Nádory mozku a náhlé cévní mozkové příhody

ČRo - Plzeň
-
Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Za 8 minut bude půl 9. V úterý na vlnách Českého rozhlasu Plzeň, je tu čas pro lékařskou poradnu. Tentokrát se zaměříme na mozek, náhlé cévní mozkové příhody a nádory na mozku. Ve studiu vítám pana docenta Vladimíra Přibáně, přednostu Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Dobré ráno.

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Děkuji za pozvání.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Téma je jasné. Pro dotazy je jako vždycky k dispozici telefonní linka 221554222 a také naše SMS brána 605558888. Pane docente, úplně na úvod bychom asi trošku měli představit vás a vaši kliniku. Ona je stará jenom něco přes rok, jestli se nepletu, byla ustanovena od 1. května 2015, ale navazovali jste na stejně zaměřené starší pracoviště?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Tak samozřejmě to pracoviště má dlouhou a velmi silnou tradici. Bylo založeno v roce 56 v rámci chirurgické kliniky prvním přednostou, respektive primářem byl pan doktor Ledinský, který přišel z Hradce Králové, jednoho ze dvou základních pracovišť, to byla Praha ÚVN a Hradec Králové, profesor Petr v Praze, profesor Kunc. A tento člověk založil, položil základy vlastně neurochirurgie v Plzni s tím, že potom mnoho let navazoval jako přednosta, profesor Mraček, který se zapsal velmi silně do dějin, nejenom neurochirurgie, ale i města Plzně, jako co by primátor. A v roce 99 navázal s přesunem na Lochotín, respektive od roku 99 pan primář Choc. Takže ta historie pracoviště je poměrně dlouhá. A ty šestky jsou vlastně zapsány tak, že my letos vlastně pořádáme, je rok 2016, tak pořádáme u příležitosti 60. výročí historie pracoviště výroční kongres neurochirurgický, kdy v příštích dnech budeme zvát neurochirurgy z celých Čech, Slovenska a i ze světa, Spojených států, Belgie a tak dále, takže, takže ta historie je skutečně dlouhá. A to, že vznikla klinika, to je jenom, jenom razítko na tu práci, kterou vykonali lidé před námi.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Čemu se budete na tom kongresu věnovat, chystáte nějaké novinky, kterými překvapíte své kolegy?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Tak to zaměření kongresu je standardní v tom, vlastně si dneska budeme povídat o cévních mozkových příhodách, o nádorech mozku v oblastech, které jsou specifické, specializované a přesně to je jedno z témat vlastně jeho kongresu.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Vy jste tady prvním přednostou už samostatné Neurochirurgické kliniky v Plzni. S jakými cíli jste do té funkce nastupoval, jste spokojený, daří se klinice?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Tak já jsem nastupoval na pracoviště v době, kdy pracoviště bylo neurochirurgické oddělení a jedním z cílů všech, kteří na tom pracovišti byli, bylo, aby vznikla klinika, čili to se podařilo naplnit, ale pochopitelně to je vlastně nástup do startovacích bloků a všechno ostatní přichází a to se musí potvrzovat průběžně dobrou prací tak, aby nám pacienti dobře stonali, abychom byli aktivní a byli vidět ve světě, ať už prezentačně nebo publikačně, čili je to, je to samozřejmě radost, že se to stalo, ale zároveň je to prostě povinnost, která je trvalá.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
A zodpovědnost také, že?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Samozřejmě.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Jaké diagnózy řešíte úplně nejčastěji, jsou to právě ty, o kterých si dneska budeme povídat?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Ne, ne. Neurochirurgie je obor, který, na vysvětlenou, se zabývá, zabývá onemocněním chirurgickým řešením, onemocnění centrálního a periferního nerstva, a to teda, když to teda shrnu, je mozek, mícha, páteř jako podpůrná složka a periferní nervy. Čili my, vlastně jedna z nejčastějších diagnóz je operace karpálního tunelu, útlaku vlastně středního nervu, mediánu, která je velmi vděčná mimochodem, to já vždycky říkám, že to je nejvděčnější operace v neurochirurgii, nejlépe dopadá, pacienti jsou velmi vděční, trpí a mají z toho velký profit. A poměrně velkou část neurochirurgie tvoří spirální problematika, respektive přeloženo do češtiny operace páteře. To znamená výřezy meziobratlových plotének, ať už v oblasti bederní nebo v oblasti krční, čili to je nedílná součást neurochirurgie a tvoří poměrně velkou část. Ty operace, o kterých si, dejme tomu, budeme povídat, já jsem připraven samozřejmě mluvit i operacích páteře nebo těch karpálních tunelů, ale...

