Kdy se uvidíme? Loučí se nevidomý běžec

Třebíč /ROZHOVOR/ - Pětadvacetiletý Ondřej Zmeškal neměl na startu života příliš štěstí. Odmala neviděl na jedno oko a špatně slyšel, přesto ho vždycky bavilo sportovat. A nepřestal s tím ani v momentě, kdy ve dvaceti oslepl úplně. Dnes běhá maratony, kvůli královské atletické disciplíně se letos vypravil dokonce až do Číny.

"Poprvé jsem o Ondřejovi slyšel loni na podzim, když mi v mailové schránce přistála zpráva, že nevidomý kluk z vesnice kousek za Třebíčí hledá traséry. Slovo dalo slovo, dnes je Ondřej pevnou součástí našeho běžeckého oddílu Atletic Třebíč, párkrát jsem ho vedl na závodech coby trasér, a proto mu v celém rozhovoru také tykám.
Vyučil jsi se na zahradnickém učilišti a ještě nedávno jsi pracoval v budišovském zahradnictví. Co jsi tam jako nevidomý mohl dělat?
Když jsem oslepl, už nešlo chodit po zahradě a radit lidem. Sice jsem jim mohl o kytkách něco říct, ale motat se po zahradě jako vítr v bedně, to nejde. Místo toho jsem byl vzadu na kontejnerovně, kde se zjara sázejí trvalky. Na velikém platu dostaneš například tři sta sazenic a ty musíš přesadit do květináčů. Dovezli mi sadbovač, substrát a květináče, já si tam sedl a měl celý den vystaráno.
Bavilo tě to?