Elektrické vozíky skupiny The Tap Tap rozpohybují loutky v Národním divadle

Kulisy a loutky se rozhýbou elektrickými vozíky. Unikátní představení si připravuje skupina studentů a absolventů Jedličkova ústavu. O tom, jak to všechno vzniklo, se deník Metro zeptal Šimona Ornesta, kapelníka skupiny The Tap Tap.

Připravujete nové divadelní představení Nefňuka (aneb podivuhodná dobrodružství Kristla Špána na souši i na moři). Ale jste známí především jako hudebníci, co vás přivedlo k divadlu?
O knížce Jesus Betz jsem se dozvěděl zhruba před pěti lety od skvělého herce a komika Antonína Novotného. Náhodou jsem se s ním potkal na pivu a on mi vyprávěl, že podle téhle předlohy připravuje malé představení o klukovi, který se narodí bez rukou a nohou, prožije velká dobrodružství a najde lásku.

Antonín říkal, že bude hrát tátu, který si pořád stěžuje a lamentuje. Hlavní roli malého kluka pak bude hrát loutka, kterou mluví a ovládá také on. Tento úsporný model se mi hned zalíbil, ale hned nás také společně napadlo, že by bylo zajímavé do představení zapojit The Tap Tap jako kapelu lidí s handicapem.