Parkování na místech pro invalidy a s malými dětmi

PRIMA Family
-
osoba:
My jdeme pro tetu, která je invalidní.

Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka:
Petra MAJEROVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Jdete pro tetu, která je invalidní. Aha. Dobře. Tak jo, děkuju.

Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka:
Petra MAJEROVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Vy jste ten tělesně postižený?

osoba:
Nejsem. Manželka, já pro ní jedu.

Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka:
Petra MAJEROVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A víte, že nemáte tu kartičku? Že byste to ...

osoba:
Kartičku nemám, ale manželka jí má ve svým autě.

Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka:
Petra MAJEROVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Jestli jsou to jen výmluvy nebo jsme prostě kápli vždycky na někoho, kdo sice invalidní není, ale zrovna čistě náhodou někoho invalidního brzy z obchoďáku v centru Prahy poveze, to už nezjistíme. Umíme ale ocenit, když někdo prostě a jasně přizná barvu a za nic se neschovává jako tento pán na závěr.

osoba:
Já jsem tady byl dvě minuty a potřeboval jsem se jenom jako kurýr, tady odevzdat jednu obálku.

Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka:
Petra MAJEROVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Já vím, ale víte, že se to nemá, že to je ...

osoba:
Vím to. Vím to, nebylo tady místo, vím to.

Marcela SOBOTKOVÁ, redaktorka:
Petra MAJEROVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Jestli by i policisté brali přiznání jako polehčující okolnost a přimhouřili oči, kdoví. Jinak je to ale na místě až za pět tisíc, dámy a pánové. Takže pozor na to. Krom toho, trocho ohleduplnosti k těm, pro něž každý krok navíc může skutečně znamenat hodně, asi nikomu z nás neuškodí.