Nevidomé dívce vadilo, že ji od zdravých dělí zeď. Se spolužáky vymysleli hru, jak ji zbořit
Žáci se chystají založit skutečný podnik, který by hru vyráběl a prodával. Choceň - Osmnáctiletá studentka obchodní akademie v Chocni Michaela Moravcová oslepla
Choceň - Osmnáctiletá studentka obchodní akademie v Chocni Michaela Moravcová oslepla ještě jako batole. A i přesto, že se se svým handicapem vyrovnala a okolí jí vždy pomáhalo, stále cítí mezi sebou a zdravými jakousi zeď. Ta prý mizí zřídka. Pouze ve chvílích, když si může připadat zdravá.
"Všichni se snaží, ale stále je mezi námi bariéra. My jsme přitom nejšťastnější, když nás všude berou jako normální. Tahle hra by tomu měla aspoň trochu pomoci," říká Michaela a sáhne do žlutého sáčku, ve kterém jsou malé dřevěné předměty různých tvarů. Čtverce, obdélníky, kolečka, trojúhelníky, lichoběžníky i další.
Se svými spolužáky Michaela před časem vytvořila ojedinělou hru, která snadno oba světy spojuje. Zdraví si zavážou oči šátkem a všichni se střídají v házení kostkou, na které jsou vyřezané stejné tvary, jako lze nahmatat v sáčku. Vrhající pak oznámí, co mají ostatní jen s využitím hmatu vyhledat.
Soutěžící se také dohodnou, kolik předmětů musí najít, případně jaký je časový limit. Vítězí ten, kdo například kolečka v požadovaném počtu vyloví jako první. Lze stanovit i počet hracích kol a bodů za jedno vítězství.
"Hru si vyzkoušelo už dvě stě lidí a dobře se...

