Koncert pro Mathildu

Radiožurnál
-
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Je 6 minut po desáté hodině, Dopolední Radiožurnál má ve studiu několik hostů. Paní Mathildu Nostitzovou, patronku Nadačního fondu Mathilda. Vítejte. Dobrý den.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Dobrý den.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Společně s ní je ve studiu i ředitel Nadačního fondu Mathilda Luboš Krapka. Vítejte i vy, dobrý den.

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
Dobrý den.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Paní hraběnka každoročně pořádá charitativní koncerty pro nevidomém. Ten jeden už je v podstatě na spadnutí, bude 5. dubna. Koncerty se léta konaly ve Španělském sále. Teď se přestěhovaly do Stavovského, tedy Nostitzova divadla. Jaké to je, paní Mathildo, pořádat koncerty ve vlastním divadle?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Já jsem myslela, že když ten praprapradědeček to postavil, tak ředitel divadla by mně to mohl půjčit jedenkrát v roce.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
A funguje to?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Funguje to. No, musíme platit trošku bohužel, ale není to, jak bysme měli platit nájem. Platíme uklízet, šatna a takový věci, ale jinak mám radost, že to dostaneme, protože já tam můžu mít nevidomí hudebníky.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Já se na to ptám proto, že můj praprapradědeček nepostavil žádnou významnou stavbu, ale kdyby to tak bylo, tak bych asi měla docela zvláštní pocit, když bych do takového krásného divadla šla.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ano, to máte pravdu. Já, když jsem dorazila do Prahy, tak to byla ta první cesta, jsem se podívala na to divadlo.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Paní hraběnka musela se svojí rodinou odjet v roce 1948. Vrátila jste se do Prahy v roce 1990, je to pravda?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ano.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
A ten návrat byl jaký? Člověk šel se podívat rovnou na divadlo? Nebo kam jel jako první?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ten byl ... Já první jsem měla auto plný marmelády, šaty, etcetera. Tak jsem šla do garáže Národního divadla. Tam ten vrátný mně říkal - tady není místo. Já jsem řekla - já se omlouvám, ale mám auto plný, nemohl byste to dát před sebe? Já se jmenuju Nostitzová. No, skočil z tý budky, vzal mně ruku, políbil ruku a říkal - vy jste Nostitzová, vy jste vážně Nostitzová? Já jsem říkala - no, vážně jsem. Tak to budu hlídat celou noc.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Jak v roce 1990 přivezl dnešní host Radiožurnálu, paní Mathilda Nostitzová marmelády do Prahy, i o tom se budeme bavit, ale určitě přijdou na řadu vodící psi a Nadační fond Mathilda. Vaše otázky můžete posílat na www.radiozurnal.cz.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Patronka Nadačního fondu Mathilda, paní Mathilda Nostitzová je hostem Dopoledního Radiožurnálu. V roce 1948 musela s rodinou odejít. Vrátila se v roce 1990, pořád mi vrtají hlavou ty marmelády, co jste měla v autě. Proč jste přivezla v roce 1990 do Česka, tedy do Československa marmelády?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, jo, protože jsem, nějak mi vypadalo, jak teďka se otevírá ta hranice, asi tam nic neměli, protože dlouho to bylo zavřeno.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Chtěla jste to vzít jako dárek?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Chtěla jsem to vzít jak dárek, jo.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Když jste se vrátila, jak se vám mluvilo? Protože, když jste odcházeli, tak vám bylo kolik let, 10-12?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Dvanáct.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Dvanáct. Pak jste česky nemluvila.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, já jsem uměla otčenáš, i s tím se tady vůbec nic nedělá, počítat, počítat s tím taky nic nedělám, protože peníze nemám, protože tím pádem musela jsem si znovu nějak to naučit.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
