"Začal jsem žít dál svůj příběh, ale na kolečkách"

Rychnov nad Kněžnou - Proč někteří lidé zůstanou na invalidním vozíku? O tom vypráví člověk, který to sám zažívá na vlastní kůži.

"

Jmenuji se Jiří Chráska a jsem již 8,5 let na vozíku a pracuji v Centru Orion. Rád bych ze začátku uvedl, proč jsem se na invalidním vozíku vůbec ocitl, protože mě lidé na ulici zastavují a myslí si, že jsem měl dopravní nehodu.

Stále si myslím, že lidé v našem okrese nejsou s tematikou lidí na vozíku dostatečně seznámeni a jsou méně informováni než třeba lidé v Praze, kde se vozíčkářů pohybuje přece jen více, ale to by bylo na samostatný článek.
JAK TO TEDY VŠECHNO ZAČALO?

Jedno pondělní ráno mi v 7 hodin zazvonil budík, což mi dávalo znamení, že je čas vstávat do školy. Jakmile jsem se probudil a vypnul budík, posadil jsem se na postel. Jak jsem vstal, začaly se mi motat nohy, jako kdyby ani nepatřily mně. Říkám si: "Co to safra může být?" Nato se z chodby ozývá mamka, protože mě viděla, a povídá, že jsem v noci asi špatně ležel a teď mám nohy přeležené.