Až na vozíku si člověk získá vztah ke sportu, říká mnohostranný sportovec Sýkora

Asi na světě nenajdete mnoho lidí, kteří by mohli říct, že jim vážný úraz změnil život k lepšímu. Ale pro Zbyňka Sýkoru to platí. Nadšený sportovec na vozíčku z Českých Budějovic navíc ví, že díky svému handicapu může pomáhat dalším lidem vypořádat se s nelehkou situací, která v jejich životech nastala.

Důležité je zůstat pozitivní a hlavně aktivní. Zbyněk se kromě pořádání sportovních akcí sám aktivně věnuje florbalu a basketbalu na vozíku. Letos se navíc poprvé vydá na unikátní závod a hned jako ambasador Wings for Life World Run.

Úraz, po kterém jste skončil na vozíčku, se vám stal na motorce, že?
Je to, tak, když mi bylo něco přes sedmnáct let, srazil mě u nás na vesnici náklaďák. Ale já měl auta a motorky vždycky rád. Po úrazu jsem přesedlal na čtyřkolku. Jednu jsem koupil i tátovi a jezdíme spolu na expedice, jednou za rok vyjedeme do rumunských hor.

Věnoval jste se před úrazem i nějakému sportu?
 Ne, vůbec ne. Nebál bych se o sobě říct, že jsem byl zapšklý a nežil jsem před nehodou úplně veselý život. To, co se stalo, úplně změnilo můj svět a otevřelo mi oči. Nikdy předtím jsem nesportoval, v sedmnácti letech jsem vážil 117 kilo. Jsem strašně rád, že můžu říct: "Je dobře, že se mi něco takového stalo." Ke sportu jsem si...