Vyvrácení některých omylů a mýtů o úpravě rozsahu pracovní doby a dalších otázek u zaměstnanců se zdravotním postižením – 1. díl

Mezi personalisty, vyššími manažery a dalšími pracovníky, kteří se věnují náboru zaměstnanců, ale bohužel i mezi právní odbornou veřejností, je stále ještě rozšířena řada polopravd, omylů a mýtů o úpravě zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Bohužel, někteří se jimi řídí, a tak de facto ztěžují nebo zcela zabraňují zaměstnávání těchto osob u svých zaměstnavatelů, v případě advokátů pak u svých korporátních klientů.

Tak například na portálu www.epravo.cz jsem nedávno nalezl článek,[1] publikovaný dne 16. května 2016 s názvem "Kratší pracovní doba zaměstnance se zdravotním postižením." V tomto článku došli autoři hned k několika závěrům, s nimiž jsem v ostrém rozporu, a to natolik, že si dovolím část tohoto článku pojmout jako určitý nástroj pro jejich vyvracení. Onen příspěvek se primárně zabývá otázkou, zdali je zaměstnavatel při absenci...