Problematika zrakového postižení: Pocity, zkušenosti a postřehy

V tomto textu bych se ráda podělila o to, jaký průběh mělo moje zrakové postižení. V rámci tohoto jsem musela čelit různým výzvám a překážkám, které mě dostávaly do nekomfortních situací.

Výhoda či přítěž  

V jedné diskuzi zmiňovala pisatelka, že když přišel její muž o zbytky zraku, kterými mohl číst text, tak se mu paradoxně ulevilo, pro což jeho okolí nemělo pochopení. Tahle věta mě zasáhla asi více, než bych si bývala myslela. Musela jsem s pochopením připustit, že si přesně umím představit, jak se dotyčný cítil, a že naprosto chápu, jak to onen muž prožíval, když očima najednou číst nemohl, a v jakém ohledu mu to přišlo úlevné. Vysvětlím to na mém příkladu.  

Od narození mám dle WHO zrakovou ostrost na úrovni praktické slepoty. Nicméně za mého dětství se mojí vadě říkalo, že jsem slabozraká . Měla jsem brýle o tloušťce nejprve 10 dpt, posléze až patnáct. Bojovala jsem s glaukomem , vadami na rohovce, odchlípenou sítnicí a dalšími vadami, které byly následky raných očních operací. Nikdy jsem nic jiného nepoznala, co se týče "normálního vidění", a tak mi stačilo to, co jsem měla. Nemůžete toužit...