Helena Tutterová: Postižený člověk opravdu není jen ten, u jehož příběhu pláčete s panákem v ruce

Možná jste už slyšeli o projektu Srdcerváči, který každý rok představuje odvážné ženy s handicapem. Jejich postižení mnohdy nebývá na první pohled vidět. O to je pro ně často těžší se s ním porvat.

Chtějí a především mohou pracovat, zapojit se do kolektivu a dělat to, co ostatní. Na několik dní se do týmu ODS zapojila i Srdcerváčka Helena. Poznala fungování hlavní kanceláře, ale také sněmovní frmol mediálních výstupů, živých přenosů, příprav tiskových zpráv a konferencí. Jak se žije mladé ženě s handicapem?

Jak se s ním v životě snaží poprat? Přečtěte si zamyšlení, které Helena napsala. Je inspirativní a obohacující.

"Vy ale nejste nezaměstnaná, Heleno." Aha, tak jak se říká tomu, že nemám práci? A tím nemyslím, že bych neměla co dělat, nepořádek se mi doma množí nějak samovolně. "Když máte plný invalidní důchod, tak pracovat nemusíte." Tak to abych si ke konci měsíce šla večeři natrhat před barák, ne? Ona totiž ta cifra není nijak závratná.