Extrémní důchodci, se kterými ani mnozí mladí neudrží krok

"Na to už jsme příliš staří," je věta, kterou od nich neuslyšíte. Na krku už sice mají nějaké ty křížky, hovořit s nimi musíte poněkud hlasitěji a určitě by si měli na co postěžovat, ale to není jejich styl. Místo toho se pouštějí do napohled bláznivých kousků, při nichž by s nimi i mnozí mladí stěží drželi krok.

Když se Pavel Höchsmann ocitl před osmi lety na olomouckém letišti, nebylo to takové zjevení. Alespoň ne pro instruktory zdejšího Hanáckého paraklubu. "Setkávám se s různými věkovými kategoriemi. Měl jsem tu sedmdesátníky i pětasedmdesátníky," vzpomíná vedoucí výcvikového střediska Vladislav Říha a zapřemýšlí: "Ale Pavel byl asi nejstarší."Padák je plně řiditelný, takže jsem krásně plachtil a mohl si letět, kam jsem chtěl.Pavel Höchsmann, nejstarší parašutista

Sám Pavel Höchsmann na historku nahlíží po svém: "Co já vím, tak se hrozně divili, že přišel starej dědek a chtěl skákat," směje se. Když před osmi lety slavil osmdesátiny, dostal od vnuků peníze se slovy, že to má na tandemový seskok. Už to by bylo docela odvážné. Oslavenec se toho hned chytil a ještě si přisadil: "Tandem nepřichází v úvahu, tomu my říkáme seskok s chůvou. Když už skočit, tak jedině sám."