Chybí péče po mrtvici. Lidé končí na vozíku a dostávají jen ‚lepší wellness‘

Před devíti lety slavil David třetí narozeniny. Dva dny nato se topil v zahradním bazénu. Zachránit mu život se podařilo, má ale těžce poškozený mozek. "Taková věc se stane z minuty na minutu. Lékaři udělají, co mají. Potom vás ale s těžce postiženým dítětem postaví na ulici a řeknou, že učinili vše potřebné a víc už nemohou," řekl LN jeho otec Miloš Svoboda.

Osob, kterým odborníci diagnostikují poškozený mozek, jsou v Česku desetitisíce ročně. Jde například o lidi po nehodě, děti s mozkovou obrnou, ale také pacienty po mrtvici. Jenom těch je podle odhadů až 40 tisíc ročně.

Mnoho lékařů a fyzioterapeutů se shoduje, že péče o takové pacienty není v současnosti dostatečná a nepřichází včas. Ve výsledku je tak ohrožena kvalita jejich života, nejsou soběstační nebo zůstanou upoutáni na vozík.

"Rehabilitace by v těchto případech měla být výrazně delší, než standardně bývá," potvrzuje Romana Holáňová, fyzioterapeutka ze Sanatorií Klimkovice u Ostravy. Ideálně by pacienti měli podstupovat intenzivní neurorehabilitaci, během níž se trénuje jejich mozek, a to až tři hodiny denně. Pojišťovny péči nehradí