Zaostřeno věnované stravování seniorů

ČRo Plus
-
Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Osm z deseti českých seniorů ví, že by jejich strava měla obsahovat jiné výživové hodnoty než jídlo, které konzumují. Více než polovina přesto přiznává špatné stravovací návyky. Jako hlavní důvod, proč stravu nepřizpůsobí, aby byla zdravější, uvádějí nedostatek peněz. Takto se vyjádřilo 45 procent dotázaných v průzkumu společnosti NMS Market Research. Téma pro Evu Jarolímovou z České alzheimerovské společnosti. A také pro výživovou specialistku Kateřinu Šimkovou. Od mikrofonu vás zdraví Eva Rajlichová.
Malá chuť k jídlu, nedostatečný pitný režim a jednotvárná strava. Více než polovina českých seniorů má špatné stravovací návyky. Vyplývá to z výzkumu společnosti NMS Market Research. Pro celkovou kondici je právě dostatečná výživa ve vyšším věku klíčová.

paní Vlasta, seniorka:
Vařím sama, sobě a manželovi. Normální běžný, běžná jídla, no, neděláme z toho žádný, žádný velký proces. Manžela jsem naučila jíst zeleninu, kterou dřív téměř nekonzumoval.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Popisuje paní Vlasta, která žije ve Vídni.

paní Vlasta, seniorka:
Jinak knedlíky minimálně, spíš prostě hodně ryb se snažíme, jednak to máme oba rádi a jednak je rychlá příprava, což je taky výhoda. Jsme masožraví tedy, to jsme oba. A jinak jako nikdy u nás nechybí zeleninová příloha nebo salát, to máme vždycky, prakticky každý den.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Přemýšlela jste někdy, dostatek bílkovin, nějaké vitamínové doplňky?

paní Vlasta, seniorka:
Nad tím neuvažuju. Já si myslím, že to je vyvážený, že máme tak jako od všeho tolik, co potřebujeme.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Popsaný jídelníček je ale u českých seniorů stále spíš výjimka. Zmíněný průzkum ukázal, že až 23 procent lidí svůj jídelníček po celý rok nemění. Po 70. roku věku začíná hodně ubývat svalová hmota. Svou roli v tom hraje i výživa. Konkrétně nedostatek bílkovin. Lékaři hovoří o takzvaném syndromu křehkosti.

Iva HOLMEROVÁ, pražské Gerontologické centrum:
Přichází častěji v těch nejvyšších deceniích, čili velmi aktuální je u 80letých, 90letých lidí, říkáme, že to je vlastně jakési zrcadlo syndromu demence. Syndrom křehkosti je syndrom výsostně somatický, syndrom demence je syndrom víc výsostně psychický. Jaksi a souvisí s tou, souvisí s degenerativními procesy v organismu.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Popisuje Iva Holmerová z pražského Gerontologického centra.

Iva HOLMEROVÁ, pražské Gerontologické centrum:
Projevuje se zvýšenou únavností, slabostí, člověk například neobejde blok domů bez pomoci, chodí zpomaleně, je unavený, nevyjde ani třeba jedno křídlo schodů. Výrazně ubyde na váze. A často tam bývá, a to je docela typické, přítomno ještě mnoho dalších onemocnění. Ten syndrom křehkosti vlastně není jakoby diagnózou sám o sobě, ale je to rizikový stav, je to vlastně stav, kdy je snížená obranyschopnost a adaptační schopnost organismu. Čili ti lidé jsou doslova křehcí. Nikoli ve smyslu tom, že by se rozbíjeli nebo lámali, ale jsou prostě náchylní vlastně ke všem možným komplikacím, které mohou nastat.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Je tam ještě, dá se tomu nějak předejít právě třeba s ohledem na tu výživu, nebo zmírnit, nebo je tam nějaká záchrana?

Iva HOLMEROVÁ, pražské Gerontologické centrum:
Já bych řekla, že velké úsilí právě teďko výzkumu se zaměřilo na syndrom křehkosti, protože to je skutečně jedna z příčin, kdy zabily ty nesoběstačnosti ve vyšším věku. A určitě jedním z významných preventivních opatření je právě zdravá výživa a dostatek bílkovin. Dostatek bílkovin. Samozřejmě, aby se uchytil jaksi, uchytili všechny tyhle ty živiny v organismu, aby se zabudovaly do těch všech struktur včetně svalových a kosterních a tak dále, tak je důležité vynakládat také adekvátní aktivitu, adekvátně rehabilitovat a podobně. Takže to je všechno důležité. Je to vlastně komplex opatření. A neměli bychom zapomínat, že třeba určitou roli významnou pravděpodobně hrají třeba vitamíny, zejména třeba vitamín D a podobně. Ten problém je aktuální zejména u lidí starších 80 let. A když se podíváme na číslo, jak nám bude tahle ta populace, tahle ta skupina populace velmi rychle narůstat, tak je zjevné, že to bude prostě veliký problém v budoucnosti. Respektive výzva. Neměl by to být problém. Protože to už je pozdě. Je to věc, kterou bychom měli dnes, se kterou bychom měli počítat a měli bychom ji nějak řešit.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Kdybyste měla dát nějaké doporučení starším lidem, jak by, jak by se měli stravovat? Na co nemají hlavně zapomínat?

