Služby rané péče nestačí

ČT 1
-
Iva KUBANKOVÁ, moderátorka:
Událostmi v regionech vás provede Iva Kubanková, dobrý večer.
Služeb rané péče pro rodiny s postiženými dětmi do 7 let je nedostatek. Podle odhadů sociologů je takových rodin v České republice přes 11 tisíc. Službu ale využívá přibližně třetina z nich. Někteří o ní nevědí a další například čekají, až přijdou na řadu. Stát tyto sociální služby dotuje pouze z 60 procent, zbytek peněz si musí poskytovatelé na provoz zajistit sami.

osoba:
Výborně, krásně. Máš kytičku, že? A dáš mi ji?

Jana DOLEŽELOVÁ, redaktorka:
3letá Andrea se narodila jako zdravé dítě. Po úraze se jí i její rodině obrátil život vzhůru nohama. To, co vidí, umí rozeznat jen částečně a k tomu má ještě mentální postižení.

Zuzana FOJTÍKOVÁ, matka Andrey:
S celou rodinou to hodně zamávalo, hlavně děti, protože z ničeho nic ze zdravého sourozence byl postižený a ty děcka to hodně těžko nesou.

Jana DOLEŽELOVÁ, redaktorka:
O službách rané péče se Zuzana Fojtíková dozvěděla od kamarádky. Poradkyně Alice k nim jezdí domů půl roku. A pro Fojtíkovi je jako člen rodiny.

Zuzana FOJTÍKOVÁ, matka Andrey:
Vyslechne, poradí, pochopí, dokonce řekne i věc, která by nás třeba ani nenapadla. Oni nám zapůjčuj hračky, které prostě my třeba finančně si nemůžeme dovolit. My s ní ten měsíc prostě pracujeme a vidíme pokrok, vidíme ho.

Jana DOLEŽELOVÁ, redaktorka:
Ostravské středisko rané péče pracuje v tuto chvíli s 80 rodinami. Rodičů a dětí, kteří by potřebovali jejich pomoc, je ale několikanásobně více.

Vladimíra SALVETOVÁ, vedoucí, Středisko rané péče SPRP Ostrava:
Třeba v minulém roce jsme měli pořadník, letos teda nemáme, tak jsme za to vděční, ale hrozí to, protože vlastně ta kapacita opravdu bývá naplněná.

Jana DOLEŽELOVÁ, redaktorka:
Například v Pardubickém, Zlínském nebo Olomouckém kraji rodiny na poradce čekají i tři čtvrtě roku.

Pavla MATYÁŠOVÁ, předsedkyně Společnosti pro ranou péči Olomouc:
Je velmi nepříjemné pro rodinu a ohrožující i pro to dítě, aby se nastartoval jeho vývoj včas a co nejdříve, tak čekat někde v pořadnících žadatelů o službu.

Jana DOLEŽELOVÁ, redaktorka:
V těchto dnech Centrum podpory transformace vyhodnocuje analýzu, ze které vyplývá, že tato sociální služba je finančně podhodnocená. Stát dotuje tyto terénní služby z 60 procent. Podle odborníků je také nedostatečná spolupráce resortu zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí.

Terzie HRADILKOVÁ, metodik, Centrum podpory transformace /oprava: Terezie HRADILKOVÁ; metodik, Centrum podpory transformace/:
Je vlastně nedostatečná podpora z hlediska deinstitucionalizace, to znamená, že stále se ukazuje v těch financích, že velké prostředky jak od státu, tak od krajů, tak od obcí, jde na ty ústavní služby, pobytové. Tím pádem na ty služby, které jsou poskytovány doma, jde těch finančních prostředků málo.

Jana DOLEŽELOVÁ, redaktorka:
Další úskalí je například v tom, že o této službě rodiny často ani nevědí. Vadí i nízké platy sociálních pracovníků. Kompletní data by měla být ministerstvu práce a sociálních věcí k dispozici koncem října. Jana Doleželová, Česká televize.

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka:
A do pražského studia České televize zdravím Terezii Hradilkovou, metodičku Centra podpory transformace. Pěkný večer.

Terezie HRADILKOVÁ, metodik, Centrum podpory transformace:
Dobrý den.

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka:
Paní Hradilková, co všechno vyplývá z analýzy Centra podpory transformace, už zaznělo, že je sociální služba rané péče pro rodiny s postiženými dětmi finančně podhodnocená. Kolika penězi by tedy měl stát přispívat podle vás?

Terezie HRADILKOVÁ, metodik, Centrum podpory transformace:
Tak za prvé musím říct, že ta analýza situace rané péče v České republice ještě není finalizovaná, není hotová, takže zatím pracujeme s dílčími výsledky, to, co se týká financování, tak jsme, musím říct, očekávali, protože v České republice je obecně velká tradice ústavní péče, zřizovateli té ústavní institucionální péče jsou kraje a obce, takže oni přispívají i dalšími investičními a jinými prostředky těm poskytovatelům ústavní péče. Kdežto ty služby rané péče patří mezi terénní komunitní služby, které se odehrávají přímo v rodinách nebo v té komunitě a zřizují je nestátní organizace, které jsou dotovány právě, nebo jejichž příjmy z veřejných prostředků jsou právě jenom formou dotací. Takže musím říct, že v úhrnu nejde o to, že by těch financí v České republice bylo málo, ale jde o to, jak se rozdělují. Nelze říct, kolika penězi by měl stát přispívat úplně nějak jakoby sumu, ale v tuto chvíli přerozdělují finanční prostředky pro ranou péči a další sociální služby kraje. A tam my jsme v té analýze již jakoby, bych řekla, našli zakopaného psa, protože tam jsou určité limity, které se týkají počtu těch pracovníků v přímé péči v těch službách. A netýká se to přímo počtu rodin, které o tu službu mají zájem. Takže já se domnívám, že by bylo dobré, aby ty finanční prostředky šly tomu poskytovateli podle počtu rodin, které se o ranou péči přihlásí.

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka:
Další bod, který vyplývá, tedy zatím z výsledků vaší analýzy, je nedostatečná spolupráce resortu zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Jak spolupráce funguje teď a jak by měla tedy vypadat, fungovat?

Terezie HRADILKOVÁ, metodik, Centrum podpory transformace:
Tak já z té analýzy zatím vidím, že zdravotnická pracoviště, která jsou v té situaci s rodinou, kdy se zjistí, že to dítě má postižení, vážné zdravotní onemocnění, že má ohrožený vývoj, takže o rané péči a o té službě, která potom může té rodině a tomu dítěti pomoc, málo informuje, že o ní málo ví. Takže neřekla bych úplně, že to je jenom nespoluprací ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí, když tam by se určitě měly ty podmínky domluvit, ale je to vůbec projev vysoké, bych řekla, jako silné resortnosti v České republice, jo, to znamená, že ta raná péče je potom nebo rodiče, kterým se narodí miminko s nějakým problémem, jsou vlastně v situaci, kdy jsou na půdě zdravotnictví, když to zjistí, to znamená jednoho resortu. A ta následná pomoc potom přichází z jiného resortu, takže ty resorty by se měly domluvit na tom, že by zdravotnická pracoviště měla mít povinnost rodičům sdělit informace o potřebných službách.

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka:
Tak uvidíme, jak taková domluva bude vypadat, jak bude dál probíhat. Děkuji vám za vaše odpovědi, paní Hradilková, na shledanou.

Terezie HRADILKOVÁ, metodik, Centrum podpory transformace:
Na shledanou.