Ženy-autistky jsou jiné než muži. Holky učíme, aby autismus zamaskovaly, kluky ne, říká spisovatelka

Takzvané vysokofunkční autisty nás popkultura učí vidět jako nerdy se zájmem o počítačové hry, vesmír nebo jízdní řády. Ale projevují se tak i ženy-autistky? Právě tím se v publikaci Autistky zabývá švédská novinářka Clara Törnvall, do češtiny ji přeložila Petra Hesová. "Holkám se má dařit ve vztazích, mají mít spoustu kamarádů. A tak je v tom od malička trénujeme, zatímco kluky-autisty klidně necháme, ať si někam zalezou," srovnává pro Vltavu.
Kdy jste se dozvěděla, že jste autistka?Jako autistka jsem byla diagnostikovaná až ve svých 42 letech. Do té doby si nikdo ničeho nevšiml.
A tak jsem to začala zkoumat. Nejprve z historické perspektivy, a pak jsem postupovala dál, abych přišla na to, proč, když jste žena s touto diagnózou, tak nezapadáte do obvyklých škatulek, jak se to má projevovat.
Autisté často mají zvláštní záliby a tohle se stalo tou mojí. Takže jsem o tom nakonec napsala knihu.
Čím to bylo, nebo možná ještě je, že takzvaně vysokofunkční ženy-autistky jsou vedle mužů-autistů spíše neviditelné? Veškerý výzkum se dříve dělal na chlapcích a mužích, takže když se zkoumalo například to, jaké mají zvláštní záliby, došlo se k tomu, že je zajímají třeba vlaky, Rubikova kostka, vesmír a science fiction.
Věda tím pádem došla k tomu, že takhle ta diagnóza vypadá. Jenže záliby holčiček můžou být jiné, třeba malují, píší nebo se věnují nějaké rukodělné činnosti. Ale to se za zvláštní ...