Roztroušená skleróza

ČRo Dvojka
-
Jiří HOLOUBEK, moderátor:
7 minut po 10 hodině, na Dvojce začíná dnešní Zdravotnická poradna. Jsme rádi, že nás posloucháte a věříme, že následující minuty budou nejen zajímavé, ale také užitečné. Dnes si budeme povídat o roztroušené skleróze. Se mnou ve studiu Věra Luptáková, která tak jako v pondělí, jak v úterý a stejně tak dnes bude sledovat facebookový profil Dvojky a také webový formulář na adrese 2.rozhlas.cz, protože i těmito cestami se s námi můžete spojit a na něco se zeptat. Věro, vítej ve studiu.

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Dobrý den, ahoj.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
A také moc rád vítám paní docentku Danu Horákovou z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, i vy vítejte, paní docentko. Dobrý den.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Dobrý den.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Pojďme zatím tím, co možná ne každý ví. Nějakou představu máme, ale jaká je definice nebo co to je vlastně roztroušená skleróza?

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Na prvním místě bych řekla, že to je chronické onemocnění, to znamená, když roztroušená skleróza přijde, tak vám zůstane už na celý život. Není to zlomená noha, která ve většině případů se po několika týdnech nebo měsících odléčí. V tom to případě ti nemocní postižení s tou nemocí bojují po zbytek svého života. Ta základní představa, ty základní znalosti se jedná o autoimunitní zánět, to znamená, že váš imunitní systém, bílé krvinky, které vás mají chránit, se určitý způsobem spletou, vstupují do mozku a míchy a tam poškozují nervová vlákna, ty hlavní kabely, které řídí většinu procesů v našem těle.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Já jsem se dočetl a člověk na to hned narazí, když se podívá na cokoliv o roztroušené skleróze, že příčina tohoto onemocnění není známá, stále to platí?

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Rezka patří mezi komplexní onemocnění, těch příčin je několik. My dneska jistě víme, že se rodíme s určitou genetickou dispozicí prostřednictvím genů, které nás disponují pro různá onemocnění, a potom velmi záleží s jakými vlivy zevního prostředí se setkáme. V tomto případě víme, že hrají roli určitá virová onemocnění, nedostatek vitaminu D, kouření, zřejmě určité osídlení tlustého střeva, a to jsou všechno faktory, které v průběhu dětství a mládí působí na tu genetickou dispozici a když se určitým způsobem spojí, tak potom ta nemoc propukne.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Dá se tomu propuknutí případnému nějak předejít na základě toho, co jste teď řekla, co už tedy víme?

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Bohužel my ty pacienty vidíme poprvé, když už se objeví první příznaky a udělat nějaký celoplošný screen nebo průzkum v celé populaci není technicky, ekonomicky možné. Takže, že bychom tomu úplně mohli zabránit, úplně vytipovat ty pacienty bohužel neumíme. Co jediné snad můžeme doporučit, je opravdu omezit kouření, které patří mezi ty faktory známé. Zvýšit příjem vitaminu D, mořské ryby, obecně větší příjem toho suplementu, protože v našem pásmu tento vitamin chybí, a jinak kromě toho zatím jinou prevenci nebo jiné opatření dělat nemůžeme.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Když jste zmínila vitamin D, zmínila jste mořské ryby, je to tak, že třeba v jiných oblastech, například přímořských, je ten výskyt nižší než například u nás u středozemních suchozemců?

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Ten vitamin D se získává nejen potravou, ale jeho hlavní zdroj je možná vlivem slunce cestou kůže, kdy slunce působí na kůži a tam se ten vitamin D tvoří. Takže zdá se, že příčinou toho, že čím jdete více na jih k rovníku, kde je větší množství slunce, tak tam je také menší výskyt roztroušené sklerózy, tak jeden z těchto faktorů je vitamin D. U nás bohužel je toho slunce málo, mezi říjnem a květnem skoro slunce nevidíme, takže tam musíme to dodávat jinými cestami a tam zrovna může být právě větší příjem těch ryb a nebo suplementu různých vitaminových doplňků.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Ani dnes nebude chybět příběh někoho z našich posluchačů. 42letá Klára onemocněla roztroušenou sklerózou ještě jako velmi mladá. V průběhu let ji postupně přestávají fungovat nervy, které ovládají svaly na nohou a zhoršila se ji chůze. Nejen o tom jak u ní nemoc začala si s Klárou povídala kolegyně Iveta Vávrová.

Klára, pacientka:
Já jsem onemocněla, když mi bylo 25 let, a to znamená před 17 lety s tím, že se to začalo projevovat tím, že jsem náhle začala mít ne první příznaky, to je, že lidé špatně vidí, špatně chodí, ale začala jsem mít nutkavý pocit jít na záchod a nedokázala jsem to ovládnout, ne stylem, všichni to známe, ale normální člověk to vydrží, já jsem to nevydržela. Tak jsme to začali řešit a během pak až dalších let se přidaly první projevy. Takže první příznak byl tohle to.

Iveta VÁVROVÁ, redaktorka:
Napadlo vás, že by to mohla být roztroušená skleróza? Jak jste vlastně došla k té diagnóze nakonec?

Klára, pacientka:
Úplně první mě to nenapadlo, já jsem začala zajímat logicky mi přišlo, když močím, tak na urologii a po nějaké debatě, které se přiznám už si nevybavuju, tak starý pan doktor velký praktik řekl: "Vy sem vůbec nepatříte, vy patříte na neurologii." Což mi přišlo hodně zajímavé, protože jsem neočekávala takovouhle kombinaci dohromady, ale jistě měl pravdu a pak s radou různých vyšetření, protože jak říkám jsem neměla žádné jiné obtíže typické pro neurologický postižení, se přišlo na to, že to je roztroušená skleróza, ale trvalo to asi rok tehdy stanovit ta diagnóza.

Iveta VÁVROVÁ, redaktorka:
Vám bylo 25 let, když jste se setkala s tou diagnózou, věděla jste vlastně, co roztroušená skleróza je, kam až vlastně to vede?

Klára, pacientka:
No, měla jsem takovou nějakou obecnou informaci, určitě jsem si nemyslela, že to budu já jako první, protože dotazy byly, jestli to má někdo v rodině u nás, tak tak to nebylo. Takže vlastně jsem neznala tu zkušenost s tím žít. Jinak jsem věděla, že taková diagnóza existuje, ale v podstatě všichni jak asi máme tu představu, to znamená rovná se to vozík, nebo prostě takový zjednodušený pohled. Ono to samozřejmě problémů je celá řada a vozík to být skutečně nemusí, ale ty potíže s tou mobilitou tam jsou, takže to bylo, co jsem jako věděla určitě.

Iveta VÁVROVÁ, redaktorka:
Řekněte mi v 25 jak se člověk vyrovnává s tím, že má takovouhle diagnózu?

Klára, pacientka:
Vyrovnává se s tím velmi složitě, zejména, když absolvuje všechny ty různé školy a praxe a je připravený z různých důvodů jako hurá nastavit se do té práce a postavit se do toho života a najednou to tak úplně všechno nejde. Je to velmi složité, protože prostě v té době nebylo asi tolik k dispozici psychoterapeutické péče, aby člověku někdo pomohl a nezla jsem, abych tak řekla lidi, kteří se s tím dokázali úspěšně vyrovnat, aby mi inspirovali, co používají. Nedá se zopakovat ta cesta, ale dá se inspirovat něčím nepochybně, a to jsem bohužel neměla, tak prostě mi to trvalo nějak čas.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Tématem dnešní Poradny v Dopoledni s Dvojkou je roztroušená skleróza. Vy jste si právě teď poslechli příběh naší posluchačky paní Kláry. A se mnou ve studiu je paní docentka Dana Horáková. Paní docentko, je to typický příběh?

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Ta nemoc nejčastěji začíná jiným typem příznaků, buďto to jsou tedy zrakové problémy, člověk přestane vidět na jedno oko, citlivostní různé brnění, necitlivosti nebo poruchy hybnosti. Poruchy svěračů nejsou nejtypičtějším příznakem, nicméně u části pacientů je můžeme vidět a tam potom někdy ta diagnostika trvá delší dobu, protože se na to v první frázi nemyslí.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Slyšeli jsme, že paní Klára onemocněla v 25 letech, jaká skupina věková je tou nejohroženější, pokud nějaká?

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
To je naproti tomu velmi typické, protože našimi klienty jsou zejména mladí lidé mezi 20 a 30 rokem, ten medián nejčastější je kolem 28 roku a jsou to dominantně ženy. Ta převaha je dneska jednoznačná, dostáváme se až zhruba k poměru 3:1 a zdá se, že v severských zemích dokonce ten poměr narůstá. Nevíme přesně z jakých důvodů, možná to je vliv toho kouření, nedostatku vitaminů D, ale v severských zemích jednoznačně až 3:1 dominují ženy nad muži.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
V dnešní Poradně si povídáme o roztroušené skleróze a vy už dobře víte, že se můžete zapojit i vy se svými vlastními dotazy. Telefonní čísla 221552424 nebo 2525 na konci jsou vám k dispozici právě od této chvíle. Stejně tak můžete dotaz položit přes facebookový profil Dvojky a nebo webový formulář, ten najdete na adrese 2.rozhlas.cz.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Středeční Dopoledne s Dvojkou a naše Poradna. Dnes zdravotnická, téma roztroušená skleróza, se mnou ve studiu paní docentka Dana Horáková z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. My bychom měli mít, pokud mám správné informace, první telefonický dotaz, vítejte, dobrý den.

osoba:
Dobrý den. Prosím vás, já mám dotaz. V roce 2004 mi diagnostikovali roztroušenou sklerózu a v roce 2014 se zjistilo, že plaka ve spánkovým laloku mi způsobuje epilepsii. Trvalo teda 5 měsíců než to doktora napadlo, i tohle vyšetření udělat, ale chtěla jsem se zeptat, jak je to časté, že skleróza může způsobit epilepsii, protože to vypadá, že jsem takovej nějakej ojedinělej případ a není se mnou moc jako co vylepšit.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkujeme za dotaz.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Epileptické záchvaty jsou naštěstí relativně méně častou komplikací tohoto onemocnění, je to zajímavé přesto, že ta nemoc postihuje difúzně mozek, tak ty epileptické záchvaty vidíme poměrně málo často, ale může se to přihodit. Takže vy máte roztroušenou sklerózu a v důsledku nešťastně položené plaky dochází k nadměrné dráždivosti v tom mozku, které čas od času způsobují epileptický záchvat. A ty záchvaty se léčí standardně tak jako u jiných typů epilepsie. Máme na to kvalitní léky, takže myslím si, že by se mělo dosáhnout velmi kvalitní remise, pokud budete mít dobře nastavenou léčbu.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Ještě jednou se obrátíme k telefonickým linkám a poté poprosím Věru, ať se podívá na facebook a webový formulář na našem webu. Kdo se dovolal tentokrát, dobrý den.

osoba:
Dobrý den. Prosím vás, trochu se vám zapletu do řemesla. Já chci jenom říct jako svůj názor k tady tomuhle tomu. Já jsem totiž se narodila na samém začátku války v Brně, čili jsem od samého počátku prožívala těžký stresy a obavy z náletu a ze všech záležitostí, které patří k válce. A potom po válce jsem měla velký nedostatek jódu. Čili tehdy se to řešilo tak, že mi vtírali do pokožky, teda do krku, na krku jodové masti a měla jsem užívat nějaký jód v nějakých těch přípravcích marmeládách a podobně, rybí tuk, jenže já jsem to absolutně nesnášela, takže jsem se tomu vyhnula a začaly mi problémy se zrakem, se zrakovou netečností a takové ty veliké nepříjemnosti. Takže já si myslím, že tohle všechno může být jako tentýž případ, nedostatek prostě jódu a problémy se štítnou žlázou. Jestli se o tom tímhle způsobem někdy uvažovalo, protože vlastně to jsou ty veliké zátěže, to přetěžování prostě těhle těch. Tak děkuju a na shledanou.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Rozumíme. Také děkujeme za postřeh. Paní docentko, co vy na to?

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
U pacientů s roztroušenou sklerózou se přímo nedostatek nebo nějaký deficit jódu nepopisuje, tam správně míříte spíš ke štítné žláze, kde pokud je nedostatek, tak se mohou projevit různé poruchy. Jinak nejsem si vědoma, že by přímo v naší skupině pacientů byl tento deficit popsán.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Věro, jak to vypadá na facebooku a na našich webových stránkách?

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Na facebooku to přímo lítá, myslím tím dotazy. Mám tady dotaz paní Ambrozové a ptá se: "Když VZP neschválí léčbu na další období, jak postupovat? Dcera mého přítele trpí rezkou od 18, nyní je jí 34 a z důvodu neschválení další léčby nemá v posledních dnech léky."

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Tady bychom museli jít přímo konkrétně do toho konkrétního případu, protože obecně můžeme říci, že jakmile pacient naplní kritéria, tak potom už nežádáme opakovaně o schválení, ale ta léčba běží až do doby, kdy dojde, takzvaná ukončovací kritéria. Takže toto musí být nějaká konkrétní výjimka a museli bychom přímo konkrétně do tohoto případu. Jinak obecně mohu říct, že VZP je jedna z pojišťoven, která patří mezi ty slušné pojišťovny, která spíše platí, mají problémy spíše s některými menšími pojišťovnami, ale tady je těžko se obecně vyjádřit k tomuto konkrétnímu případu.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Posluchač nebo posluchačka na telefonu. Hezký den.

osoba:
Dobrý den, tady Jan, Turnovsko. Zdravím paní doktorku a potažmo pana moderátora.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkujeme.

osoba:
A posluchače. Já jsem, tady v kritickým stavu, jsem měl diagnostikovanou před 12 lety maniodepresi, já žiju normálně bez problémů a problém má okolí. A já to jako má to nějaký vliv na tuhle tu ...

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Díky za dotaz.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Teď jsem přímo nepostřehla, jestli máte i roztroušenu sklerózu plus maniodepresivní psychózu?

osoba:
Ne, to má jedna moje kamarádka, ale jako já s tím nemám problém, já mám akorát zlomeninu, to s tím nesouvisí.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
U našich pacientů není nijak dramaticky zvýšený výskyt tohoto typu psychiatrické diagnózy. Máme některé pacienty, kteří mají souběh obou diagnóz, ale že by ...

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Přímá souvislost.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
... přímá souvislost nebo že by u vás hrozilo naopak zvýšené riziko roztroušené sklerózy, pokud máte maniodepresivní psychózu, tak o tom nevím a myslím si, že to nehrozí.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Stačí takto? Posluchač už nás neslyší, tedy doufám, že jenom po telefonu, ale ve vysílání samozřejmě ano. Ještě jednou se podíváme na internet. Věro?

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Pan Petr se ptá: "Opravdu léčba konopím pomáhá nebo je to jen mediální bublina?"

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Je potřeba říct, že konopí neléčí podstatu roztroušené sklerózy, to je potřeba zdůraznit. Konopí určitě pomáhá na některé příznaky jako bolest nebo spasticita, to zvýšené napětí. A u pacientů, kteří mají tyto příznaky, a ne všichni je mají, to zdůrazňuji, tak u těch, kteří je mají, tam konopné preparáty mohou pomoci. Bohužel v Čechách zatím se nepodařilo nějak dostat do praxe ty konopné preparáty, přestože se o tom už řadu let jedná, tak stále nejsou dostupné v lékárnách a jsou velmi drahé, to je potřeba zdůraznit.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Říká paní docentka Dana Horáková, je hostem dnešní Poradny. Povídáme si o roztroušené skleróze a vy stále můžete volat na čísla 221552424 nebo 221552525 a k dotazům využít také webový formulář na adrese 2.rozhlas.cz a nebo facebookový profil Dvojky, protože za chvíli pokračujeme.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Posloucháte Dopoledne s Dvojkou, posloucháte naši Poradnu. Tématem je dnes roztroušená skleróza a odborníkem, který zodpovídá vaše dotazy, je paní docentka Dana Horáková z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Můžete dál volat, můžete dál psát a činíte tak. Tedy zdravíme dalšího posluchače po telefonu. Dobrý den.

osoba:
Dobrý den, tady posluchačka z jižní Moravy. Mě zaujalo to, co říkala paní doktorka, tedy zdravím vás všechny do studia, i posluchače. Mě zaujalo, co říkala paní doktorka, že je hodně ta nemoc vázaná na pohlaví, mna ženy a já znám tedy ze svého okolí taky několik žen, který touto nemocí trpí. Tak, jestli existuje nějaká vědecká studie nebo jestli je zjištěna příčina proč zrovna ženy, protože skutečně žádného muže ze svého okolí neznám. Děkuji za odpověď. Na shledanou.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkujeme za dotaz, mějte se hezky.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Úplně přesně nevíme, ale je vytipováno několik podezřelých faktorů, které se na tom můžou podílet. Tak, jak jsem řekla jsou země, které vedou dlouhodobé registry jako je Dánsko, od 50. let, a tam jednoznačně v 50. letech byl poměr zhruba 2:1 a dneska se to překlápí až 3:1. Tam jistě nemá vliv genetika, protože geny se nám za 50 nezměnily. Takže z faktorů, které jsou vytypovány jsou, že ženy začly podstatně více kouřit, ženy jsou daleko více schované v kancelářích a mají podstatně méně slunce, podstatně méně vitaminu D. Posunula se doba prvního těhotenství, zatímco dřív bylo běžné v 18, 20 letech, dneska řada žen poprvé rodí po 30 roku, takže ty hormony v tom hrají roli. Jestli v tom hraje roli i strava, nevíme, toto jsou nejvíc citované faktory, ale jak jsem řekla na začátku stoprocentně zatím nevíme.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Škoda, ale třeba se tady jednou setkáme a vědět budete. Dozvíte se to, milí posluchači, určitě i od nás, pokud se tak stane, doufejme, že ano. Další telefonát, hezké dopoledne. Posloucháme vás. Dobrý den.

osoba:
Dobrý den, prosím vás pěkně, buďte tak hodný, může být roztroušená skleróza dědičná?

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkujeme za dotaz, určitě zajímavý. Může?

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Malá dispozice nepochybně je. Pokud bychom vzali 100 pacientů, kteří mají jednovaječné dvojče, takže 200 jedinců, jeden má roztroušenou sklerózu a má jednovaječné dvojce, tak i 30 z těch druhých dvojčat se vyvine roztroušená skleróza. Takže pokud máte identický ten genom, lze očekávat vysokou dědičnost. Naproti tomu v rodinách, pokud má rodič nebo sourozenec roztroušenou sklerózu, ta čísla dramaticky klesají dolů. Je tam lehce zvýšené riziko proti běžné populaci, ale rozhodně to nezakládá nějaký důvod k tomu, abychom naše pacienty omezovali, že by nemohli mít děti nebo bychom jim doporučovali, aby se dále nemnožili, to by populace zanikla, protože takto to fungují i jiná onemocnění jako jsou nádorová onemocnění nebo jiná chronická onemocnění, takže ...

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Takže pokud by měl roztroušenou sklerózu někdo z mých předků, nemusím být nutně jako na trní a nervózní z toho, že mě to čeká také?

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Rozhodně ne, ale rozhodně nekouřit.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Telefon, někdo se dovolal opět do studia. Dobrý den, zdravíme vás.

osoba:
Dobrý den. Prosím vás, já bych měla takový dotaz na paní doktorku. Tady posluchačka z Jičínska. Já jsem před časem poslouchala takový pořad, který byl o autoimunitních onemocněních, mezi nimi byla roztroušená skleróza, a tam říkali právě, já konkrétně mám velká bílá místa při magnetické rezonanci na mozku, čili ten myelin mám odtamtad pryč. A tam právě říkali, že existují potraviny, který se jedí, dělali tam takový pokus, tak ten myelin se jim na tom mozku obnovoval. Já jsem se chtěla právě zeptat paní doktorky, nemluvili jaké potraviny, jestli by něco o tom nevěděla, které jsou to potraviny? Děkuji.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkujeme za dotaz, mějte se pěkně.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Bohužel přímé doporučení, abych vám teďka vyjmenovala pět potravin, které vám pomohou obnovit riemeltaci tu obnovou, tak zatím nemáme. Určitě existují nebo můžeme doporučit takové zásady zdravé výživy s velkým množstvím těch nenasycených mastných kyselin, ty se zdají, že jsou velmi prospěšné a velmi laicky řečeno taková ta středomořská strava. To, co jedí kolem Středního moře Řekové, Italové a tyto skupiny národů, tak ty se dožívají nejvyššího věku a tam ta strava se zdá, že opravdu je prospěšná. Přímo potraviny nebo i látky nebo i léky, které by obnovily myelin, ty obaly nervových vláken, tak zatím nemáme.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Paní docentko, z mnoha těch vět a informací, které jste řekla, mi vyplývá jediné, je roztroušená skleróza civilizační chorobou, protože mluvíte o životním stylu, o tom jak sedíme, kouříme, nechodíme ven a tak dále.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
To určitě není. My máme první záznamy o těch nemocech už ze středověku, kdy byly dobře popsáni jednotliví pacienti. Bohužel ta diagnostika byla samozřejmě nesrovnatelně horší, takže řada pacientů zemřelo v mladém věku a nevědělo se jaká byla příčina. A to nemusíme jít tak daleko, na začátku 20. století ještě nebyla, pokud nebyla magnetická rezonance a možnosti rozbrazovací, tak řada těch pacientů zmíralo hladem jakoby bez znalosti o jaké onemocnění se jedná. Ale některé faktory toho životního prostředí možná v tom malou roli hrají, nicméně ta nemoc je zde řadu století.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Ještě jeden telefonický dotaz, možná poslední. Uvidíme jak to dopadne s časem. Tady je Dopoledne s Dvojkou, Jiří Holoubek, dobrý den.

osoba:
Dobrý den, to už je na mě?

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Ano, posloucháme vás.

osoba:
Prosím vás pěkně, promiňte, my jsme asi si to zapli později, nevím, jestli jste o tom mluvili, ale jestli paní doktorka tam třeba by nějak neřekla jak probíhá ta diagnostika, jestli se to třeba pozná jak říkala buďto z té magnetické rezonance, z krve a tak dále, protože když by nebyly tyhle ty třeba laboratorní výsledky, tak potom by se přece nedalo ani nedalo nějakým způsobem kontrolovat zlepšení nebo eventuálně úplné jako uzdravení. Jestli existujou jako nějaké takové průkazné diagnostické metody, kdy to začalo, jak to probíhá a jestli to není jenom jako na popisu slovním, jak se ti lidi cítí a tak dále? Děkuji.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Rozumíme, mějte se pěkně a děkujeme za zavolání. Na shledanou.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
My v drtivé většina můžeme začít s tou diagnostikou až když pacient dostane první příznak. Takže pacient k nám přijde s nějakým neurologickým příznakem, poruchy citlivosti, hybnosti, zraku a ten postup je standardní. V České republice naštěstí patříme mezi vyspělé země, takže první by mělo být vyšetření magnetickou rezonancí, které pokud je roztroušená skleróza k většině případů, ukáže typický obraz. Může být i v první fázi negativní, ale dalším vyšetřením, které podstupujeme, je vyšetření mozkomíšního moku, které provádíme lumbální punkcí, je to relativně jednoduché vyšetření, a to nám ukáže, jestli v tom nervovém prostoru je nebo není zánětlivý proces. Pokud obě vyšetření jsou pozitivní, jasně pozitivní a ten člověk má typické příznaky, tak na 100 % můžeme říct, že má roztroušenou sklerózu. Potom jsou určité výjimečné případy, 10, 20 % pacientů, kde nám trvá delší dobu než to potvrdíme nebo vyloučíme, ale gros pacientů jsme schopni diagnostikovat poměrně rychle.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Dnešní Poradna, věnujeme se zdraví, mluvíme a ještě chvíli mluvit budeme o roztroušené skleróze s paní docentkou Danou Horákovou. A ještě jeden telefonát. Slyšíme a posloucháme vás, dobrý den.

osoba:
Posluchač z Vysočiny. Dobrý den, prosím vás, mám dotaz, jestli souvisí s roztroušenou sklerózou i migréna?

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Díky za dotaz, stručný a jasný.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Nedá se říct, u řady našich pacientů a i také, protože většina jsou ženy, ty 3:1, tak řada pacientek má migrénu, z ní záchvaty a migrenózní bolesti hlavy, ale předpokládáme, že se jedná o dvě současně probíhající onemocnění.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Věro, jak to vypadá na facebooku a na internetu?

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Pan Daniel píše: "Mám 9,5 roku, marihuana mi nevadí, ale jsem řidič, to znamená jak se mám pohádat s policií, když budu takzvaně pod vlivem?"

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Tipuji správně, nehádejte se s policií.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Za mě, já nejsem proti tomu, aby pan Daniel používal konopné preparáty, ale jsem rozhodně proti tomu, aby kouřil, pardon, aby jezdil pod vlivem. Pardon.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Možná trochu s úsměvem na závěr, k tomu vážnému tématu, které vás očividně zaujalo, nás to těší. Doufám, že jste se dozvěděli nové informace a zajímavé informace a také doufám, že s paní docentkou Danou Horákovou z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jsme se dnes neviděli naposledy. Děkuji za návštěvu, mějte se pěkně, na slyšenou.

doc. MUDR. Dana HORÁKOVÁ, Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy:
Na shledanou.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkuji také Věře Luptákové, zase zítra se potkáme.

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Těším se, na shledanou.