Každý třetí senior má problém se sluchem. Operací je v Česku málo

Problém se sluchem má u nás každý třetí senior. Přesto patří Česko v porovnání s Evropou k trpaslíkům v počtu implantací kochleárních aparátů. Za rok se u nás uskuteční jen kolem stovky operací. Podle Jiřího Skřivana, přednosty ORL 2. Lékařské fakulty UK a FN Motol, jsou hlavními důvody neinformovanost nejen pacientů, ale i praktických lékařů a obava z operace. Pokud se s vadou sluchu narodí dítě, pak nejčastější příčinou bývá dědičnost, u dospělých dochází k postupné ztrátě sluchu vlivem toxických látek, hluku i různých onemocnění. A zatímco ve světě se běžně operují sedmdesátníci i osmdesátníci, v ČR jsou právě lidé v důchodovém věku operováni minimálně.

V Česku je okolo půl miliónu neslyšících a zhruba deset tisíc komunikuje znakovým jazykem. Jak se dorozumívají ti ostatní?

Neslyšících používajících pouze znakový jazyk je velmi málo. Jsou to ti, kteří se již narodí bez sluchu. Jejich mozek si totiž zvykl na vizuální komunikaci. Ti, kteří se narodí se zbytky sluchu, začnou komunikovat normálně, rozvíjejí řečová centra a jsou schopni pojmového a abstraktního myšlení. Neslyšící používají mozek jiným způsobem. Lidé, kteří používají znakový jazyk, mají sice stejný svět, ale zpracovávají ho jinak, vizuálně.

Čím se řídí výběr vhodného kandidáta pro implantaci?

Adepty jsou pacienti, kteří vyrostli ve světě slyšících a teprve poté přišli o sluch. Jsou to ti, kteří ohluchli mezi druhým a čtvrtým rokem věku, kdy se vyvíjí řeč. U dětí se o implantátu uvažuje při těžké poruše sluchu, kdy sluchadlo už nepřináší kýžený efekt. Pokud sluchadlo používají dospělí, a přesto neslyší dobře, pak i oni jsou ideálními kandidáty. Pacient také musí být psychologicky stabilní a mít realistická očekávání.