Iva HOLMEROVÁ, pražské Gerontologické centrum:
Ve vyšším věku se ztrácí často chuť, pocit hladu a pocit žízně. Já bych řekla skoro, že tak jako bychom měli pečovat o své zdraví a měli bychom jaksi dělat určitá opatření ve smyslu rehabilitace, cvičení, pamatování na různé věci a podobně, včetně různých vyšetření, mnohdy to není příliš příjemné, tak starší lidé, zejména ti, kteří mají tendenci k úbytku na váze, by měli pamatovat na to, že musejí jíst a musejí pít. Já říkám, musejí, ale ono to opravdu tak je. Takže i když nemají hlad, tak by si na to měli pamatovat, že, dejme tomu, rozdělit si jídlo do menších porcí, řádně je zapíjet, eventuálně prostě pamatovat na výživové doplňky. Prostě na to všechno, aby měli dostatek kalorií, dostatek energie a dostatek bílkovin.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Jak složité je přimět staršího člověka ke změně stravovacích návyků, ví i Taťána Kuchařová. Před skoro 10 lety založila nadaci Krása pomoci, která pracuje se seniory. Nesprávné stravovací návyky před časem řešila i ve své rodině.

Taťána KUCHAŘOVÁ, zakladatelka nadace Krása pomoci:
Můj děda je takovej klasickej případ člověka, který náhle po mrtvičce, kdy byl upoután na lůžko, tak šíleně zhubnul, vlastně jsme zjistili, že trpí nechutenstvím, necítí chutě, strašně solí, cukr používal, jako celej život hodně sladil a rád. Ale teď začal i solit. A jí opravdu maličký porce, vlastně nemá vůbec jako chuť, což mu vzalo teda určitou i část jako chuti ze života. A viděli jsme na něm, že, že ho to hodně trápí, opravdu šíleně zhubnul, ubylo mu přesně svalstvo a tak dále. Stal se z něj křehkej člověk. Celej život to byl prostě sportovec, dokonce reprezentant ve volejbale za Českou republiku kdysi. Takže jsme to opravdu v rodině museli začít řešit. A samozřejmě jsme se radili s lékaři, a i s nutričními odborníky. A bylo nám právě doporučeno, abychom doplnili jeho stravu, abychom upravili jídelníček, to je základ. Určitě by to nemělo nahradit jako pestrej zdravej jídelníček. Ale samozřejmě u těch starších lidí, kdy ty návyky stravovací už jsou samy o sobě jako nezdravý a špatný, tak to nebyla úplně lehká věc. Takže jsme i doplnili vlastně jeho stravu, jeho výživovej program o některé produkty, který mu zásadně pomohly, který mu doplnily ty bílkoviny, doplnily mu vitamíny, minerály. A ještě takovou formou, že jo, těch drinků, kdy prostě to vypije, je tma i ta tekutina, protože samozřejmě k tomu se přidalo i to, že nepije. Velmi těžko do něj člověk dostane sklenici vody nebo sklenici čaje, pokud v tom není zase cukr a tak dále. Přitom taky trošku trpí cukrovkou, takže to je vlastně zamotanej kruh. A u těch starších lidí to má opravdu ta výživa obrovskej efekt nebo i defekt, co je na tom zdraví a na tom psychickým stavu.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
K zamyšlení nad jídelníčkem vedou seniory často až zdravotní obtíže a doporučení lékaře. Polovina seniorů oslovených v průzkumu tvrdí, že v úpravách stravy jim brání i nedostatek peněz.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Není potřeba každý den jíst maso na to, abychom pokryli dostatečné množství bílkovin ve stravě. Že stačí luštěniny, stačí třeba sojové produkty. A to jsou věci, které zdaleka nejsou tak drahé. Stejně tak nemusíme kupovat nějaké mimosezónní luxusní ovoce, můžeme si kupovat ovoce sezónní nebo místní, můžeme vyhledávat různé trhy. A starší člověk, který už má víc času na to, aby cestoval, tak může si taky jezdit na venkov pro některé tyhle ty produkty. Takže já si myslím, že těch možností, které starší lidé mají na to, aby nemuseli hubnout a ztrácet svalovou hmotu, je víc. Patří k tomu vždycky pravidelnost v jídle a odpočinku, dostatek tekutin a pravidelný pohyb. A samozřejmě dobrá nálada a chuť něco se sebou dělat.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Myslí si dietoložka Kateřina Cajthamlová. V organizaci Život 90 pořádají pro seniory takzvanou zdravotní samoobsluhu. Zjednodušeně řečeno, jde o jakousi burzu zkušeností, které si zúčastnění vyměňují. Zájem o zdravé stravování mají podle zkušeností lektorky Ludmily Vladykové především ženy.

