Krutý osud malého Oliho inspiroval rodiče k založení organizace, která může pomoct dalším dětem!

Vážně nemocné dítě je noční můrou všech rodičů. Pro manžele Hajgajdovy se bohužel stala skutečností. Rozhodli se ale bojovat, nic nevzdávat, a zbyla jim ještě energie na pomoc druhým. Klobouk dolů!
 Oliver se narodil na Vánoce v roce 2016. Pro jeho rodiče to byl ten nejkrásnější vánoční dárek, ale velmi brzo jejich radost zastínily obavy, že není něco v pořádku. Zhruba ve čtyřech měsících si začali všímat, že jejich milované miminko je opožděné ve vývoji. Bohužel se problémy stupňovaly. "Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem se poprvé dozvěděla, co to je Angelmanův syndrom. Byla to chvíle, kdy se mi zastavilo srdce, sevřelo hrdlo. Byl to moment, kdy jsem měla pocit, že už se nikdy nenadechnu! Sdělili nám, že naše děťátko je nevyléčitelně nemocné, do konce života zcela závislé na nás," svěřuje se maminka malého Oliho Lenka Hajgajda. S bolestivou zprávou se celá rodina dlouho vyrovnávala, ale rozhodla se nic nevzdat a bojovat. A tak se roztočil kolotoč rehabilitací, fyzioterapií, logopedií a dalších "alternativních metod", které byly dostupné. "Díky Oliho usilovné dřině jsme se v jeho necelých čtyřech letech dočkali prvních krůčků, prvních slov a komunikace pomocí piktogramů," vzpomíná na synovy úspěchy Lenka. Strašák jménem epilepsie Jedním z častých projevů Angelmanova syndromu je bohužel také epilepsie. "To, že jednoho dne pravděpodobně přijde, jsme tušili už od oznámení diagnózy. Když bylo Olimu tři a půl, začal být ze dne na den víc a víc unavený, bez energie a bez úsměvu. Vyrazili jsme na dětskou neurologii a naše největší obavy se potvrdily...