Vteřina, která změní život

ČT 24
 -

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Před 13 lety se Heřman Volf zranil při nočním lyžování v Krkonoších. Ještě v nemocnici se rozhodl, že to rozhodně nevzdá a vrátí se zpátky do života. Vrhnul se na lyže, kolo, plavání, potápění, jachting i seskok padákem přesto, že ho úraz upoutal na vozík. O pár let později založil spolu s kamarádem sdružení Cesta za snem a začal plnit sny těm, které potkal stejný osud jako jeho, a kteří to stejně jako on nevzdali.

/ Ukázka /

/ Zdroj: Youtube.com/Cesta za snem /

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A Heřman Volf je teď naším posledním hostem. Dobrý večer.

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pamatujete si, co se stalo před těmi 13 lety, ten okamžik, kdy jste v Herlíkovicích upadl na lyžích?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
To jsou situace, který se vám nikdy nedostanou z paměti. Určitě si pamatuju přesně, co se stalo, co tam bylo.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A co se stalo?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Já rád lyžuju, šoupu se z kopce, takže jsem se naučil hned carvingové lyžování a jak to tak někdy bývá, my muži máme takovej pocit, že jsme nesmrtelní a že se nám nemůže nic stát, a když nás všichni plácaj po zádech, že jsme výborní lyžaři, tak si myslíme, že nám patří svět. A tak jsem, protože jsem hodně pracoval, tak jsem jel na lyže, tak jsem lyžoval pořád, najíždí se oběd, protože tam nejsou lidi, večerní lyžování. A bylo večerní lyžování a ze stran sjezdovky vyhazovali na sjezdovku sníh, aby tam nějakej sníh byl, protože to bylo úplně zmrzlý a já jsem, protože jsem měl ty obřačky už starý, ty lyže, tak jsem si vybíral právě ty kraje tý sjezdovky, aby se mi to hezky zařízlo a pak jsem hezky, krásně jsem se, hezky jsem se tam klouzal dolů z kopce a bohužel, jak vyhazovali ten sníh na tu sjezdovku, tak tam byla díra, která tam bejt neměla. Ale nemůžu to mít nikomu za zlý, protože jsem měl jet pomalejc, protože jsem jel velmi rychle a už jsem z tý díry nevylez.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Jaká byla vaše první myšlenka, když jste v nemocnici pochopil, že už nikdy nebudete chodit?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Ono to tak úplně není. Ono to tak není, že by člověk... Pořád doufáte, že se něco stane, že se to rozběhá, že... a on vám to nikdo úplně přesně...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Nikdo neřekne úplně naplno?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Neřekne, úplně neřekne, úplně naplno neřekne. Ale samozřejmě, když necítíte nohy a nemůžete vstát, nemůžete s nima hýbat, tak samozřejmě tušíte, že to asi není úplně dobrý. Takže ale ta situace ale není taková, že by člověk věděl hnedka od začátku, že už to nikdy nebude.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A když jste pochopil, že to třeba bude na dlouho, ani na vteřinu vás nenapadlo to zabalit?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
No v žádným případě. V žádným případě, protože já nejsem takovej člověk, kterej by to zabalil, jak jste říkala, zabalil. Já koneckonců mám i takový triko "žiješ jenom jednou" a to jsou takový hesla, který velice rád používám, protože já si myslím, že jsme tady proto, že z nějakýho důvodu tady jsme, že jsem ten pád přežil, tak prostě jsem dostal druhou šanci.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A už jste teda zpomalil v tom svém životě, protože já jsem četla, že vy jste i před úrazem žil rychle a zběsile, že vás dokonce manželka ještě před tím, než jste upadl na lyžích, přiměla k tomu, abyste chodil na meditace. Bylo to k něčemu?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
No určitě. Já si myslím, že mě to hodně zachránilo, protože já jsem vlastně ty první, ten první měsíc určitě jsem strávil v meditacích. Takže, takže jsem tu nejhorší část vlastně překonal tou meditací. Ono to tak jako v životě bývá. Člověk se připravuje na to, co ho v životě potká za několik let, třeba příště, nějaký příští situace. A to bylo přesně i s tím i s tou meditací. Rok před tím jsem šel na meditaci, kam se mi nechtělo a ejhle, rok na to je to věc, která mi možná i zachránila život.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Když jsem se ptala, jestli jste zpomalil, tak vy jste se tak usmál.

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Já jsem to pomalinku přešel. Všimla jste si.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Takže jste nezpomalil.