A jak se člověk učí česky? Najme si profesora nějakého?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, jo, měla jsem profesora, ale když podruhé jsem přišla o hodinu později, tak mně říkal - asi to nemá smysl, jdete mezi lidma. Tak jsem šla mezi lidma, Zlatý tygr, tam sedí, tam se naučí česky.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Takže člověk prostě vypije denně pár piv, dá si tak hodinku, dvě u tygra a čeština se vrátí zpátky.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Byla jsem štíhlá, hezká, přišla jsem sem, pivo, guláš, to udělaly to, teďka už ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Nemohli vám s tou češtinou pomoci třeba příslušníci jiných rodů jako jsou Lobkowiczové, Kinští, Kolowratové tady v Česku.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, jo, ale s těma mluvíš anglicky, francouzsky, německy, česky málo.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Takže u tygra?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Tak u tygra je to nejlepší ty ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Vy jste začala pracovat velmi brzy vlastně. Vystudovala jste hotelovou školu, v 18 jste začala pracovat. Co všechno jste stihla se naučit za práce nebo co všechno jste vystřídala?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, hotel byl krátce, byla jsem, protože nikdo tam nemluvil francouzsky, tak mě posadili, kdysi nebyly mobily, tak mě posadili k telefonu. Potom jsem šla k Lufthanse, SAS, SAS bylo krátce, potom Lufthansa, Lufthansa bylo trošku dýl, potom byly, já už si nepamatuju, co jsem všechno dělala.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Četla jsem, že jste rozhodně byla novinářkou.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Novinářkou jo, ale nepsala jsem, psala jsem málo módní, ale u Spiegel jsem začínala. Lidi začínají dole, potom se zvyšuje, říkají, že Spiegel bylo to nejlepší. Já jsem to začínala obráceně. Já jsem začínala u Spiegel, ale bylo to organizovaný, čili říct, na kterou stránku obrazy, na kterou stránku titul, et cetera.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
A bylo to těžké vlastně nejenom odejít, ale po tom odchodu se nějakým způsobem rozkoukat a začít pracovat a začít se starat. Protože já jsem pochopil, že váš tatínek umřel velmi brzy a vlastně, že se potrápil, když jste odešli?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, tady mu nabídli, že by mohl tady zůstat s 5 dětma, když se rozvede s maminkou. Maminka kdysi je narozená Němka, ale když si ho vzal, tak už byla Češka, ale pro ni byla stejně Němka. Chtěli ji pryč. Otec tím pádem říkal - tak jdeme.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Tak jste odešli.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Jo, tak jsme odešli. Půl rodiny šlo do Rakouska, půl rodina šli do Německa.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
A když jste zůstaly samy potom s maminkou, bylo to pro vás těžké, nebo člověk vůbec nemá čas přemýšlet?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
On otec, ono to trvalo 10 let, ale tři lékaři říkali, že mu to zlomilo srdce, protože odešel od tý svoje země.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Že se utrápil?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Jo.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Pojďme raději k věcem, které jsou aktuální, a to je Nadační fond Mathilda, který hodně se věnuje výcviku slepeckých psů a vůbec práci pro nevidomé. Kdy jste poprvé narazil na vodícího psa a na tu myšlenku, že to je možná dobrý směr?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Tak měla jsem tady štěstí potkat Josef Suk, violonista, měla jsem velkou kamarádku cellistka Michaela Fukačová. Ti organizovali, ti dělali koncert kdysi ještě v hotelu Forum i říkali mně, že ty peníze na ty lístky jdou k nevidomým. Pozvali tak na konci koncertu nevidomým mě pozvali na kávu nebo becherovku. I ptali se, jestli bych nemohla pomáhat dělat třeba koncerty, s tím to začínalo. Potkala jsem tam pana Krapka poprvé i začínali jsme dělat koncerty ve Španělském sále na Hradě s nevidomýma, čili bylo to vždycky jeden nebo dva český nevidomí hudebníci, jeden cizí.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
No, já využiju toho, že tady s námi ve studiu sedí i ředitel Nadačního fondu Mathilda Luboš Krapka a za malou chvíli se budeme věnovat vaší činnosti.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Paní Mathilda Nostitzová, patronka Nadačního fondu Mathilda, společně s ní ve studiu Luboš Krapka, ředitel Nadačního fondu Mathilda, který může mluvit o tom, jak ta spolupráce začala vaše, protože jste se museli taky nějak najít.