Ludmila VLADYKOVÁ, lektorka:
Já myslím, že je to to, že vlastně nechtějí stárnout, jo. Tam nikdo není, kdo by byl pro. A takže proto i vymejšlím ty názvy, jak říkám, příští rok o rok mladší. A takovýhle, aby je to přitáhlo, když to čtou. Tak že se dozvědí, jak příští rok budou vo rok mladší. Takže vlastně ano. Je to taková, jak zdravě, nebo jsme měli nadpis, jak zdravě stárnout. Rozumíte, v tom smyslu, že ...

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Hm, rozumím, no.

Ludmila VLADYKOVÁ, lektorka:
Že teda to je asi tam přitáhne. Ta zvědavost, čím si ještě vylepšit životní styl. No, a tím my je cpeme do toho, aby si to vylepšili zdravě.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
V Česku je podle Českého statistického úřadu momentálně téměř 2 miliony lidí na 65 let.
Nutriční specialistka Kateřina Šimková říká, že i starší lidé se nebojí vyhledat odborné služby. A co tedy nejčastěji řeší?

Kateřina ŠIMKOVÁ, nutriční specialistka:
Nejčastěji se v našich poradnách setkáváme s dotazy, které se týkají obezity, anebo naopak podvýživy. Přichází jak od seniorů, tak od jejich blízkých, kteří se na ně, o ně například starají. Ono univerzální pravidla pro výživu seniorů neexistují. Stejně tak, jak u zbytku populace záleží vždycky na jejich věku, na fyzické aktivitě, na zdravotním stavu konkrétního jedince. A ono nám v průběhu lidského života vzniká rozdílná potřeba energie. Senioři, kteří mají nižší pohybovou aktivitu, tak mívají obvykle nižší potřebu energie. A vysoký příjem energie pak vede ke vzniku nadváhy a obezity. Naopak nedostatečný příjem může způsobit podvýživu. S tím přibývajícím věkem klesá chuť k jídlu, mění se trávící procesy, zpomalují se, může taky docházet ke změně chrupu. A často se stane, že senioři vyřazují ze svého jídelníčku třeba celou skupinu potravin a v jejich jídelníčku pak může chybět některé podstatné živiny.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Potvrzují vaše zkušenosti to, co vycházelo z  průzkumu, který zazněl v té reportáži, že až 23 procent seniorů své stravovací návyky vůbec nemění? A jedí pořád to stejné.

Kateřina ŠIMKOVÁ, nutriční specialistka:
Ano, s tím souhlasím. Ale přiznejme si, že tohle to je celkem běžné nejenom u seniorů, ale vlastně v celé naší populaci. Vždycky je ale možná změna. Existují různé kurzy, edukační videa, kuchařky, které jsou speciálně zaměřené přímo na seniory, na změnu jejich životního stylu. Tady tyhle ty videa bývají proaktivní, bývají motivující. A to je taky velmi důležité. Povzbudit toho seniora, aby chtěl něco změnit.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Čím by měl ten senior, který chce zlepšit své stravování, začít?

Kateřina ŠIMKOVÁ, nutriční specialistka:
Nepředpokládám, že každý senior půjde a bude číst odborné knihy o výživě. Takže řekla bych, že asi nákupem potravin. Rozhodně by měl číst etikety na potravinách, ty nám dávají dobrou představu o tom, jestli je ta potravina nutričně hodnotná. S tím nákupem mohou klidně pomoci příbuzní. Je vlastně důležité, aby si ten senior uvědomil, že jídlo je základem všeho, že bez jídla nemůžeme fungovat. A zdravá a pestrá strava nám rozhodně přinese lepší kvalitu života.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Potom také častý argument starších lidí je ten, že nemohou změnit své stravování kvůli nedostatku peněz. Že to zdravé stravování je drahé. Je to opodstatněný argument?

