Ulice plné nástrah

TV Barrandov
-
René HNILIČKA, moderátor:
Denně chodí stejnou cestou. Naučenou trasu jim ale zkříží tu restaurační zahrádka, tu reklamní poutač, anebo vykopaná jáma.

Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka:
Boj nevidomých s nástrahami ulic je zkrátka nekonečný. Cesta, kterou důvěrně znají, se v tu chvíli mění v nebezpečnou překážkovou dráhu.

Jan MARVAN, redaktor:
Paní Barbora má naučenou cestu, kterou nejčastěji chodí. V létě jí ale chůzi komplikují majitelé restaurací, kteří na chodnících staví zahrádky.

Barbora STIBOROVÁ, :
Když je hezky, zahrádku restauratéři vyndají. Když prší, tak zahrádka není. Takže když už se ten nevidomý naučí, že tam ta zahrádka je, naučí se ji dobře obcházet, tak najednou zjistí, že zahrádka tam není a zase vznikají jiný problémy.

Jan MARVAN, redaktor:
Zahrádka by měla být alespoň ohraničena zábradlím a nejméně 150 centimetrů od zdi budovy. Ta je přirozeným vodítkem zrakově postižených.

Barbora STIBOROVÁ, :
Někdy jsou jenom rozestavěné židličky, stolečky na chodníku, na ulici, a není to třeba ničím ohraničené, což mi přijde úplně nejhorší.

Jan MARVAN, redaktor:
Restauratéry kontroluje živnostenský úřad.

živnostenský úřad Praha 1:
Probíhají kontroly pravidelně právě těch předzahrádek, který se kontrolují, jestli taky nepřesahují rozměry, které jim byly schváleny. Taky se kontroluje, jestli splňujou všechny ty parametry, které splňovat mají.

Jan MARVAN, redaktor:
Podobné problémy způsobují nevidomým i reklamní poutače rozestavěné na chodnících. V sezoně zmrzlin jich přibude až o třicet procent. Tím to ale nekončí. Obrovským problémem pro zrakově hendikepované lidi jsou i stavební práce. V jedné ulici narazila paní Barbora hned na dvě místa, kde byl rozkopaný chodník, který byl pro nevidomého nedostatečně zabezpečený.

Barbora STIBOROVÁ, :
Uzávěry, výkopy, přes ty výkopy různé lávky, můstky, to se holí samostatně jdoucímu nevidomému hledá velice špatně.

Jan MARVAN, redaktor:
Práce na komunikaci zhoršila přecházení silnice i panu Františkovi. Kvůli výkopu chybí pomocné pruhy. Jediným řešením je tak vodící pes nebo asistent.

Tereza PODZIMKOVÁ, Nadace Leontinka:
Vodící pes je v tomhle velkou pomůckou. On dokáže svého majitele správně navést. Ten pes vlastně vidí za toho páníčka zrakově postiženého.

Jan MARVAN, redaktor:
Pes nebo osobní asistent je ale pro nevidomé drahá záležitost. Spousty zrakově postižených se tak musejí na ulici spolehnout na své dovednosti a pomoc kolemjdoucích. Pro televizi Barrandov Jan Marvan.