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
Já musím potvrdit slova paní hraběnky, že jsme se potkali poprvé na koncertě v hotelu Forum a od té doby spolupracujeme, už je to přes 25 let.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Dalo by se říci, kolik třeba vodících psů díky vám už teď vodí nevidomé lidi, dalo by se to spočítat?

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
No, jestli to je jenom díky nám, nevím, protože na celém procesu výcviku se podílí mnoho lidí, nejenom já nebo paní hraběnka Nostitzová, ale jsou to určitě stovky.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Paní Mathilda Nostitzová má nádhernou brož, to, co posluchač rozhlasu nezahlédne, je na ní krásný vodící pejsek a jestli jsem pochopila dobře, tak ti psi se tak jako táhnou vaším životem jako červená nit. Dá se spočítat, kolik jste měla psů?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
To se nedá počítat, ne. To už začínalo v Anglii jsem měla takový, já ani nevím, jak se jmenoval, taky míchaný. Ale potom jsem si italského diplomata, potom v Moskvě jsem měla knírače, ti jsou zlí, tam jsem to potřebovala.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Potřebovala jste hlídacího psa.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Potom byl velvyslanec v Norsku. V Norsku jsem dostala krásnýho velkýho černýho labradora, to byl ten první labrador. I dal mně to, potkala jsem jeden z těch nejlepších cvičitelů psů pro nevidomý Gunwald Anderson, ten mně ho daroval. Oni nevěděli, co s ním dělat, protože hlídač labrador není, jinak pro nevidomí taky se nechtěl neučit, tak tím pádem přišel ke mně. My jsme ho potom, já jsem ho vzala do Ománu. Manžel mi tam dal řidič, protože myslel, že žena nesmí řídit, dlouhý šaty a takový, ale řidič fungoval dva dny, potom jsem to nepotřebovala, protože pláže byla pro mě, když jsem přišla s černým labradorem.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Takže se psů báli. To, ten výcvik těch slepeckých psů je poměrně náročná věc, možná, Luboši, vy můžete říct, jak dlouho trvá vycvičit jednoho takového pejska a třeba kolik to obnáší financí a investicí a že ten výsledek není vždycky úplně stoprocentní.

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
Celý výcvik trvá bezmála 2 roky, začíná to už výběrem štěňátka, které je po dobu jednoho roku v předvýchově u dobrovolníků. Potom, pokud je vhodný a má dobré povahové vlastnosti a zdravotně je v pořádku, přejde do samotného výcviku, který trvá 6 až 8 měsíců, no, a potom je fáze zhruba jednoho měsíce, kdy se pejsek předává tomu dotyčnému člověku. Jede se k němu domů, učí se ty konkrétní trasy tak, aby si prostě sedli společně. No, a cena toho psa se pohybuje zhruba kolem 250 tisíc.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Vy jste ale říkali, že není úplně jisté, jestli se to nakonec povede. Kdy už je ten bod u toho psa, že si můžete být jistí, že ano, že skutečně to je ten pejsek, kterého vytrénujete a předáte dál a kde se to ještě může zlomit?

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
Je to většinou doba kolem druhého, třetího měsíce výcviku, kdy se pozná, jestli ten pejsek opravdu není vhodný.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Když jste mluvila, paní Mathildo, o panu Andersonovi vlastně z Norska, kterého jste tam potkala, který pravděpodobně je cosi jako guru toho výcviku psů. Liší se to, co děláte vy s těmi psy tady od toho, co dělal on nebo co jste viděla v Norsku?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, my jsme nejvíc se tam naučili, jak ta místnost, kde jsou psy, kde, protože ty poslední, poslední tři týdny výcviku by bylo nejlepší, kdyby ten cvičitel, ten pes, ten nevidomí žijou spolu. Takhle jsme potom ten vzor vzali do Čech i postavili jsme Jinonice plus taková malou jakoby penzion vedle, kde ten nevidomý by mohl žít i s tím cvičitelem se naučit, protože ne každý pes jde každýmu člověku. Tak se to musí, jo.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Takže oni tři týdny musí spolu nějakým způsobem fungovat. Někdy to možná je rychlejší, někdy se to víc táhne?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ano, ano, ano.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Je to jednodušší, je tam rozdíl, jestli ten pejsek slouží dítěti anebo dospělému, nějaký rozdíl?

