Dávali jí půl roku života. Místo toho začíná chodit
Neměla přežít půl roku. Dnes je jí sedmnáct. Jezdí na vozíčku a začíná chodit o berličkách. Navštěvuje speciální školu, ráda plave i zpívá a po dobu našeho setkání neodložila svůj tablet. I na něm kromě hraní her poslouchá hlavně hudbu. Nejraději má svou jmenovkyni Lucku Vondráčkovou.
"
Lucie Stříbná z Hněvošic na Opavsku je důkazem toho, že i nemilosrdný osud lze alespoň trochu obelstít. I když diagnóza dětská mozková obrna jí už zůstane navždy.
"Lucka se narodila ve 34. týdnu těhotenství. Krátce po narození u ní lékaři zjistili masivní krvácení do mozku. To se sice podařilo zastavit, ale nedávali jí více než půl roku života," líčí otec, čtyřicetiletý Aleš Stříbný.
Nevzdali to
Rodiče se však nevzdali a už odmalička začali s intenzivní rehabilitací.
"Od jednoho roku jsme s ní jezdili do klimkovických sanatorií, cvičíme i doma," říká Aleš Stříbný, který v posledních několika letech zůstal na péči o dceru sám a před nedávnem se musel vzdát i svého zaměstnání. "Pro Lucku všechno," dodává.
Na straně druhé ale nezměrné úsilí přináší své ovoce. Ne sice v rovině původní diagnózy dětské mozkové obrny , ale v té fyzické.