Kateřina ŠIMKOVÁ, nutriční specialistka:
No, finanční stránka je důležitá, hraje určitou roli, ale spíš bych řekla, že než o obsahu peněženky, tak je to o změně myšlení. Různé stížnosti a odmítání nám potraviny stejně nezlevní. Ono není třeba kupovat několikrát v týdnu drahé hovězí, ale vrátit se k základním surovinám. Za všechny připomenu hlavně luštěniny, které se z našich jídelníčků vytrácejí. A jsou to opravdu nutričně hodnotné suroviny.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Na co by neměl člověk obecně, když to vezmeme, zapomínat při sestavování zdravého jídelníčku?

Kateřina ŠIMKOVÁ, nutriční specialistka:
Rozhodně by neměl zapomenout na to, že jídelníček má být nejen zdravý, ale také chutný a pestrý. Pokud se podíváme na základní složky potravy, tak rozhodně by neměl zapomenout na zdroje bílkovin, protože bílkovina by měla být obsažena v každém chodu. I když, jak už jsem říkala, energetická potřeba se nám s přibývajícím věkem snižuje, tak to množství bílkovin zůstává. Dále, co se týká tuků, tak bychom se měli zaměřit spíše na ty zdravé tuky. Omezit příjem nasycených tuků a spíše zařadit rostlinné oleje, ryby, ořechy. Rozhodně vyřadit z jídelníčku veškeré uzeniny. Ty jsou nejenom tučné, ale obsahují také hodně soli.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
A doporučila byste užívání potravinových doplňků seniorům? A pokud se pro něco takového rozhodnou, na co by si měli dávat pozor?

Kateřina ŠIMKOVÁ, nutriční specialistka:
No, to je opět individuální. O používání jakýchkoliv potravinových doplňků by se měli senioři poradit se svým lékařem. Lékař by měl říct, jestli jsou vůbec potřeba. A pokud ano, tak v jakém množství je užívat. Ono samozřejmě senioři častokrát mají předepsáno několik léků najednou, může docházet k interakci jak mezi léčivy, tak mezi potravou a tím léčivým přípravkem. Proto rada od lékaře je asi, asi ta nejlepší. Ale za všechny složky potravy bych zmínila především vitamín D. Toho je obecně v naší populaci velmi málo. A u seniorů s přibývajícím věkem se tvoří méně také v kůži. Takže pobyt na sluníčku, který bývá omezen, tak nám nedoplní hladinu tady tohoto vitamínu. On je velmi důležitý při vstřebávání i vápníků, pro imunitní funkce. A jeho nízká hladina také souvisí s náchylností k depresím.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Dodává Kateřina Šimková, nutriční specialistka. Proč se senioři v jídle tak často odbývají? A co to může znamenat? Na to odpovídala doktorka Eva Jarolímová z České alzheimerovské společnosti.

Eva JAROLÍMOVÁ, lékařka, Česká alzheimerovská společnost:
Především se tady promítají jednak modely stárnutí a stáří. Víme, že ty starší předchozí generace vlastně takto přistupovaly ke svému věku. Já už vlastně ke svému životu nic nepotřebuji, mně tady stačí chléb s tvarohem a mohu ho jíst třeba každý den. A tak je to úplně dobré. To je jedna věc. Potom také je důležité, jaký model toho stáří mu poskytuje to okolí. Jakou zpětnou vazbu a respektive i společnost. Jednak on je tedy zasazen do nějaké rodiny. A teď samozřejmě je otázkou, jak ta rodina k němu přistupuje. Jak, jak vnímá ona ten jeho přibývající věk. A jak s ním zachází. Může to být taky obranný mechanismus právě proti postojům třeba členů rodiny. A pak tady máme samozřejmě společnost a také je, a její tedy zpětnou vazbu na toho člověka. A určitě i také to, jak on se vyrovnává sám se stárnutím a stářím. Protože lidé se vlastně v tomto mezi sebou značně liší. Nejenom tím, jaký mají zdravotní stav, jaký mají věk. Ale i také, co si oni sami o tom myslí. Dieter Ferring, to byl významný evropský gerontopsycholog vlastně zkoumal to, jak starší lidé vlastně smýšlejí a uvažují o svém věku. A jak stárnou. A co to, co to pro ně znamená. A vlastně přišel ve svých výzkumech na to, že je velmi důležitý právě ten subjektivní úsudek nad tou objektivní životní situací.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Takže to znamená, vlastně na to, aby se člověk neodbýval, tak, a třeba dopřával si i dostatek jídla, radoval se z toho života, tak je potřeba mít k tomu stáří takový sebevědomí přístup.

Eva JAROLÍMOVÁ, lékařka, Česká alzheimerovská společnost:
Úplně přesně tak. Já si myslím, že ty současné koncepty stárnutí, aktivního stárnutí, že jo, dříve to bylo zdravé stárnutí, dnes je to aktivní stárnutí, vlastně jsou s takovým tím důrazem právě na tu radost ze života, na ten pohyb, na pozitivní myšlení. To je hodně důležité. Na to, aby vlastně neztráceli přátele a neztráceli naději. A vlastně mohli prožít i tuto etapu života prostě v pohodě. Byli spokojení. Také se ví, že právě ta strava, o které jsme hovořili, výživa je pro staršího člověka ohromně důležitá. Mnohdy výživoví poradci a odborníci v této oblasti sdělují, že právě starší lidé by se měli daleko lépe a pestřeji stravovat než kdykoliv předtím. Protože vlastně jejich tělo postupně stárne, mění se tam celá řada prostě procesů na úrovni metabolické a jiných. A oni vlastně velmi často také užívají různá farmaka čili potřebujeme, aby se ty léky dobře vstřebávaly, právě na to vše, aby měli dostatek tekutin. A právě pestrou výživu. Takže se ukazuje vlastně v současných koncepcích, že právě tenhle ten zdravý model toho přístupu ke stáří je velice nutný.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Takže ve finále, když na sobě budu šetřit, vlastně se to otočí proti mně.

Eva JAROLÍMOVÁ, lékařka, Česká alzheimerovská společnost:
Dříve se uváděly takové vlastně teorie, které hovořily o tom, že je důležitý  pohyb, který vlastně stále je tím doporučován. Dostatek pohybu, pěší chůze třeba 3 kilometry denně doporučují vlastně naši čeští geriatři jako vynikající způsob, jak se pohybovat. Ale také třeba podporovat i svoji paměť a hlavu. Nezapomínat i na to, abychom prostě četli, psali, počítali, nebo hráli třeba alespoň společenské hry. A měli vůbec jako sociální kontakty. Je také prokázáno, že vlastně mozek stárnoucího člověka jinak pracuje, když je člověk v ústraní a jinak, když vlastně musí asociovat v rámci komunikace s druhými lidmi. Nehledě na to, že i ty sociální kontakty velice usměrňují a pozitivně působí na emoce a city staršího člověka. Takže všechno, co pro sebe bude dělat, bude tím zlepšovat kvalitu svého života. A vlastně pro tu rodinu může být i vlastně něčím pozitivním. A i dokladem toho, že i v rámci stáří, i když vlastně se ztrácí ta výkonnost, může nastoupit únava, že jo, určitá, určité ochabování, to samozřejmě se s tím pojí. Ale i přesto člověk může žít kvalitně.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
A může třeba to nechutenství, nebo takové to odmítání té potravy a takový ten počátek toho fyzického chátrání znamenat třeba nějakou vážnější psychickou nemoc?

Eva JAROLÍMOVÁ, lékařka, Česká alzheimerovská společnost:
Jako tady samozřejmě nějaké ty stavy izolace, nechutenství, často u seniorů mohou představovat i třeba známky počínající deprese. Oni ty stavy se potom velmi často manifestují i do podoby třeba různých onemocnění, že vlastně přechází jako do té psychosomatiky. Takže buď tedy samozřejmě jsou ti lidé smutní, mají poruchy spánku a tak podobně. A mají tu mimiku, že jo, takovou smutnou, bývají plačtiví. Ale mnohdy se i tahle ta deprese může právě transformovat do podoby třeba únavy, nebo bolesti hlav, bolesti zad, takzvaná larvovaná deprese. A deprese také u starších lidí se může také projevovat i formou naopak ne toho jenom útlumu, ale takové té hyperaktivity, toho neklidu, velké agitovanosti. A to samozřejmě může souviset jednak třeba někdy s nedobrými vztahy v rodině. Víme, že rodina je pro staršího člověka stárnoucího velmi důležitým prvkem, vlastně ta pozornost je na ni plně soustředěna. Ale současně také právě z nepřijetí toho stavu, kdy už teda začínám mít vrásky, kdy už tedy se začínám měnit, kdy už nemám tu výkonnost takovou. A ještě bych vlastně podtrhla jednu velmi důležitou potřebu staršího člověka, být naplněn, mít smysl života. A být užitečný.

Eva RAJLICHOVÁ, moderátorka:
Říká Eva Jarolímová z České alzheimerovské společnosti. Zaostřeno věnované stravování seniorů je u konce. Hezký poslech dalšího vysílání Českého rozhlasu Plus přeje Eva Rajlichová.