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
No, já musím říct, že my dětem psy nepředáváme, protože si myslíme, že malé dítě se nedokáže o toho pejska postarat, nedokáže ho využít v plné míře, protože přeci jenom chodí všude s rodičema, takže ten pejsek by sloužil spíš jako hračka a ne jako pomocník. Takže my dáváme vodící psy lidem nad 18 let, o kterých víme, že jsou schopni se o toho psa postarat.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Hosté Dopoledního Radiožurnálu, ředitel Nadačního fondu Mathilda, Luboš Krapka a paní Mathilda Nostitzová, patronka stejnojmenného fondu. Vaše otázky posílejte na www.radiozurnal.cz. Použiji je v druhé části našeho rozhovoru.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Se svými hosty Mathilda Nostitzová, patronka Nadačního fondu Mathilda, a Luboš Krapka, ředitel Nadačního fondu Mathilda. Mluvíme o výcviku slepeckých psů, samozřejmě nejenom o něm. Přidají se i vaše otázky. Spíš vás zajímá historie šlechtických rodů vypadá to, ale i na vodící psy se ptáte. Budeme odpovídat za okamžik.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Paní Mathildy Nostitzové, dnešního hosta Radiožurnálu se ptáte, pan Drahoš píše: "Dobrý den, setkala jste se někdy s vaší příbuznou z rodu Nostitzů Žofií, hraběnkou Nostitz-Rieneckovou, která byla dcerou Františka d´Este zabitého v Sarajevu a mluvili jste s nimi o tom?"

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Nemluvili jsme o tom, ale byla úžasná. Krásná žena, moc milá.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
My jsme se bavili vlastně o Rienecku nebo o Rienecích, abych to správně vyskloňovala. Vy jste mi přinesla tady Sněhurku. Můžete to nějak vysvětlit?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Nevím, kdo to našel, v nějakým časopise bylo napsaný, že Sněhurka se jmenovala Rieneck.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Takže vy jste jeden z potomků Sněhurky, jste zpřísněná i se Sněhurkou mimo jiné?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ano.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Pojďme dál, je tady spousta otázek a ty se týkají vlastně spíš vašeho šlechtického původu. Honza z Prahy píše: "Dobrý den, paní hraběnko, jak se díváte na zákaz používání šlechtických titulů v naší republice? Není to přežitek?" Asi by chtěl, aby se to vrátilo.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Já nevím, lidi mě asi znají jak Mathilda, mně to stačí.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Vy jste si asi na to nikdy moc nehráli.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ne.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
"Dobrý den, paní hraběnko," píše Míra, Mariánky, "patřil vám zámek v Plané a byli vaši předkové také na Kraslicku?"

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
To nevím. Já vím Rokytnice v Orlických horách, Horka nad Jizerou i Planá. V Planý jsem se narodila.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Byla jste se tam někdy podívat od té doby?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ano. Bohužel dva měsíce předtím, než jsem začínala restituce, ministr vnitra to prodal. Bolí to, bolí to, protože je to úplně zničený.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
A bolí to proto, že to vypadá, že to nedostanete zpátky, anebo proto, když člověk vidí, kam to došlo?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ne, když člověk vidí, že nic, já nechápu, že ty lidi se radši v tý zemi podívají na nějakou ruinu, než to dát zpátky ten jedinej člověk, který by dělal něco s tím.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Když bychom vzali v úvahu to, co děláte teď pro nevidomé a slabozraké a co by mohlo být jednou v tom zámku, kdybyste ho dostala zpátky?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, my třeba máme tyfloservis, tyfloservis má 12 místností v republice, kde nevidomý se může naučit žít sám. Karlovy Vary třeba máme, ale v Mariánských Lázních nemáme. My jsme blízko k Mariánským Lázním. Tak ta ..., jednu místnost bysme mohli dělat tam. Jsou zabalení 4 tisíce nebo víc knihy naše v Národním muzeu. Ty by pěkně sloužily nějakým studentům, protože jsou zajímavý.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Takže knihovna.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Já tyhle ty věci nechápu v tý zemi.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Mathilda Nostitzová, patronka Nadačního fondu Mathilda, dnes hostem Dopoledního Radiožurnálu. Další otázky na vás, Gabriela, Praha píše: "Dobrý den, je možné dostat se na úterní koncert vaší nadace v Nostitzově divadle?"

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ano, jasně, prodáme lístky.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Takže normálně koncert pro Mathildu v Nostitzově, tedy Stavovském divadle, dá se koupit. Můžu se ještě zeptat na Nostitzovo kvarteto?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ano.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Je tam nějaká ..., jak ...