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Ale zpomalil. Já myslím, že člověku proběhne to hlavou a snažím se ty věci dělat tak, abych je měl pod kontrolou. Takže nejezdím tak rychle na kole, na těch lyžích nejezdím tak rychle, ale těch věcí dělám hodně.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Vy jste si řekl, že se do roka a do dne na ten svah vrátíte. Taky se vám to povedlo. Jaký to je pocit vrátit se na místo činu? Nebál jste se?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Ten příběh je, má takovej trošku větší podtext. Já jsem vůbec netušil, že vozíčkáři můžou jezdit na lyžích. To byla první věc. Já jsem vůbec netušil. A teprve až na spinální jednotce v Motole jsem viděl paralympiádu v Turíně a že oni lyžujou a říkal jsem si tak když oni, tak já taky. A když... abych zlomil tu nepřízeň osudu, abych se k tomu dokázal postavit, tak jsem si řekl, že ten kopec sjedu, a když to dokážu, tak pak už dokážu cokoliv. Samozřejmě nebylo to úplně snadný. Nemůžu říct, že bych ho sjel. Dostal jsem se dolů. Ale potom už mě to začalo bavit a začal jsem jezdit hodně. Dneska už nejezdím. Dneska už jezdím na běžkách například.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Vy se potkáváte se spoustou lidí. Já jsem si přečetla tedy v rychlosti váš katalog. Co je pro lidi, kterým se stane takhle zásadní věc v životě, to úplně nejdůležitější?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Já si myslím, že musí věřit sami sobě, že dokážou spoustu věcí. Samozřejmě já jsem dopadl relativně dobře. Mohl jsem dopadnout podstatně hůř, protože jsou na tom lidi mnohem hůř než já. A... ale není asi podstatný, aby lidi dělali takový šílený, jako dělám já, jedu z Prahy do Paříže na kole třeba, ale aby dělali něco, co je prospěšný pro jejich okolí a tím vlastně získali takovou sebedůvěru a sebeúctu sami v sobě a to je myslím pro ně to nejdůležitější.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Vy teď pomáháte ostatním. Kdo pomohl vám?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Já si myslím, že když pomůžete ostatním, pomůžete hlavně sama sobě.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A kdo pomohl vám v té době?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Můj takovej největší guru první, kterej, s kterým jsem se potkal, vozíčkář, byl Rudolf Brojír a to byla pro mě taková velikánská škola, který mi se stal asi doživotním kamarádem, a je to člověk, kterej mě vlastně, v ty první chvíle mě prováděl tím mým novým životem, aniž by to možná tušil, on to ani neví, ale je to tak.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Vy teď pomáháte plnit sny lidem, kteří mají podobný osud jako vy. Jsou nějaké sny, které ani vy splnit neumíte?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
No, tak jsou to věci, který jsou vždycky ohraničený financema, a my se snažíme ty sny samozřejmě plnit, ale bohužel určitá hranice tam vždycky zůstává. Snažíme se, aby ty sny, který jsme měli, abysme je prostě, aby ty lidi si mohli splnit. Snažíme se o to a zatím se nám to daří. Teď jsme třeba měli takovej zvláštní sen, maminka chtěla svýmu synovi, když viděla na našich stránkách, na facebookovejch stránkách když viděla, jak ty sny plníme, takže má syna, kterej by chtěl strašně na safari a že by chtěla do Keni, jo, tak to fakt neumíme. Ale dohodli jsme se, že když to jenom trošku půjde, že určitě safari ve Dvoře Králové je taky moc hezký a že mu tam prostě zařídíme tam, kam se normální člověk nedostane a že s ním natočíme krásný video. Takže takovýhle věci, sny samozřejmě bysme rádi, ale to fakt ještě neumíme.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A co nějaký nejkurióznější sen, který vás třeba pobavil?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Tak je to krásný, když potom vidíte ty šťastný obličeje těch lidí, prostě to nadšení, tak to je úžasný. Holčina Gábina Knapová, která je motorkářka, zůstala na vozíku, tak měla takovou, takovou touhu ještě se s někým svézt na motorce a nám to prostě je vždycky málo svézt se na motorce, tak jsme se domluvili s Liborem Podmolem a on s ní udělal salto.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Ten jezdí přes takové ty hrboly.

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
On s ní udělal salto. On s ní udělal salto na motorce. Takže myslím, že to jsou takový jakoby relativně šílenosti, ale když potom je to opravdu bezpečný a máme jistotu, že ten člověk by to s ní neudělal, pokud by si nebyl jistej, že to je v pořádku. Takže takovýhle věci jsme schopný taky dělat, no.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak a jaký je teď váš sen?

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Těch snů mám celou řadu. Teď...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak nějaký nejzásadnější.

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Zásadní. Jako já chci projet třeba Atlantik na plachetnici. Těch věcí je hodně. Teď třeba do budoucna bysme chtěli, aby se nám podařily teďko ty projekty, který máme rozjetý, aby lidi přišli do Mostu na polygon, abysme viděli, aby viděli, jak se řídí auto rukama třeba, aby se naučili to, aby to bylo bezpečný, aby se nám dařilo s našima novejma trenažérama, který jsme vymysleli, a tak dále. Těch snů je opravdu celá řada.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak já vám přeju, aby se vám vaše sny splnily, a abyste dál plnili sny i lidem, kteří se na vás obrátí. Hezký večer.

Heřman VOLF, předseda, Cesta za snem
Moc děkuju. Hezký večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
A jedním z našich pracovních snů řekněme je vám přinášet co nejlepší Události, komentáře. Zítra tady budeme zase od desíti hodin večer. Budeme se věnovat například tomu čemu sněmovna, kauze Kapsch. Opět v tomto složení.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Děkujeme a hezký večer.

Klíčová slova: