Velký rozmach zažívá v posledních letech neurologie

ČT 1
Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Velký rozmach zažívá v posledních letech neurologie. Objevují se zcela nové možnosti v diagnostice i léčbě. Třeba unikátní hlasová terapie pro parkinsoniky, které nemoc často připraví o schopnost mluvit. Jako první v zemi ji zavedla Fakultní nemocnice v Ostravě. Neurologická onemocnění tvoří také celou čtvrtinu všech nemocí z povolání.

osoba:
Zajdeš nakoupit?

osoba:
Kdy půjdeme na procházku?

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Pomalu se rozvíjející onemocnění mozku, to je Parkinsonova choroba. Projevuje se třesem, svalovou ztuhlostí a také depresemi.

Marta TOMÁNKOVÁ, hlasová terapeutka, Fakultní nemocnice Ostrava:
Pacienti, kteří přijdou, vlastně skoro nehovoří, nemají žádnou mimiku, jsou do sebe zavření, dá se říct. Takže většinou za ně hovoří druzí a oni mlčí.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Fakultní nemocnice v Ostravě umí takto postiženým lidem pomoci. Učí je artikulovat a zvyšovat intenzitu hlasu. Unikátní metodu přivezla Marta Tománková z Londýna.

Petra BÁRTOVÁ, neuroložka, Fakultní nemocnice Ostrava:
Tady tato metoda se úspěšně vlastně aplikuje u pacientů v zahraničí již několik let. A jsou s tím velice dobré výsledky.

Otto KÖNIG, :
Předtím jsem strašně potichu mluvil a nějak tak mi to dost skřípalo.

osoba:
Zkuste říct: Á, mám se fajn.

Jarmila MACHOVÁ, :
Á, mám se fajn.

osoba:
Výborně.

Jarmila MACHOVÁ, :
Bylo to pro mě nepříjemné v obchodě, když jsem něco chtěla, a prodavačka mi nerozuměla, musela jsem to několikrát opakovat.

osoba:
Je to tam, uvidíme se později.

Jarmila MACHOVÁ, :
Není zač.

Marta TOMÁNKOVÁ, hlasová terapeutka, Fakultní nemocnice Ostrava:
Je to jediný možný prostředek, kterým se hlas dá navrátit. Žádnými léky to bohužel nejde.

Otto KÖNIG, :
Myslím, že jsem hlasově zlepšil, i když mám potíže s hlasivkama. Ale zdá se, že to je jako dobrý. Že se domluvím. Doufám, že mi každý rozumí.

Marta TOMÁNKOVÁ, hlasová terapeutka, Fakultní nemocnice Ostrava:
Začne se jim zlepšovat i polykání, jako druhotná záležitost. Také samozřejmě lépe se jim dýchá. A také lépe mimika funguje tak, že dokáží vyjádřit své pocity.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Podle odhadů postihuje tato choroba v České republice asi 15 tisíc lidí. Každý rok lékaři diagnostikují tisíc i více nových pacientů.

Pavel RESSNER, neurolog, Fakultní nemocnice Ostrava:
My jsme schopni poměrně dosti zásadním způsobem ovlivnit příznaky choroby. Ale chorobu jako takovou odstranit nedokážeme.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Čtyřtýdenní kurz, který hradí pojišťovna, není určen jen Parkinsonikům. Ztrátou řeči mohou lidé trpět třeba i po cévní mozkové příhodě. Neurologických onemocnění přibývá. Je to hlavně tím, že populace stárne.

Michal BAR, přednosta Neurologické kliniky, FN Ostrava:
Určitě je to tím, že samozřejmě medicína lépe diagnostikuje ty, ty pacienty, jo. Spoustu lidí v minulosti za první republiky, nebo před 50 lety trpěli třebas Parkinsonovou chorobou a považovali to za normální stárnutí, ani k lékaři nešli.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Svou roli ale může hrát i dlouhodobý stres.

Michal BAR, přednosta Neurologické kliniky, FN Ostrava:
U spoustu chorob my vlastně neznáme, proč vznikají, takže je to možný, že i ten způsob života vede k tomu, že výskyt je vyšší, než byl v minulosti třeba.

Cyril HÖSCHL, místopředseda České psychiatrické společnosti:
Nepochybně ano, a zrovna náročné životní situace a vystavení dlouhodobé zátěži se všemi jejími dopady se týká nejenom rozvoje psychických poruch, taková ta naučená bezmocnost, deprese, a tak dál. Ale může modifikovat průběh neurologických onemocnění. A dokonce i zvyšovat riziko překvapivě některých onemocnění, které závisejí na funkci imunitního systému.

Michal BAR, přednosta Neurologické kliniky, FN Ostrava:
Jsou to nemoci, jako je roztroušená skleróza, mozkomíšní epilepsie, cévní mozkové příhody a nerad, ale demence taky, jo. A znamenají i taky velké množství handicapovaných, nebo invalidních lidí, takže je to i sociální problém, ekonomický problém.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Neurologická onemocnění zaujímají také první příčky v počtu nemocí z povolání. Na rizikových místech pracuje asi půl milionu lidí.

Eduard EHLER, přednosta neurologie, Pardubická krajská nemocnice:
"Neurologická" onemocnění tvoří více než jednu čtvrtinu celkově přiznaných chorob z povolání.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Asi před 30 lety šlo zejména o toxické látky uvolňované při průmyslové výrobě. Zpomalovaly myšlení, způsobovaly závratě, brnění, poruchy citlivosti, oslabovaly končetiny. Postupně se hygienická situace na pracovištích lepšila, ale vzrostla intenzita práce a do popředí se dostaly jiné aspekty. Třeba přenos vibrací z pracovních nástrojů.

Eduard EHLER, přednosta neurologie, Pardubická krajská nemocnice:
A je to syndrom karpálního tunelu, čili postižení toho středního nervu na zápěstí. Nebo je to postižení loketního nervu v oblasti lokte tam, kde ten loketní nerv je hodně exponován k těm mechanickým faktorům. Ale i chladu, vibrací, protažením. Je to spojeno často taky i s poruchami prokrvení. To je takové to blednutí prstů u, dejme tomu, pracovníků s těmi tužšími nástroji. Bude to různí opraváři, kameníci. Vrtači, no. A samozřejmě v Ostravě horníci, že, pokud tady ještě nějací zbyli.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Obor neurologie se ve všech pádech skloňoval i na 28. sjezdu neurologů, který se poprvé v historii konal v Ostravě. Například vědci z Brna v něm představili svůj výzkum léčby mozku hudbou.

Ivan REKTOR, neurolog, Masarykova univerzita Brno:
Hudbu máme rádi a vzbuzuje emoce. A je celkem jasné, že například poslech, a nejenom poslech hudby, ale už když se těšíme na to, že budeme poslouchat hudbu, že to vybuzuje systémy odměny v mozku, které souvisí třeba se slastí. A součástí tohoto výzkumu také bude vliv hudby na epilepsii, protože tam se ukazuje, že i právě rytmicita hudby a některé fyzikální vlastnosti hudby mohly působit antiepilepticky.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Největší domácí neurologické akce roku 2014 se zúčastnila asi tisícovka neurologů z České republiky a Slovenska. Shodli se na tom, že v posledních 15 letech zažívá neurologie v diagnostice i nových léčebných metodách obrovský boom.