Vzdělávání handicapovaných

ČT 1
 

-

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:

Už 1690 studentů a studentek se specifickými potřebami studuje na českých vysokých školách. Před 11 lety jich přitom byla sotva čtvrtina. Největší zkušenosti s pomocí těmto studentům má brněnská Masarykova univerzita. Aktuálně se stará o více než 500 z nich.

Ondřej ŠIMEČEK, redaktor:
Tomáš Javorský studuje v Brně aplikovanou informatiku. Jeho slabozrakost mu v tom díky individuální výuce ve Středisku Teiresiás nijak nebrání. Studentů jako on na největší brněnské univerzitě přibývá. Jen za poslední čtyři roky přes 120 a zvyšuje se také počet těch, kteří studium úspěšně dokončí.

Petr PEŇÁZ, ředitel, Středisko Teiresiás:
V dobách, kdy ty počty zvláště smyslově postižených studentů byly na této univerzitě mimořádně vysoké, současně platilo, že mezi nimi byli takoví, kteří prostě zkoušeli, jestli je reálné, aby tu školu vystudovali. Dnes těchto lidí skutečně ubývá.

Ondřej ŠIMEČEK, redaktor:
Studium úspěšně ukončil i kvadrub legik Michal Valeš. Je bakalářem z fakulty informatiky. Teď navíc středisku vrací pomoc jako plnohodnotně zaměstnaný programátor.

Michal VALEŠ, absolvent FI MU, programátor:
Pracuji na informačním systému pro Teiresiás, který bude sloužit pro studenty a zaměstnance. To, co je v mých možnostech, absolvuji na fakultě. Tam, kde bohužel moje síly nestačí, tak využívám individuálních plánů.

Ondřej ŠIMEČEK, redaktor:
Studentů se zrakovým, sluchovým nebo tělesným postižením v posledních letech na českých univerzitách ubývá. Roste naopak počet těch s poruchami učení psychickými nebo chronickými onemocněními.

Iva OUHELOVÁ, psycholožka, Středisko Teiresiás:
Ti studenti už jsou zvyklí, že třeba na střední škole mají nějaké úpravy, že už se nebojí nějak o tom svém onemocnění mluvit. U těch psychických onemocnění často je právě ten vysokoškolský rizikový, protože tam spousta těch onemocnění propuká.

Ondřej ŠIMEČEK, redaktor:
Přesto se odborníci u takových studentů výuku snaží odlišit co nejméně a třeba upravit jen čas určený ke zkouškám. To v minulosti pomohlo Michalu Valešovi, i když teď pracuje, chtěl by co nejdřív dokončit i magisterský stupeň. Ondřej Šimeček, Česká televize.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:
Podívejme se teď na to, kolik studentů a studentek se specifickými nároky loni navštěvovalo vysoké školy v našem regionu. 392 jich chodilo na Masarykovu univerzitu. Vysoké učení technické se vybralo 95 handicapovaných studentů a studentek. Mendelovu univerzitu 25. Na Janáčkovu akademii múzických umění pak v loňském roce docházelo 8 nedoslýchavých či neslyšících. Právě problémy se sluchem patří mezi handicapy, které vysoké školy při výuce kompenzují. Kromě toho univerzity umožňují studovat i slabozrakým a nevidomým. Bezbariérový přístup využívá přes 40 studentů a studentek s postižením dolních končetin. Nejčastějším handicapem jsou ale specifické poruchy učení, těmi trpělo přes 200 lidí, kteří loni navštěvovali některou z univerzit v Jihomoravském kraji.

Jarmila BALÁŽOVÁ, mluvčí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR:
Podmínkou pro získání financí je také to, aby daná vysoká škola garantovala poskytování služeb. Uspokojujících tyto specifické potřeba. Za letošek je v plánu podpora v celkové výši 51,3 milionu korun pro více než 1600 studentů se specifickými potřebami.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:
Nové vynálezy a aplikace nabízení studentům s handicapem třeba na vysokém učení technickém v tamním poradenském centru Alfons. Některé pomůcky připomínají i kouzelnou hůlku nebo lékařské přístroje. Aktuálně centrum vyvíjí také nový program pro dyslektiky.

Veronika GECOVÁ, redaktorka:
Dva studenti s podobným postižením, dvě odlišné metody učení. Neslyšícího Tomáše Zbavitele učí lektorka pomocí znakové řeči. Nedoslýchavý Bohumil Skokan naopak používá druhým semestrem něco jako kouzelnou hůlku. Stačí namířit a slyší přesně, co potřebuje.

Bohumil SKOKAN, nedoslýchavý student, VUT:
Roger Pen můžu mít v ruce a mířit k nějakému studentovi nebo vyučujícímu a pak pomáhá porozumět, co říkají ostatní a taky pokud mám konferenci, tak můžu položit na stůl a přijímá ostřejší hlas.

Veronika GECOVÁ, redaktorka:
Toto speciální pero nestačí, má škola ještě slovník, pro neslyšící studenty techniky inspirovali se slovníkem znakové řeči dictio, se kterým jako první pro vysokoškolské studenty v roce 2005 přišlo toto středisko Teiresiás na Masarykově univerzitě. Brněnská technika ho doplnila. Lektor v aplikaci najde vhodný termín, klikne na něj a neslyšící student napoví, jak ho pro ostatní lépe přeložit do českého znakového jazyka. Centrum Alfons, které čítá 130 klientů, pomáhá ale i dyslektikům, nebo lidem s poruchami pozornosti. Nyní jim stačí zajít do speciální mozkové posilovny, kde si během 20 sezení natrénují, jak se lépe soustředit. Jde o takzvaný EEG biofeet back, který měří aktivitu mozku.

Kristýna TŘÍLETÁ, studentka, VUT:
Paní terapeutka mě připojila na přístroj zvaný biofeetback, kde mi připojila tady na ušní elektrody a jednu hlavovou elektrodu, a potom vlastně probíhal takový určitý trénink, kdy jsem se soustředila vlastně na monitor, kde probíhala určitá hra.

Veronika GECOVÁ, redaktorka:
Aktuální centrum Alfons pro dyslektiky navíc vyvíjí i nový program s názvem já na to mám. Od března tito studenti dochází na nový kurz, kde se učí přemýšlet o učení, aby pro ni čtení složitých textů bylo jednoduší. Veronika Gecová a Ondřej Šimeček Česká televize.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:
A na závěr ještě dodám, že střediska, která pečují o studenty studentky s handicapem neustále rozvíjejí svou činnost. Například Teiresiás chystá hmatové mapy nebo hybridní knihy pro zrakově postižené.