Bariéry v pražské hromadné dopravě

Bariéry nejsou pouze bariéry, že se nedá někam s vozíkem, ale i jiné "trable“. Které mají cestující "bez vozíku". Například já – mimopražský a neslyším.

Pro mě osobně je veliká bariéra v dopravě, konkrétně v metru to, že se nikde nezobrazuje, kde právě jsem. A myslím, že to není bariéra pouze pro mě, ale i pro spoustu slyšících mimopražských, nebo cizinců.

Mimopražští slyšící Češi to ví alespoň z hlášení. Cizinci však kvůli odlišné výslovnosti hlásek musí být často zmateni (např. ípé - ejpí). Osoby se sluchovým postižením jsou odkázány pouze na to, že si přečtou na infopanelu "příští stanici", případně (a to i cizinci) název stanice na stěně stanice (pokud na něj vidí).

Vyřešit by se to dalo například tak, že by se na infopanelu zobrazoval název stanice, kde vlak stojí a v dalším "řádku" směr kterým jede a konečná stanice. Příklad:

Smíchovské nádraží * pokračuje ve směru Můstek (přestup na trasu A) - Černý Most. Viděl jsem to myslím v autobusu č. 154.

Úplně ideální by však byla blikající šipka (či kolečko) na schéma stanic, které je nade dveřmi vagónu, jenž by ukazovalo, kde vlak právě je.