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
To si necháme na příště, pane docente, to bychom toho měli dnes dost.

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Ale pokud, pokud budeme mluvit o tomhle, to jsou, to jsou, v uvozovkách, třešničky na dortu, jo, nebo, respektive, samozřejmě operace, problematika nádorového onemocnění není vzácná, problematika cévních onemocnění, mozku není vzácná, ale budeme-li brát koláč procentuální, tak jistě netvoří víc než 50 procent.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
K tomu tématu tedy. Nádory na mozku. Jaké příznaky mají, co k vám pacienty do ordinace přivádí?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Pacienti většinou se k nám dostávají již vyšetřeni. Doba, kdy, kdy diagnostika závisela na tom, že přišel pacient k neurologovi a ten ho oklepal a vyšetřil, poškrábal, pošimral někde, není pryč v tom smyslu, že je to stále důležitá součást vyšetřování, klinické vyšetření je důležité, nicméně něco se zásadně změnilo, je třeba si uvědomit, že my jsme, my starší, v uvozovkách, jsme zažili situaci, kdy, jako děti, kdy vlastně diagnostika, přímé zobrazení mozku nebylo možné. Je třeba si uvědomit, že vlastně první přímé zobrazení mozku bylo pomocí CT vyšetření, které se do dneška používá, a to je konec 70. let v Čechách. Takže jako je ten vývoj dynamický, od té doby magnetická resonance a všechny další modely s tím související, přinesla prostě dokonalost do zobrazení, ale do roku 78/9 v české kotlině nebylo možné mozek vidět, všechny zobrazení byly nepřímé, angiografie, nápich a vyšetření cév. Ten artikulograf je vyšetření insuflace vzduchu do komor mozkových, to bylo všechno nepřímé vyšetření. Od té doby je ten vývoj tak dramatický, že prostě sotva stíháme.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Prostě jsme svědky naplňování dřívějších scifi. Je to tak?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Přesně tak.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Ale abychom nezamluvili ty příznaky. Co člověk na sobě pozoruje?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Ty příznaky mohou být takzvaně fokální, to znamená místní, které se projevují tím, kde je ten nádor uložení, anebo celkové. Ty celkové jsou příznaky takzvaně nitrolební nebo nitrolebeční hypertenze, to znamená, že prostě ta léze, která je uvnitř lebky, tam tlačí a vyvolává přetlak, vyvolává zvýšení tlaku. To se projevuje bolestmi hlavy, eventuálně zvracením, rozmazaným viděním, popřípadě poruchou vědomí, pokud to progreduje teda, nebo se to zhoršuje ten stav a ta léze narůstá. Lokální příznaky jsou dány tím, že i uvnitř mozku jsou specializované nebo superspecializované oblasti. A pokud ta, ten nádor leží v této oblasti, to znamená v oblasti třeba centra hybnosti nebo centra zraku, tak se projevuje poruchou právě této, této lokalizované prostě funkce, to znamená, že se třeba projeví epileptickým záchvatem, typicky pro nízkostupňové nebo nezhoubné nádory přímo uvnitř mozku, nebo se projeví ochrnutím, tak jako třeba cévní příhoda, takže to jsou příznaky místní a příznaky celkové.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
A ty cévní mozkové příhody, tam je to asi hodně náhlé, nebo mají i tyhle příhody nějaké své, nevím, teď mě napadá jenom slovo poslíčky jako předzvěst.

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Mají, mají, to jste řekla krásně, poslíčky, to se spíš používá v gynekologii.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Právě.

