Typy sociálních služeb

ČT 24
-

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Sociální péče v zákoně z roku 2007 se rozděluje podle místa, kde se poskytuje. Pečovatelskou službu využívají lidé, kteří sice bydlí doma, ale nejsou schopni si sami třeba uvařit a nebo uklidit byt. Pro osoby s vážnějším postižením, které navíc potřebují trvalou lékařskou péči, jsou určena ústavní zařízení. Alternativou pro ústavní péči se v posledních letech stala chráněná bydlení. No, a  součástí celého systému sociální péče jsou taky a domovy pro seniory a nebo osobní asistenti, kteří znevýhodněným pomáhají obstarat běžné záležitosti, nakoupit anebo odeslat dopis na poště. Stacionáře, to je další forma pomoci, to jsou centra, do kterých lidé sami docházejí a tráví v nich část dne. No, a pro ty, kteří potřebují pomoct neočekávaně, funguje potom tísňová péče. Se stěhováním lidí s mentálními poruchami z velkých ústavů do malých skupin a samostatnému bydlení, začal například Pardubický kraj, loni na jaře.

/ Reportáž_Události v regionech, 9. 3. 2017 /

Jakub VÁVRA, ředitel, Domov na hradě Rychmburk
Tady vám ukážu byt, kde budou bydlet klienti, až odejdou z hradu.

Lucie CHYTILOVÁ, redaktorka
Malé garsonky s vlastní koupelnou a kuchyňským koutem namísto hradních pokojů se společnou jídelnou. Kouzlo takzvané transformace péče spočívá ve větší samostatnosti, chválí si ho i Anna Eliášová, která už se přestěhovala do chráněného bydlení.

Anna ELIÁŠOVÁ
Pro mě to byla dobrá změna. Naučila jsem se tam vařit, uklízet, prát prádlo, žehlit.

Lucie CHYTILOVÁ, redaktorka
Jiný případ. Ladislav Horák je opatrník svého těžce mentálně postiženého bratra, který je v ústavu na zámku v Bystrém u Poličky více než 50 let. Myslí si, že samostatné bydlení je nad jeho možnosti.

Ladislav HORÁK
Stěhování by pro něho nebylo vhodné, protože on má malou míru samostatnosti. Osobní potřeby není schopen samostatně vykonávat.

Lucie CHYTILOVÁ, redaktorka
Úředníci i ředitelé domovů slibují individuální přístup.

Pavel ŠOTOLA, radní Pardubického kraje
Jednotlivé domácnosti budou obslouženy personálem, tak aby naplnili potřeby klientů, to znamená, někde bude toho personálu potřeba vícero, budeme třeba potřebovat 24hodinový provoz, někdy jenom 12hodinový.

Jakub VÁVRA, ředitel, Domov na hradě Rychmburk
U těch klientů, kteří říkají, že se nechtějí stěhovat, tak se snažíme, aby mohli zůstat bydlet vlastně v tý obci Předhradí, kde je v současnosti hrad, protože se chystám vystavět další objekt.

Lucie CHYTILOVÁ, redaktorka
Prostory hradu Rychmburk opustí lidé s duševními onemocněními do 4 let, krajský úřad už teď hledá pro hrad využití.

Roman LÍNEK, náměstek hejtmana Pardubického kraje
Na zámek, na hrad si myslím, že nepatřej sociální služby, ale patří to pro široké veřejné užití, pro cestovní ruch.

Lucie CHYTILOVÁ, redaktorka
Na výstavbu a koupi nového bydlení pro sociální péči potřebuje kraj 140 milionů korun. Chce využít evropské dotace, potřeba bude ale také přibližně 80 nových pracovníků v přímé péči, ti se ale kvůli nízkým platům shánějí těžko. Lucie Chytilová, Česká televize.

Klíčová slova: