Nevidomí se učí vařit ve cvičných kuchyních. S pomocí mluvící váhy i látkových karbanátků

V místnosti o rozměrech dva krát tři metry je nám poněkud těsno. Sedíme kolem sklápěcího stolu, přes nějž byste ze dveří ledničky jen stěží něco vyndali. Přesto je cvičná kuchyně pro nevidomé a slabozraké v Krakovské ulici v Praze vybavena nadstandardně. Vedle mluvících spotřebičů tu nechybí ingredience na vaření či svorky na španělské ptáčky.

Na první pohled se cvičná kuchyně od těch běžných neliší. Zaujme divokou barevnou trojkombinací žluté, modré a hnědé a rozdílnými úchytkami na každém šuplíku a dvířkách. Tato specifika pochopitelně mají svůj význam. Nevidomí a slabozrací lidé se sem chodí naučit samostatnosti v kuchyni, ale rovněž vyzkoušet varianty, které by jim ve vlastních domácnostech vyhovovaly nejvíce.

"Našimi klienty jsou vedle nevidomých lidí také slabozrací, pro něž je vysoký barevný kontrast nezbytný. Střídání tmavých, světlých a reflexních barev jim pomáhá prostor opticky rozdělit a lépe se orientovat," popisuje Olga Buriánková, vedoucí pražského střediska obecně prospěšné společnosti Tyfloservis, která cvičné kuchyně v České republice provozuje.