Vždycky jsem byl nad věcí. Na všem hledám výhody, říká handicapovaný sportovec

Region - /ROZHOVOR/ Když mu v roce 2009 vybuchlo za jízdy auto na plyn, změnil se mu celý život. Přestože zůstal na vozíku, opustila jej žena a musel začít úplně nanovo. Stanislava Náčina to nezlomilo. Naopak začal dělat atletiku. Nyní žije ve Zlíně, kde pracuje jako vrátný v Městském divadle. Díky příjmu ze zaměstnání se může sportu věnovat. Podle něj je finančně náročný a sponzoři o něj nemají tak velký zájem.

"V posledních dnech navíc znovu bojoval v nemocnici o život při operaci srdce. Se všemi překážkami se ale šestapadesátiletý atlet vypořádává s humorem a nadhledem. Spolu s kolegy ze sportovního klubu sklízí úspěchy na domácích i zahraničních soutěžích.

"Pojďte dál a nezouvejte se. Já se taky nezouvám," vtipkuje hned ve dveřích. Přesouváme se do obýváku, kde jsou za vitrínou vystaveny všechny jeho diplomy a medaile. Na stole leží obálka s logem srdce. Když na ní vozíčkář spočine pohledem, začíná vyprávět.
Tohle mi přišlo, když jsem ležel v nemocnici po vážné operaci srdce. Dozvěděl jsem se, že mě divadlo nominovalo do soutěže o zdravotně postiženého zaměstnance roku, kterou pořádá Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Říkají si "Srdcerváči".