Inkluze po seversku: Mix zdravých, postižených, cizinců a žádné propadání

Normální je různorodost. Z této myšlenky vychází vzdělávací systémy většiny skandinávských zemí, v nichž inkluzivní vzdělávání funguje již od devadesátých let. O svých zkušenostech s inkluzí hovořili na páteční konferenci v Praze experti z Norska a Islandu, kde prakticky neexistují speciální školy. Podle expertů se Česko může na severu inspirovat.

Město Drammen se nachází asi čtyřicet kilometrů jihozápadně od norského hlavního města a po Oslu je druhým nejčastějším cílem přistěhovalců. Čtvrtinu obyvatel tak tvoří imigranti a jejich potomci, v některých čtvrtích je jejich podíl ještě vyšší.

"Z pěti set studentů v naší škole má asi polovina jiný mateřský jazyk než norštinu. Dále máme asi osm procent dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. To jsou výzvy," říká Janne Elin Stubsjoenová zástupkyně ředitele školy Brandengen, jedné z devatenácti ve městě.