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Jsem hrdá, že tady je kvartet, který se jmenuje Mathilda Nostitz.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
To znamená, oni vás přišli požádat, jestli by si nemohli vypůjčit ...?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ano.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
A jak to odůvodnili?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, oni hráli, pozvali mě, ale jak já nejsem takový velký znalec, tak jsem pozvala znalce. Ty mi potom říkali - hele, to tvoje jméno, já bych si dala pozor, nedělej to ještě, etcetera. Tak OK, tak jsem šla s nima do bar, měli jsme tam několik piv, po tom dvacátým pivu jsem řekla - tak máte jméno. I dva roky potom dělali zase koncert, já ty samý znalce jsem pozvala, oni mně říkali, hele, jak jsi to věděla, že jsou tak dobrý? Jsou úžasný, mají úspěchy, jdou do celého světa, hrajou v Americe, jak v Španělsku, jak v Japonsku už několikrát, jsou dobrý.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Takže dobře vyváží vaše jméno do světa?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Jo.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
"Zdravím paní hraběnku a vašeho druhého hosta, měli jsme v předvýchově vodícího psa a od té doby vodícím psům moc fandím i vaší práci držím palce," píše Iva z České Lípy. Zároveň Martina z Kladna píše dnešnímu hostovi, paní Mathildě Nostitzové, ptá se, co by mohla udělat proto, aby si mohla vzít do předvýchovy některé štěňátko? Jde to? Děláte to takhle, že vyloženě dobrovolníkům?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ano. Ano. Volat k nám asi, já se ptám teďka pana ředitele, protože já přesně nevím, jak se to, jak se to dělá. Ale já myslím, že ředitelka výcvik psů, paní inženýrka Hanka Jasenovcová vítá každého, který se nabídne. Bude se to kontrolovat, et cetera, ale ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
No, pan Krapka nám to možná řekne úplně přesně.

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
Určitě. Nejideálnější by bylo podívat se na naše stránky www.mathilda.cz a ...

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, já mám 80 let, tak já na ten computer se nepodívám. Tak to je strašné.

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
A tam je kontakt na paní inženýrku Jasanovcovou, která je vedoucí výcviku vodících psů a s tou se kontaktovat a budeme jenom velmi rádi, když se někdo přihlásí na předvýchovu, protože v současný době čekáme přírůstek naší chovné feny a zrovna by to mělo být v den konání koncertu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Ta předvýchova, to je asi docela nelehká role, protože, jestli jsem pochopila, tak to štěňátko přijde do rodiny na rok a pak ho ta rodina musí zase vrátit, to znamená, když to všechno rozkouše a zničí, tak potom odchází.

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
Je to tak. Není to jednoduché. Většinou u toho teče dost slz při loučení po tom jednom roce, ale bohužel nedá se nic dělat. Lidi jdou do toho s tím, že pomůžou dobré věci a my jsme za to hrozně rádi.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Co následuje potom?

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
Potom následuje samotný výcvik, který trvá těch 6 až 8 měsíců, ten pejsek přejde do péče cvičitelky, která ho každý den cvičí.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Podle čeho potom ladíte ty dvojice, protože každý pes, stejně jako každý člověk má jiný temperament, jak to potom funguje?

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
My už před koncem předvýchovy vybíráme z našich žadatelů toho konkrétního člověka, který by se hodil zase k tomu konkrétnímu pejskovi, aby si vyhověli povahově, temperamentem, prostě, aby si sedli. Takže už na začátku výcviku někdy dáváme ty lidi dohromady, aby se seznámili.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Je tady spousta otázek na Mathildu Nostitzovou. Jan z Prahy píše: "Dobrý den, paní hraběnko, slyšela jste o projektu Paměť národa a měla byste zájem poskytnout své vzpomínky pro tento projekt?" Projekt Paměť národa je něco, co dělají vlastně částečně i naši kolegové v rozhlase, kde vyzpovídávají lidi, kteří mají zajímavou historickou paměť i historické vzpomínky a ukládají jejich hlasy a jejich příběhy do archivu. Zajímalo by vás to?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Proč ne? Ano.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Pojďme dál, otázka Jindřichovice, ne tady, "Krásný den, neslyšela jsem celý rozhovor, ale chtěla bych se zeptat, jaké má paní hraběnka vzpomínky z minulosti na své předky? Pocházím z Jindřichovic u Sokolova, který před lety vlastnil právě rod Nostitzů?"

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ano, to je ten, to je ta druhá větev.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Je tady i otázka na vaše předky a je úplně konkrétní, kterého z rodu Nostitzů si nejvíce vážíte, co se týče vlastně vašich předchůdců? Kdybyste se měla podívat na ty rodinné portréty?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, ten, co postavil tady to divadlo určitě. Ale nejvíc myslím, že sedí nahoře Jan z Luxemburg, který na mě ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Je to pravda, vlastně Jan Lucemburský je prapra ...