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Ale i my máme své poslíčky. A ty poslíčci jsou takzvané tranzitorní ischemické ataky, což zní velmi učeně a moudře, ale v podstatě jde o to, že pokud u ischemické příhody, to znamená příhody, která není krvácivá a je to spíš uzávěr cévy, na jejímž podkladě se projeví ta mrtvice takzvaná, to znamená ischemický iktus z nedokrevnosti takzvaně, tak tam někdy, když se uvolňují tromby nebo emboli v řečišti například krkavice, tak, a putují do mozku, tak mohou se projevit přechodnými příznaky, a tomu se říká tranzitorní ataka. A to je velmi důležitý příznak, který když se projeví, a někdy i opakovaně, tak ukazuje na to, že je třeba něco okamžitě dělat a preventivně operovat nebo řešit vaskulárně, to znamená pomocí stentu, vyřešit tu lézi, která je přítomna je příčinou něčeho, co by v budoucnu, blízkém budoucnu, mohlo způsobit ischemii, to znamená, mrtvici jako takovou.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Náhlá mozková cévní příhoda, to jsou jenom ty mrtvice nebo ještě něco dalšího?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Ta je, to je, já jsem už zmínil, že máme ischemické příhody, to znamená, mrtvice z nedokrevnosti. A tam má neurochirurg poměrně malé pole působnosti, to pole působnosti v této oblasti je operativa karotid nebo krkavic, a je to operativa z velké části preventivní, to znamená, že vy operujete zúžení karotidy, to znamená, když byste si představila, tak je to jako trubka, v které se usazuje cosi, v určitém místě, a to my odstraníme, tak to je preventivní operování. A těch operací neděláme málo, dělá se jich do 100 do roka, ale, ale je to prevence, kdežto velká část náplně práce neurochirurga v oblasti cévních mozkových příhod je v oblasti krvácivých mozkových příhod. A tam zejména mozkových výdutí a mozkových malformací.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Posloucháte lékařskou poradnu na téma nádory mozku a náhlé cévní mozkové příhody. Odborníkem ve studiu Českého rozhlasu Plzeň je docent doktor Vladimír Přibáň, přednost Neurochirurgické kliniky plzeňské fakultní nemocnice. Kontakt do vysílání, pevná linka 221554222, číslo pro SMSky 605558888.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Naladili jste si Český rozhlas Plzeň, právě vysíláme lékařskou poradnu zaměřenou na vážná onemocnění mozku. Hostem ve studiu je pan docent Vladimír Přibáň, přednosta plzeňské neurochirurgické kliniky. Jestli se ho chcete na něco zeptat, volejte na linku 221554222, anebo posílejte SMSky na číslo 605558888. Jednu tady máme od paní Ivy: "Je rozdíl mezi mrtvičkou a krvácením do mozku po velkém užívání Warfarinu?"

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Mrtvička obecně pokrývá i to krvácení do mozku, to je obecný pojem, jo, nicméně většinou pod pojmem mrtvička se myslí právě ta cévní příhoda z nedokrevnosti. Krvácení po používání Warfarinu může mít různé projevy a různé umístění nebo lokalizace uvnitř mozku, jedna z nich je i hematom uvnitř mozku, jako takový, a to je vlastně taky cévní příhoda. Je..., my se s tím setkáváme v současné době poměrně často, pacienti warfarinizovaní tím, jak nám populace stárne a berou léky například na různé arytmie a ten lék je velmi efektivní, tak bohužel někdy předávkování a nebo drobný úraz přinese prostě riziko krvácení. A to krvácení může nastat, když si představíte lebku nebo hlavu, tak do různých částí nitrolebí, to znamená, může být takzvané v subdurálním prostoru, méně často v epidurálním prostoru anebo může být skutečně uvnitř mozkového parenchymu, mozkové tkáně jako takové. Ty projevy záleží na tom, jak to krvácení je objemné a jak rychle nastalo, my samozřejmě máme naštěstí u Warfarinu, na rozdíl od jiných léků, možnost takzvané substituce, to znamená nahrazení přípravku, které upraví tu, tu rovnováhu krvácivosti, abych tak řekl, do normy, a jsme schopni operovat, ale pochopitelně, jak jsem zmínil, bývá to často u starých pacientů, a pokud to krvácení je rozsáhlé, tak někdy může být i fatální.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Někdo nám telefonuje, takže vás poprosím vezměte si sluchátka. A vás vítám v ranním vysílání Českého rozhlasu Plzeň. Dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den. Tady posluchačka z Klatov. Já bych se...

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Dobrý den.

posluchačka:
...chtěla pana doktora zeptat, je mně, mně je teda 60 a mám poměrně dost nízký tlak a vysokou, hrozně vysokou tepáž, když mě naměří. A tak by mě zajímalo, jestli teda i u lidí, kteří mají takhle nízký tlak a tepáž, může třeba přijít nějaká mozková příhoda. A ještě jsem se chtěla, pane doktore, teď jsem slyšela někde, že než třeba, když má někdo mozkovou příhodu a než třeba přijede nějaká pomoc, že prý pomáhá, když prý se napíchají konečky prstů nějakýma jehlama. A děkuju vám za odpověď.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Konečky prstů.

posluchačka:
Na shledanou.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Ano, děkujeme za dotaz. Já doplním, také uši, pane doktore, prý.

