Domácí péče o lidi s nemocnými ledvinami

ČT 1
-
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Jen něco přes 500 pacientů s nemocnými ledvinami podstupuje dialýzu doma. Dalších 11 tisíc dojíždí do nemocnic a přitom by někteří nemuseli. Trend vyměnit dialyzační středisko za domácí prostředí, je ale mnohem silnější například ve Skandinávii nebo ve Velké Británii.

redaktorka:
Zasahuje do života tisícům lidí, poté, co jim selhaly ledviny, musí trávit třikrát týdně přes 5 hodin v dialyzačním středisku. Právě tohle by čeští lékaři chtěli změnit. Stovky pacientů v chronickém programu si mohou vybrat, zda se budou dialyzovat doma. Řada z nich to ale neudělá.

Vladimír POLAKOVIČ, vedoucí interního oddělení Strahov VFN v Praze:
Vyžaduje to zejména pacienta, který má ke svému zdravotnímu stavu takový jako proaktivní přístup. Je schopen sám zabezpečit si věci, které s tou samotnou procedurou souvisí.

redaktorka:
A to nejen po technické stránce. Rozhodující je také samostatnost, i to, zda domácí dialýzu uhradí konkrétnímu pacientovi jeho pojišťovna. Aktuálně nejvíc lidí, zhruba 530, využívá metodu břišní dialýzy, ta ale není vhodná pro všechny.

Petr TÁBORSKÝ, primář dialyzačního střediska, NephoCare, Praha-Krč:
Přeci jenom některým pacientům nevyhovuje, protože je tam taková ta záležitost, že mají natrvalo tu hadičku v břiše, což někomu vadí třeba z estetických důvodů, u někoho to není možné, protože měl nějaké operace na břiše.

redaktorka:
Takoví lidé do loňska museli do střediska, pak pojišťovny začaly hradit další variantu, klasický dialyzační přístroj zapůjčený domů má v současnosti asi 5 lidí. Ne všem se vejde. Třeba Vladimír Sojka kvůli němu loni přestavěl garáž.

Vladimír SOJKA, /červen 2016/:
Nemusím jezdit 25 kilometrů třikrát v tejdnu a jsem víc s rodinou pohromadě a je to pohodlnější.

osoba:
Tak já tam chci zelený.

Vladimír SOJKA, /červen 2016/:
A Máťa stojí.