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Nevidomý. Já furt si myslím, že něco tam je, protože proč bych dělala zrovna nebo zkusila bych zrovna pomáhat nevidomým. Otec taky, otec měl strašně silný brýle, když se někdo ptal na tu jeho dioptrii, tak říkal - příští číslo je nevidomý. Ale já celkem myslím nejvíc ten Jan z Luxemburg.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Paní Mathilda Nostitzová je hostem Radiožurnálu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Posloucháte Dopolední Radiožurnál, paní Mathilda Nostitzová, patronka Nadačního fondu Mathilda, a Luboš Krapka, ředitel nadačního fondu, jsou hosty Radiožurnálu. Koncert pro Mathildu se koná už 5. dubna ve Stavovském divadle. Kdo vám tam zazpívá, pane řediteli?

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
Letos bude zpívat Andrea Kalivodová, Dasha, Jan Smigmator, Jiří Škorpík a David Uličník a taky zahraje nevidomá flétnistka Eva Blažková, zazpívá Blanka Janečková a vyvrcholením bude slovinský klavírista Zoran Škrinjar. Já bych chtěl všechny posluchače pozvat na náš koncert, který bude 5. dubna v 19.30. Vstupenky je možné koupit buď v pokladnách Národního divadla nebo i online na www Národního divadla.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Celý koncert uvádí Eva Holubová, ne poprvé. Vy jste vlastně poměrně dlouho, já nevím, jestli jste přítelkyně, ale určitě ji máte velmi ráda a ty sympatie jsou oboustranné. Jak jste na sebe narazili, paní Mathildo?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, já jsem bydlela v Karolíny Světlé, v Karolíny Světlé na Anenským náměstí je divadlo ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Bez zábradlí.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Bez zábradlí. Tam hrála Zuzana Stivínová i Eva Holubová. Tak jsme se tam potkaly. Jsme dodneska velký kamarádi, jak se Zuzanou, jak s Evou. Zaplaťpánbůh, že Eva akceptovala být naše dobrá, já nevím, jak se to řekne, ona nám pomáhá, kde může.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Vy taky pomáháte, kde můžete, a děláte to v České republice směrem k nevidomým už vlastně přes 20 let, to můžeme klidně říci. Kde je ta odměna za tu práci?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
No, vy asi neznáte dost nevidomý.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Já si myslím, že je znám, ale já to chci slyšet tak, aby to slyšeli naši posluchači.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Podívejte se na tu brož, co tady mám na kabát, to jsem dostala na 72. narození, je to jedno, jeden kus na světě.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Originál.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Originál. No, já nevím, to poděkování je velký z jejich strany a je to krásný.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Luboš Krapka, ředitel Nadačního fondu Mathilda, možná může být i konkrétnější.

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
Tak samozřejmě paní Nostitzová od nás dostává odměnu velmi symbolickou, a to v podobě radosti nevidomých, který, když přijde na akci, kterou pořádáme, tak nevidomí jsou rádi, že tam je a já vždycky vidím, že paní Nostitzová je dojata z toho, že nikdy nečeká, že by někdo mohl přijít a říct "děkujeme".

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Už jsme se naučili být štědřejší, velkorysejší? Už jsme lepší v té pomoci druhým, když to zhodnotíte od roku 1990 až doteď?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ne, já myslím, že to vždycky bylo v Čechách.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Dobrý?

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Ano.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Co si o tom myslíte vy, Luboši?

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
Je to různé. Jsou to takové vlny. Třeba po revoluci ta vlna solidarity byla obrovská, pak to postupně šlo dolů, dneska se to zase zvedá, ale zase se to dělá trošku jiným způsobem. Myslím si, že jsme na tom dobře oproti ostatním státům a nevidomí v České republice nejsou na tom zas tak špatně, jak by se mohlo zdát na první pohled.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Dobré zprávy na konec, to mám ráda. Pan Luboš Krapka, paní Mathilda Nostitzová byli hosty Dopoledního Radiožurnálu. Děkuji a ať se koncert pro Mathildu vydaří.

Luboš KRAPKA, ředitel Nadačního fondu Mathilda:
Děkujeme.

Mathilda NOSTITZOVÁ, patronka Nadačního fondu Mathilda:
Děkujeme.