech.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Já jsem se dočetla, že návštěvníci na výstavě uvidí také přístroj zvaný rarigraf, to je ten přístroj, o kterém jste mluvila v úvodu nebo to je ještě něco jiného?

Klára ŠIKULOVÁ, projektová manažerka, mluvčí Technického muzea v Brně
Ne, ten první přístroj, který jsme představili, tedy ten přístroj, kterým se elektronicky mohou nevidomí a slabozrací naučit Breilovu abecedu to je takzvaný tubblet, a rarigraf, to je opravdu rarita, která se dostala k nám do České republiky v roce 2007. Dostal se k nám díky tedy spolupráci se slepeckým muzeem v Bernu ve Švýcarsku. A tento rafigraf, to je speciální psací stroj pro nevidomé. Je to psací stroj, který vynalezl v roce 1839 spolužák a přítel Louise Breila, Daniel Fukolt, a právě tady tento rafigraf, tento originální rafigraf, který jak víme z těch historických pramenů opravdu používal sám Breil, dostal se do sbírek slepeckého muzea v Bernu v roce 1961 z pozůstalosti pana Theodora Stauba a vzhledem k tomu, že technické muzeum v Brně je v podstatě nejen v tom českém prostoru, ale řekněme, ve středoevropském prostoru jedním muzeem, které jednak tedy má tak rozsáhlou sbírku těch lopedickou, ale především má svoji stálou expozici pro nevidomé a slabozraké a vlastně dokumentuje ten vývoj kultury nevidomých od Breila až do současnosti, tak právě na nás se to bernské muzeum slepecké obrátilo s tím, že nám tento rafigraf věnuje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Sama říkáte, že kromě této výstavy máte v Technickém muzeu v Brně ještě stálou expozici nazvanou kultura nevidomých. Jak vlastně vznikla tato stálá expozice?

Klára ŠIKULOVÁ, projektová manažerka, mluvčí Technického muzea v Brně
My jsme měli to štěstí, že vlastně jedním z těch zaměstnanců Technického muzea v Brně byla paní Eliška Hluší, která do dneška je vedoucí toho dyplopedického oddělení, a ona měla dobré kontakty na tu komunitu nevidomých a slepých tady v Brně na jižní Moravě a byla přítelkyní pana profesora Šmýkala a právě díky němu a díky jeho dlouholeté sbírkotvorné činnosti se k nám do muzea dostala taková první část té sbírky, na které my už tedy více než dvě desítky let pracujeme, snažíme se ji rozšiřovat a samozřejmě prezentovat veřejnosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Součástí této expozice je také zvuková knihovna. Jak velká vlastně je a čemu všemu je vlastně určená?

Klára ŠIKULOVÁ, projektová manažerka, mluvčí Technického muzea v Brně
Zvuková knihovna je určena samozřejmě nejen těm slabozrakým a nevidomým stejně jako tady celá ta expozice a celé to naše dyplopedické centrum nebo tedy ta sbírka, celé to oddělení, ale samozřejmě i běžným návštěvníkům. Zvuková knihovna, jak už napovídá, obsahuje nahrávky ať už klasických děl světové literatury a jak prózy tak poesie, tak literatury populárně naučné, a podobně jako ta pražská, i ta naše je zpřístupněna veřejnosti a mohou si návštěvníci Technického muzea, případně tedy ti, kteří potřebují tady této knihovny využívat vlastně půjčovat tady tyto nahrávky, případně poslouchat přímo v muzeu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Říká projektová manažerka a mluvčí Technického muzea v Brně Klára Šikulová, děkuji vám mockrát, na shledanou.

Klára ŠIKULOVÁ, projektová manažerka, mluvčí Technického muzea v Brně
Já také děkuji, přeji příjemný večer, na shledanou.

Klíčová slova: