Žízeň po životě

TV Barrandov
-
Alexandra MYNÁŘOVÁ, moderátorka:
Tereza Bártová se ještě v dubnu připravoval na státnice, hrála na klavír, malovala, běhala maratony, ale z´hlavně závodila na kole. Pak ale její tělo napadal nejzákeřnější infekční nemoc v Česku, meningokoková meningitida.

Petr PŘEVRÁTIL, moderátor:
Jedno procento, taková byla šance na přežití. Terezka se ale jako zázrakem s nemocí poprala a lidé jí teď podporují v jejím snu, znovu usednout na kolo.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:
Když se letos v dubnu, v osudný den Terezce udělalo zle, myslela si, že na ni jen leze nějaká viróza. Nikdo netušil, že za pár hodin bude její život viset na vlásku. V případě meningitidy totiž rozhodují minuty.

Tereza BÁRTOVÁ, :
Po celém těla se mi začly dělat takové fialové fleky, takové mapy a vlastně tady jde vidět ta jizva, která mi potom vlastně zůstala.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:
Ztuhlá šíje, zvracení, bolesti hlavy a svalů, ale hlavně netypické brnění končetin, takové byly další příznaky.

Tereza BÁRTOVÁ, :
Během chvilky, asi tak v jedenáct hodin už jsem prostě ty nohy necejtila a už jsem se na ně ani nemohla postavit. Taťka byl teda hodně vydšenej, mamka vlastně ta byla v práci, ta o tom nevěděla.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:
V ústecké nemocnici pak Terezka ztratila vědomí, všechny orgány zkolabovaly, nakonec sice přežila, má ale nefunkční ledviny, poškozený zrak a nejen to.

Tereza BÁRTOVÁ, :
Na to vás prostě nikdo nepřipraví, že se vzbudíte po třech týdnech a najednou mám zvednou deku a nemáte tam nohy, nemáte, vlastně ještě jsem měla zavázaný celý ruce, takže jsem ani nevěděla, jak na tom jsem s rukama.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:
I ty bohužel nemoc nenávratně poškodila, chyběly dva prsty na pravé ruce a na levé čtyři, následovala otázka, jak budu žít dál?

Tereza BÁRTOVÁ, :
Nejdřív jsem si to nechtěla jakoby připustit, že jo, že prostě tam to není, že to je prostě jenom špatnej sen a tak, ale já se rozhodně nevzdávám vlastně mých snů a cílů.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:
A ty se jí díky rodině, přátelům i lidem s podobným osudem začínají plnit.

Heřman VOLF, předseda Cesty za snem:
Jejím velkým snem bylo potkat se s Jirkou Ježkem, což je nejlepší paralympijskej cyklista všech dob a my jsme jí to dokázali zorganizovat.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:
Jiří Ježek, který bude se sportovní kariérou končit, teď bude Terezčiným mentorem a kdo ví, třeba jí jednou uvidíme zářit na olympiádě.

Tereza BÁRTOVÁ, :
Jo, nemám ani jedno nohu, ale prostě Jirka Ježek to taky zvládl, sice teda s jednou, ale že teda se pokusím a taky začnu prostě makat na sobě.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:
Přestože musí chodit třikrát týdně na dialýzu, je šťastná, že žije. Podle lékařů už tady totiž neměla být.

Tereza BÁRTOVÁ, :
Bude to jiný, ale půjde to prostě, ať už to kolo, nebo ten běh, prostě dělaj se běžecký protézy, tak to půjde. Co mě hodně mrzí, tak jsem nějakých patnáct let hrála na klavír a to už si teda taky nezahraju, protože to s tou rukou se čtyřma prstama, to nepůjde.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:
Terezko, my bysme vám chtěli vyjádřit obrovský obdiv a zároveň se připojit k těm, kteří už vás podpořili a tady máme pro vás takové překvápko. Televize Barrandov vám věnuje deset tisíc korun a naložte s nima jak uznáte za vhodný. A mě zajímá, co s nima uděláte.

Tereza BÁRTOVÁ, :
Já myslím, že asi ten příspěvek poputuje na nové protézy.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:
Pokud chcete Terezku podpořit v návratu do normálního života i vy, tady je transparentní účet. Pro Televizi Barrandov - Eva Skalická.