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Ten nízký tlak naopak, respektive samozřejmě ideální je, když ten tlak je tak, jak má být v rozmezí správném, ale naopak rizikovým faktorem cévní mozkové příhody, ať už krvácivé nebo zejména krvácivé, je nekontrolovaná hypertenze, čili vysoký tlak, čili váš problém je někde jinde a není až tak neurologický, jako spíš je to otázka pro internistu nebo pro obvodního lékaře, aby na takzvaném Holterovském systému otestoval, zda ten nízký tlak je skutečně mimo mantinely a je patologický a věnoval se tomu. Čili, naopak hypertenze je rizikovým faktorem. A ty jehličky. No, já nejsem specialista na čínskou medicínu, určitě teda o tom slyším poprvé, že na píchání konečků prstů by mohlo v něčem pomoc a prospět a nemyslím si, že by to měl kdokoliv dělat. A nechme Čínu Číňanům a naší kotlinu, spíš se chovejme pozápadním způsobu jak v politice, tak v medicíně.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
"Subdurální hematomy, mohou se opakovat a jaká je prevence?"

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Tak ten subdurální hematom, já jsem se vlastně zmínil v předchozí odpovědi nebo otázce a následné odpovědi o tom, že subdurální hematom je krevní výron, který je uložen, uložen pod obalem mozku, pod tvrdou plenou takzvaně, mezi tvrdou plenou a pavučnicí, arachnoideou, a ten subdurální, přítomnost subdurálního krevního hematomu nebo výronu může mít různé příčiny, může to být úrazová příčina, to je velmi časté. A je to jedna z nejčastějších příčin smrti u pacientů, takzvaným polytraumatem. A tam dochází k roztržení vlastně té pavučnice a roztržení tepen, které jsou na povrchu mozku, které krvácejí do toho preformovaného prostoru. Nebo ta příčina může být i přetržením žil, to je úrazová příčina. A pak samozřejmě může nastat subdurální krevní výron na základě spontánního krvácení, to je mnohem méně časté, anebo, když si povídáme o cévních onemocněních mozku, tak na základě prasknutí mozkové výdutě. To je taky velmi vzácné, protože se nyní ví, mozková výduť se nejčastěji projeví takzvaným subarachnoidálním krvácením, které je právě mezi pavučnicí a vlastním obalem mozku, ale může, pokud je to rozsáhlé krvácení, nastat i takzvaný subdurální hematom. Čili subdurální hematom je jednotka, která má více příčin.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
A dá se tady mluvit o prevenci?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Nedá, nedá, protože samozřejmě jiná prevence bude u..., tak prevence například toho, aby nenastal subdurální hematom úrazový, může být v tom, že někdo dodržuje třeba, dodržuje rychlost a nejezdí v autě 150 jako mnozí lékaři, a nejenom lékaři, tak prostě to je jistě prevence toho, aby tohle nenastalo, že jo, ale pokud budete mít výduť, která vám tiká v hlavě, tak asi prostě snížení rychlosti na silnici mezi Plzní a Prahou vám nepomůže.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
"Co je to kmenová léze? Bylo mně děláno vyšetření mozku EEG." Ptá se paní Jarmila, 60 let, z Rokycan.

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Tak zrovna EEG v tomto případě vám asi nic neřekne, pokud jde o kmenovou lézi. A kmenová léze, tam je třeba si vysvětlit anatomické pojmy. Mozek je velmi komplexní struktura, není to sval, který tepe, jako je srdce, který je banální, je komplexní ve svém, ve své anatomii a ve své funkci, mozek, my jsme mozek, každý člověk je mozek v podstatě, všechno ostatní je podstavec, jak říkají kolegové někteří. Takže to jsme my. A ten mozek se samozřejmě skládá z více částí. A nejstarší část mozku je právě mozkový kmen, abychom si vysvětlili, co to je kmenová léze. A v tom mozkovém kmeni jsou uloženy základní funkce, abychom přežili, to znamená, to, že jsme, že se probereme ráno a vstaneme, za to může určitá část, která je uložená disperzně v mozkovém kmeni. To, že dýcháme, za to mohou centra, které jsou v mozkovém kmeni. To, že nám jde srdce tak, jak nám bije, za to může, za to může mozkový kmen, respektive to jsou struktury a centra, který jsou v mozkovým kmeni. A ten mozkový kmen se skládá z určitých částí. A na něj navazují další části, jako je mozeček, jako je thalamus, jako je, jako je, jak jsou bazální ganglie a jako je, jako je takzvaný telencefalon, čili vlastně rozsáhlá mozková kúra, která, když se podíváte na plazy, není rozvinuta, když se podíváte na člověka nebo šimpanze, tak jak u šimpanzů, tak u lidí, nebo u lidoopů, tak u lidí je velmi rozvinuta, čili to nás dělá tím, čím jsme.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
A léze?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Prosím?

