Století Češi

ČT 1
-I
Michal KUBAL, moderátor:
A teď téma, které fascinuje lidi od odnepaměti - tajemství dlouhověkosti. Medicína i další vlivy dokazují to, o čem po staletí jenom snili. Evropani žijí déle - v průměru 81 let, o 6 víc než v roce 1990.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pokrok je znát v Česku. Jenže s tím, jak se čísla zvyšují přibývá lidí, kteří stráví konec života v nemoci. Celá Evropa tak bude muset klást větší důraz na zdravotnictví nebo sociální služby.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka:
je Štěpánovi z Berouna 7 měsíců a statistici mu k nim předpovídají další 78 let. Kdyby to byla ale třeba Francouz nebo Brit, žil by pravděpodobně ještě o něco déle.

redaktor:
Francouzi dokazují, že západ Evropy je na tom lépe. Dnes tady má dítě šanci, že se dožije 83 let, to je o 2 roky víc než evropský průměr. Možná i díky tomu, že francouzské investice do zdravotnictví jsou třetí největší v Evropě. Obavy do budoucna ale vzbuzuje chování mladých, kteří hodně kouří a málo sportují.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka:
Právě to totiž podle demografů určuje délku života.

Tomáš FIALA, katedra demografie, VŠE v Praze:
Jednak to záleží na tom, jak se lidé chovají, zda se zajímají o to, jak žít zdravě a žijí zdravě, zda omezují kouření, alkoholismus, zda si pořizují a mohou si pořizovat kvalitnější potraviny.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka:
Češi jsou v evropském srovnání těsně pod průměrem. Obecně ale platí, že čím víc na východ, tím je délka života kratším.

redaktor:
V Polsku se sice v uplynulém čtvrtstoletí průměrná délka života prodloužila o 7 let, je ale stále nižší než v Česku. V žebříčku zemí je Polsko až 11 míst za ním. Nejdéle Poláci žijí ve velkých městech, záleží ale i na vzdělání. Vysokoškolák žije průměrně o 14 let déle než muž bez střední školy.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka:
I tak si všichni Evropané dožívají vyššího věku. Od roku 1990 ze střední délka prodloužila o více než 6 let a prodlužovat se má i dál. S tím ale přibývá počet nemocných. To už teď vnímají třeba v domovech důchodců.

Jiří VRONSKÝ, ředitel, Centrum seniorů Mělník:
Zvyšuje se počet lidí, kteří sem přicházejí s nějakou formou demence a ponejvíce asi s Alzheimerovou chorobou.

osoba:
Budete mi podepisovat správnost údajů, které jsme spolu zkontrolovali.

osoba:
Ano.

Jiří PROCHÁZKA, Palata - Domov pro zrakově postižené, Asociace poskytovatelů soc. služeb:
Bude muset vznikat více terénních ambulantních i pobytových služeb.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka:
Jenže i v tom Česko mírně zaostává. Zatímco v Evropě se na sociální služby běžně vydává kolem 2 % HDP, v Česku to příští rok bude necelé procento. Zahraniční zpravodajové a Kateřina Šalounová, Česká televize.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Za 20 let o 3 až 4 roky. Statistici vypočítali, jak se prodloužil život Čechů mezi roky 1990 a 2010. Do jaké míry je naděje na dožití podmíněná geneticky, jsme se ptali ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, profesora Václava Hořejšího.

Václav HOŘEJŠÍ, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR:
Prodloužení průměrného věku populace je trošku zavádějící, protože, když se na to podíváme, tak je to dáno hlavně v posledních několika desítkách let výrazným snížením kojenecké úmrtnosti a úmrtnosti na infekční choroby. Takže když se podíváme na takovou tu dlouhověkost těch extrémně dlouho žijících lidí dnes a před stovkami let, tak je docela podobná. Takže tady by ta genetika hrála asi omezenou roli.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
V Česku žije zhruba 600 stoletých či starších lidí. Drtivá většina jsou ženy, asi 500, mužů je kolem 80. Podíl této věkové skupiny se bude v průběhu století zvyšovat. Statistici odhadují, že by v roce 2050 mohlo v Česku žít 13 tisíc stoletých či starších. I když prodlužování života zatím probíhá přirozenou cestou, vědci nepřestávají hledat i umělý způsob.

