Zraňující připomínky vůči lidem se zrakovým hendikepem

Následující řádky přinesou pár příkladů, které mohou ublížit zrakově hendikepovanému, i když kolikrát ten, kdo je pronese, si pouze neuvědomí, že je komentář zbytečný a může být zraňující.
Lidé si to neumějí představit  
Pravděpodobně se shodneme na tom, že pokud má někdo těžké zrakové postižení , tak jsou mu některé činnosti zapovězeny. Mám na mysli např. řízení vozidla v běžném provozu, neboť již dnes existují zážitkové akce, kde si řízení lze i bez kontroly zraku vyzkoušet. Asi nebude z nevidomého precizní mikrochirurg a další podobné činnosti, které vyžadují zrakovou podporu. Jsou však činnosti, které vykonáváme za pomoci dostupných pomůcek , i když si to intaktní veřejnost nedovede představit.  
Lidé pak velmi často soudí podle sebe, svých pocitů a možností. Neumí si představit, že by svět konzumovali bez zrakové kontroly. Nevědí, jak by vůbec zvládli uvařit kávu či se obléct . Proto jim připadá často nemožné činit poslepu jiné, mnohem náročnější, úkony.  
Posléze se pak dozvídáme konstatování, že to je přece jasné, že když nevidíme, že nemůžeme mít dítě … Jak by se o něj člověk staral, když na úkony spojené s péčí nevidí… Příkladů, co můžeme nebo nemůžeme se zrakovým postižením dle "zdravé" veřejnosti dělat, je mnoho.  
Na učení nových věcí není nikdy pozdě  
Taková tvrzení pak ale mohou srážet sebevědomí člověka s postižením, který je již předem odsouzen k tomu, že to přece dělat nemůže nebo nezvládne...