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
A léze?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Léze v kmeni je, je nejčastěji, může být různá, někdy jsou to ty takzvané malformace, kavernomy, a někdy to může být ischemická léze, to znamená, drobná, drobná mrtvička, která zasáhla malou část kmene. A vzhledem k tomu, co jsem řekl, že ten mozkový kmen je relativně malá struktura, tak, a jsou v něm nahloučeny všechny tyto funkce a anatomické struktury, tak i malá drobná léze v kmeni může vyvolat poměrně závažné postižení ve srovnání s postižením třeba spánkového laloku, kde prostě i třeba rozsáhlá léze nemusí nic znamenat.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Opět nám někdo telefonuje. Dobré ráno. Trochu slyším, poprosím vás,...

posluchačka:
Halo.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
...ztlumte si rádio, abychom se slyšeli jenom jednou a dobře si rozuměli a potom se můžete ptát.

posluchačka:
Dobře. Děkuju mockrát. Já bych se chtěla jenom pana docenta...

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Dobrý den.

posluchačka:
...zeptat. Dobrý den. Já jsem měla manžela u vás na operaci 4. března loňského roku...

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Ano.

posluchačka:
...Pro lymfom na mozku. Ten lymfom jste odstranili, přišel po operaci, byl úplně v pořádku, prostě to bylo člověk do nepohody, prostě nádherný, pak přišlo ozařování a všechno se to zhoršilo a zjistili jste potom, že tam byla atrofie na mozku a od tý době prostě to bylo hrozný, hrozný, až mně letos zemřel 6. září. Proč se to stalo, jestli mně můžete odpovědět. Děkuju moc.

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Můžu, samozřejmě. Bohužel medicína a stejně tak neurochirurgie umí některé věci řešit, a to se samozřejmě radujeme stejně jako pacienti a jako příbuzní pacientů, ti nejbližší, a pak jsou situace a onemocnění, která, kde takzvaně taháme za krátký konec a ať děláme, co děláme, tak ty úspěchy jsou omezené. Některé primární nebo první, prvotní nádory mozku mezi tyto, mezi tuto problematiku patří. A lymfom je onemocnění systémové. A musím říct, že přece jen určitý pokrok v léčbě lymfomu nastal, ale přesto je to onemocnění zhoubné a přes komplexní terapii, kdy ten neurochirurg má jenom část práce, zbytek je práce pro onkologa a pro hematologa, tak je to onemocnění, které bohužel je smrtící a ten vývoj vašeho manžela bohužel tomu dává zapravdu. Čili, my někdy přes veškerou snahu prostě nejsme úspěšní a trápí nás to pochopitelně a víme, že jenom komplexní přístup a multidisciplinární péče, to znamená pomoc dalších, dalších lékařů, toto může do budoucna zlomit, ale ten osud manžela je bohužel dán tím, tou základní diagnózou.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Také vy se můžete přednosty Neurochirurgické kliniky v Plzni, docenta Vladimíra Přibáně ptát telefonicky na lince 221554222. Písemně na čísle 605558888. Hovoříme o nádorech na mozku a náhlých cévních mozkových příhodách.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Pokračuje lékařská poradna Českého rozhlasu Plzeň s přednostou Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni, docentem doktorem Vladimírem Přibáněm. Jestli pro něj máte nějaký dotaz k mozku a jeho chorobám, obraťte se na nás, čísla dobře znáte. Přečtu SMSku: "Mám větší počet krevních destiček, 600, tlak nižší, vše už 20 let, chodím na kontroly, hrozí mozková mrtvice, oba rodiče umřeli na mozkovou mrtvici."