Václav HOŘEJŠÍ, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR:
Existují látky, které aspoň v experimentálních modelech, ve zvířecích modelech, prodlužují, a někdy docela velice výrazně, dobu života. Například jedno imunosupresivum u myší prodlužuje a o 30 až 50 % délku života.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Po dosažení stovky dostávají obyvatelé České republiky vyšší důchod. Zvedá se jim o dva tisíce korun. Nejvíc, zhruba 100, jich žije v hlavním městě.

Jarmila VYŠOHLÍDOVÁ, :
Bez pohybu to bych, to by se mi nelíbilo.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Jarmila Vyšohlídová.

Vojtěch CIMBOLINEC, :
Podívejte, to já všecko dělám proto ..., ve 100 letech ještě pohybuji se.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Vojtěch Cimbolinec.

Imrich GABLECH, :
To mám tady v makovici zapsáno všecko.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
A Imrich Gablech. Všichni tři letos na podzim oslavili 101. Narozeniny, všichni tři jsou i ve svém věku fit. Společný recept na dlouhověkost ale nemají.

Vojtěch CIMBOLINEC, :
Já jsem se dobře stravoval, když jsem byl malej. Měli jsme kravičku, plnotučný mlíko bylo.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Vojtěch Cimbolinec strávil mládí na Podkarpatské Rusi. Tam se taky naučil hrát na housle a hraje dodnes.

Vojtěch CIMBOLINEC, :
To jsem složil na frontě. Tam mi bylo 30 let, když jsem se ženil.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Jak se jmenovala vaše paní?

Vojtěch CIMBOLINEC, :
Karla.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Láska na první pohled. Tak mluví o setkání s budoucím manželem i Jarmila Vyšohlídová.

Jarmila VYŠOHLÍDOVÁ, :
Tady už ho máte zblízka.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Už před svatbou spolu rádi vyráželi na túry do přírody. I dalším sportům se věnovala od dětství. V kondici se snaží dodnes udržovat taky svoji paměť.
Když se ohlédnete za těmi 100 lety, které vy jste prožila ...

Jarmila VYŠOHLÍDOVÁ, :
No, taky ... Jsem už to prožila, že jo ...

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Tak co z toho podle vás je asi nejdůležitější, nebo bylo?

Jarmila VYŠOHLÍDOVÁ, :
My jsme pozitivně a nikoli vyhledávací nějaký takový zbytečný starosti ...

Imrich GABLECH, :
"Já jsem bača velmi starý, nedožijem do jary ..."

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Imrich Gablech se na rozdíl od Jarmily Vyšohlídové nevyhýbal alkoholu ani cigaretám. Kouřit přestal v 97 letech.

Imrich GABLECH, :
Létání.

redaktor:
To byl váš koníček celoživotní?

Imrich GABLECH, :
Jo.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Rodilý Slovák létal už prvorepublikové armádě. Po vyhlášení slovenského státu uletěl spolu s dalšími třemi piloty do Polska. Později se dostal do Velké Británie, kde působil jako člen RAF. Prošel sovětským lágrem a po roce 48 neušel represím.

Imrich GABLECH, :
Dřel jsem se a říkal jsem si, ne, nedej se, nedal jsem se.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Život neměli lehký, přesto rady ostatním nerozdávají.

Jarmila VYŠOHLÍDOVÁ, :
Nechat jim tu iniciativu ve všem, aby si to oni udělali podle sebe.

Imrich GABLECH, :
Někomu stačí k tomu, aby byl šťastný, spokojený, malinko a jinej, kdyby měl půl světa, stejně nebude šťastný.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Redakce a Tereza Stárková, Česká televize.