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Tak to je odpověď po telefonu, 600, to bude nejspíš v tisících, a tohle to číslo je samozřejmě velké. A pokud je zvýšený počet krevních destiček, respektive zvýšený počet krevních elementů obecně, tak prostě je vyšší riziko, vyšší riziko cévní mozkové příhody. A je třeba tak, jak to pacientka dělá, býti takzvaně pod kontrolou, to znamená, že jistě jsou preventivní, preventivní postupy konány v jejím případě. Takže ano, vyšší riziko tam je.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Čemu se říká infarkt mozku?

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
To je to, o čem se tady celou dobu bavíme, takže infarkt mozku je, jak jsem zmínil, cévní mozková příhoda, která je buď na pokladě nedokrevnosti, ucpání cév, který mozek živí. A nebo na podkladě naopak prasknutí buď patologické cévy, nejčastěji patologické cévy, a krvácení do mozku jako takového, na podkladě buďto malformace, aneurysmatu, mozkové výdutě a nebo na podkladě pouze hypertonického krvácení, to je nejčastější.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
"Je mi 42 let, nedávno v noci jsem se vzbudila, napila se, sedla si, zívla a najednou mi obraz před očima začal ubíhat směrem nahoru. Trvalo to asi půl minuty, nikdy jsem tyto potíže neměla a od té doby také nic, jen jemný tlak na krční páteři. Je to asi 3 týdny. Co mohlo být příčinou? Mám jít na vyšetření a kam?"

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Jednorázová takováto situace, si myslím, že nenutí pacientku, případně telefonistku nebo tu dámu, aby docházela k lékaři, pokud by se stav opakoval, tak jistě vyšetření je na místě.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
"Je pravda, že vitaminy B6 a B12 a kyselina listová pomáhají?"

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Ano. Vitaminy jako takové pomáhají v tom smyslu, že jsou takzvaně esenciální a nezbytné pro nás a v určitém stopovém podávání v potravě je potřebujeme, to znamená, že naopak absence vitaminů je prokazatelně, prokazatelně rizikovým faktorem a na příkladu, například námořníků a chorob jako beri-beri víme, že, že hypovitaminóza nebo avitaminóza je spojená s různými chorobami.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
"Můj otec, 85 let, má sklerotické změny na mozku. Co to znamená?"

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Znamená to, že v jeho věku jde o takzvaně normální situaci v tom smyslu, že určitá míra aterosklerózy mozkových tepen, respektive tepen v celém těle, protože ateroskleróza se jmenuje latinsky atherosclerosis universalis, čili povšechná, je asi ne patologií, ale je normálním stavem, jde o to, aby ta, ta ateroskleróza nebo to zúžení těch tepen nebylo tak významné, že dojde k nedokrevnosti v teritoriu, které ty cévy živí, ale jako jistě, když bychom vyšetřili pečlivě pacienty ve věku otce tazatelky, tak bychom aterosklerózu našli prakticky u všech.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
"Dcera 22 let měla před 6 lety úraz mozku a přišla zcela o chuť a čich. Je opravdu to nevratný stav nebo je v medicíně něco nového, co by již mohlo pomoci?"

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Tak tady budu bohužel skeptický. Ta ztráta čichu je spojená s postižením prvního mozkového nervu, olfaktoriu, a pokud to nastane, což je typické pro zlomeniny spodiny lebeční v přední jámě takzvaně, kde ten nerv vystupuje z dutiny lební, tak bohužel, pokud to nastane, tak ta situace je trvalá, je to samozřejmě nepříznivá, nepříjemná situace, ale naštěstí je to jenom nepříjemná věc a asi by, asi by dcera neměla se vyučit například kuchařkou, že jo, protože tam ten čich je velmi důležitý. Jsou řemesla, kde je čich klíčový. Ale pochopitelně, pokud nenastaly poruchy intelektu a je to, je ten úraz, který, pokud byl závažný, jeho důsledkem je pouze ztráta čichu, tak zaplaťpánbůh za to.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Je to vlastně štěstí. Je mi líto, ale ranní lékařská poradna v tuto chvíli končí. Naším hostem byl docent doktor Vladimír Přibáň, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Pane docente, děkujeme, ať se vám daří a hodně vyléčených pacientů.

Vladimír PŘIBÁŇ, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni:
Já vám také děkuji za pozvání.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Pokud vás téma zaujalo nebo třeba pokud se na váš dotaz nedostalo, můžete se ještě zapojit dneska do podvečerní poradny Co vás zajímá, to za námi přijde docent doktor Jan Mraček, také z Neurochirurgické kliniky v Plzni.